Tíživý svět (2)

Pssst. Hej.

Poskládaný canc papíru chvatně sbalila ruka s nalakovanými nehty. Hlavně nenápadně, opsat těch pár čísel a mít to s krku. Jestli si ale Kuliš myslí, že mu za to každá padne kolem krku, tak bude asi dost zklamaný. Úděl šprta. Mastňák důležitě obchází po třídě, ale každý ví, že opisování moc nesleduje. Spíš čumí holkám se sukněma ze zadu na nohy. Ze zadu, protože si myslí, že si tak toho nikdo nevšimne. Možná se mu to tak i víc líbí, ale to jsou jen dohady, probírané v rámci ostatních drbů o přestávce.

Papír se posunul k dalšímu šťastlivci.

Škrábání propisek o papír a skřípání židlí nervózně se vrtících studentů přeťalo zapípání esemesky.
Pravidla znáte, žádný přítel na telefonu dovolen není. Takže končíme, všichni, odložte propisky, pera, tužky. Stejně jestli jste to nevymysleli do teď, osvícení už nepřijde!

Vždycky se najde imbecil se zapnutým vyzváněním. No jo, Šíma, třídní šašek.

Kafková vypadá, že jí uletěli včely. Asi nestihla opsat ani ň. Letos s těží prolézá. Ještěže je pak oběd, kdyby si pak nedošla na cígo, tak se nejspíš složí.

* * *

No ty vole, Tondo, bez Tebe bych to asi dneska fakt nedal.

Polotupým příborovým nožem se přitom David snažil překrojit flaksovitý kus hovězího. Nakonec se mu to podařilo, ale jenom se na ten kousek znechuceně koukal. Zbytek tvořila vysušená nahnědlá rýže a ÚHO, univerzální hnědá omáčka. Standard.

Kluci, já... nechci strašit, ale asi hned v tom prvním příkladě jsem udělal chybu.

Si děláš prdel ne?

No, jsem se přemáčk na kalkulačce, asi teda...

Ty vole, to snad ne?! Von je sice blbej, ale jestli tam máme stejnou chybu!!! No to mě...
Ke mně se to ani nedostalo, já budu mít chybu určitě jinou.

Serte na to, sledujte támhle!

Novotná se nám asi zakoukala do Kubíka, no to je sranda! Ale jak se tam k němu hned nacpala.

Pojďte tam k nim, bude sranda!

Jasný!

Nazdar Rejžek! Já myslel, že ty jíš jen čízáče?

Padejte zpátky ke svýmu stolu.

Bysme rádi, ale je tam moc prudký slunce a on by nám tadyten blivajz mohl zezelenat než to sníme.

Co sem lezete magoři? Jsem vás sem nezvala.

My jsme viděli jak sis sem chvatně přisedla, tak jsme mysleli, že jsou tu VIP místa. Copak máš dobrého? Hele polovina ingrediencí, za polovinu ceny!

Rejžek, ty teďka randíš s Lounovou... teda s Novotnou?

Trhněte si!

Jakub se zvedl a napůl nedojedený oběd odnesl zpátky k okénku. Jindy mají baby řeči, když člověk vrací tolik jídla, ale dneska byl Jakub jen jedním z mnoha.

Ježiši, vy jste fakt trotli.

Ája Novotná odešla od stolu chvíli po Jakubovi a spěchala z jídelny ven.

Jsem vám říkal, že bude zábava!

* * *

... no a Tvoje praprababička z Kuřimy si nejdřív vzala jednoho ševce z Říčan, Alois se myslim jmenoval. Spolu měli dceru, jak se jmenovala, to už Ti nepovím. No a jednou, když byli v Brně komedianti, tak tam šel Alois s tou... jo, Věrou, Věra to byla, ta malá, víš?

Jojo, babi, pokračuj. Co bylo s tou malou Věrou?

No, tak oni se pak v podvečer vraceli domů, no a tam ten kus, kudy se chodilo, to byla cesta jako na Prahu a hodně po ní jezdili kočáry. A zrovna tam jel nějakej Vídeňák, strašně spěchal, a kočí najel na kamen, co byl nějak blbě vidět. Ten kočár se převrátil a oba, Aloise i Věru zabil. No moje babička s tím tehdá nemohla moc dělat, to víš, obyčejný lidi, aby si stěžovali na panstvo z Vídně, to by ji ještě zavřeli policajti, takovej byl tenkrát život. Ten Vídeňák si prej ale zlomil v tom kočáře vaz, takže stejně nebylo na kom by si co vzala. Ale ani tomu jejímu, ani tej malej by to už život stejnak nevrátilo. Takže vlastně ona tam zůstala žít sama a v tej vesnici žil kamnář, tvůj prapraděda Vlasta...

Jana vždycky ráda poslouchala svoji babičku, když vyprávěla. Ale tentokrát to byl trochu náročnější. Tenhle úkol do občanky nebral v potaz nesystematičnost výkladů a vzpomínek prarodičů. Ještě leccos scházelo, ale čas tlačil. Od sedmi hraje kapela ze třídy U Mostu. Ne, že by ta kapela hrála tak strašně skvěle, ale byly tam prostě všichni. A navíc Ája se jí chtěla s něčím svěřit. Nejlepší kamarádka, která řeší kluka. To je prostě volání, na které se musí slyšet. I když jsou na gymplu i hezčí kluci...

* * *

Karel Malý vyšel z hospody U Mostu kolem půlnoci. Metro nemělo smysl řešit, podle mobilu ale jela za dvacet minut noční tramvaj ze zastávky nedaleko odsud. Trochu vrávoral, nohy mu podlamovaly čtyři piva a jedna zelená. Chlastat na lačno je prostě blbost.

Centrum umí být pěkně rušné i v noci, ale tahle kotlina pod Vyšehradem zrovna životem neoplývá. Doléhal sem akorát hluk aut z Nuseláku. Poblíž musela být i nějaká další putyka, protože o kus dál se zrovna jakýsi ožrala snažil přeplavat silnici na druhou stranu. Vypadalo to jako pokus o kraulování ve stoje. K tomu vždy dva kroky vpřed a jeden vzad. Zpoza rohu se vyřítilo auto a ožralu smetlo. Tupý zvuk nárazu a ožrala je rázem na asfaltu. Auto urychleně zmizelo. Nikde nikdo, chlap začal neartikulovaně skučet bolestí. Nejdřív ho napadlo, že prostě půjde dál na tramvaj, ale zpoza alkoholového závoje vyplul nápad zavolat pomoc. Karel vylovil telefon z kapsy a poprvé v životě použil nouzové volání.

* * *

Malý! Já nevím jestli vám mám dát medaili, nebo pár facek. Viděl jste dneska noviny?

No... my máme děják až třetí hodinu.

Nechte si ty blbý vtipy! Jakoby nestačil titulek: Opilý student Gymnázia zachraňuje život. To musíte dělat hrdinu zrovna když jste se šel vožrat? Normálně bych vám navrhnul pochvalu, ale takhle se to neodvažuju ani navrhnout.

Nikdo si nebyl jistý, jestli to třídní Gebauer myslí vážně nebo ne. Tak to s ním bylo ale pořád. I když tentokrát to mohl myslet vážně. Sám se ale na třídních výletech jako abstinent taky právě neprojevoval, pokrytec jeden.

Jak jsi se k tomu prosimtě nachomejtnul?

No zůstal jsem tam ještě chvíli s jednim kámošem a pak už bylo celkem pozdě, tak jdu na tramvaj a vidim to.

A dával si mu umělý dejchání?

Neblbni, Králová, s tím co Malý do sebe naklopil, to už by ten chudák na silnici natáh brka na votravu alkoholem rovnou.

No mě se zase tolik nelíbil, i když už jsem měl upito. Ale kdybys to byla ty, tak bych to třeba zkusil.

A heleme, hrdino, já ale tak nechlastám, abych nezvládla přejít.

Karin přemýšlela, jak ho popíchnout správným směrem. Jenomže kluci jsou univerzálně natvrdlí, takže to vypadalo jako předem ztacený boj.

No tak pojď někam se mnou, třeba tě to ještě naučím.

Tak jestli zveš, hrdino...

Dneska večer?

Reagoval dost rychle, takže ruka je v rukávu, teď si s ním už mohla hrát jak chtěla. Spokojeně se usmála.

Ale nikam do Nuslí!

Jakub dělal, že nic neslyší. Bezděky ale začal mačkat kraje, za které držel rozečtené Metro.