Zakázané ovoce 6

Ráno se probudím s hroznou bolestí hlavy a pocitem, že se ani nehnu. Jak je to možné, že je mi po třech pivech takhle blbě? Mrknu na mobil, proboha, jak jsem mohla takhle dlouho spát? Za pár minut bude jedenáct. Vstanu a pustím si rádio. Podívám se do zrcadla, jé, co to je? Moje blonďaté vlasy trčí do všech stran, řasenku mám rozmazanou téměř všude. No teda, já musela včera vypadat. Rychle se učešu a zapadnu do koupelny. Mé koupelny, to jsem se vám ani nezmínila...ano opravdu mám svojí vlastní koupelnu, je to paráda!
Shodím ze sebe tričko na spaní a vlezu pod sprchu. To je přesně to, co jsem potřebovala. Nechám po sobě stékat horké kapky vody, které odplavují únavu a přinášejí úlevu. Umyji si také vlasy, protože úplně neuvěřitelně smrdí kouřem, fuj!
Vylezu z koupelny jen v ručníku a druhým ručníkem si suším v předklonu dlouhé vlasy.
V tom trhne do pokoje Miky. Dostanu takový šok, že mi málem spadne ručník, samozřejmě, že ten, který mám omotaný kolem těla. Chytnu ho v poslední chvíli. Miky se ale taky lekne a začne koktat: „Promiň, nezaklepal sem...ježiš...fakt sorry...tak já ...já zas radši...půjdu!“ A otočí se ke dveřím. Nemyslela jsem si, že mě Miky začne brát jako sestru tak rychle...včera jako bych to předpovídala.
„Ne, v pohodě, jenom sem se lekla, co potřebuješ?“ Snažím se rychle zachránit trapnou situaci.
„Poslal mě táta, že za půl hoďky obědváme!“ Otočí se zpátky, ale moc si mě neprohlíží. Je mu trapně.
„Aha, jasně, přídu, jen sem to dneska s tim spaním krapet protáhla!“ Zasměji se.
„Buď v klidu, já vstával asi před čtvrt hodinou a Ema eště spí, takže nejsi sama! Neboj, táta je zvyklej!“ Zasměje se taky a tentokrát si mě prohlídne: „Ježiš promiň, asi se chceš oblíknout, co...tak zatim!“ Řekne a zmizí za dveřmi. Zasměji se, je fakt hustej.
Konečně se obléknu, vyfoukám si vlasy, trochu se přišmrncnu a vyrazím na zvědy.
Sejdu po schodech do obýváku, ale co to nevidím? Mamku s Radkem jak se líbají, jé, to jsem asi vidět neměla. Začnu na schodech dupat, abych je vyrušila. Odletí od sebe jako kdyby dělali něco zakázaného. Zase si připadám jakoby tohle nebyla moje matka, nýbrž moje dcera. Je to směšné, jsou jako puberťáci.
„Ahoj!“ Usměji se.
„Ahojky, zlatíčko!“ Řekne mamka rozpačitě.
„Ahoj, Gábi!“ Usměje se na mě Radek. Sejdu dolů.
„Tak koukám, že ses u nás vyspala dobře!“
„No to jo, až moc!“
Za chvíli zasedneme ke stolu a pochutnáváme si na úžasných italských těstovinách.
Ema vypadá, že se ještě neprobudila a Miky vede veselý monolog.
„Já se tak těšim, pojedeš s náma, Gábi?“
Zvednu hlavu. To bych nečekala, myslela jsem si, že mě včera vzali jen tak ze slušnosti, abych netvrdla doma. „A kam?“ Zeptám se
„Jedem se vykoupat do pískovny!“ Oznámí mi a nacpe si do pusy asi tunu těstovin.
„Aha, no jasně, že jo! To je super!“ Souhlasím nadšeně.
„Jede s váma i Terka? Dneska by se měla vrátit, ne?“ Zapojí se do debaty Radek.
Terka? Kdo je Terka, tohle jméno jsem tady ještě nezaslechla.
„Asi jo, psala mi, že nějak po obědě dorazí a pak že se staví!“ Odpoví Miky a pohlédne na mě.
Usměji se. Vrtá mi hlavou, kdo je ta záhadná slečna. Že by Mikyho holka? Nezmínil se o tom, že s někým chodí. No je pravda, že jsme se o tomhle spolu nebavili, proč by mi to taky říkal. Myslím, že včera už jsem měla dostatečný šok s Emy. Jak jsem předpokládala, Ema je opravdu lesba a chodí s Lanou.
Ale v tu chvíli mě překvapí mamka. Zeptá se totiž: „A kdo je Terka?“
Mikeš přestane bagrovat těstoviny, pohlédne nejdřív na mě, pak na mamku a odpoví: „Moje holka!“ Řekne to tak trochu smutně.
„Ahá, tak to jí ráda poznám, až přijde! A kde byla?“ Vyptává se mamka. Tak dost, mami, jsi nějaká zvědavá.
Nastane ticho. Miky, Radek i Ema se na sebe podívají. Co je?
Potom Miky pomalu odvětí: „V léčebně...“
Je ticho, mamka se už na nic neptá. Všichni sklopí oči do svých talířů a raději nic neříkají. Je to pěkně trapné. Mamka prolomí první ticho: „Promiň, Miky, nechtěla sem bejt zvědavá, ani tě dostat do rozpaků. Je mi trapně!“ Řekne tiše a vstane od stolu. Vezme svůj ne zcela prázný talíř a chce ho odnést do kuchyně.
„Lucie!“ Hlesne Miky: „ To je v pohodě, nemohla jsi vědět!“
Mamka se otočí a jen se usměje. Krize naštěstí zažehnána.

Pěkně mi to v hlavě šrotuje. To, co říkal Miky. Jeho holka, že je v léčebně, nebo teda vlastně byla. Jako první mě napadne, že fetovala. Ne, to ne, Miky by určitě s feťačkou nechodil. Ale tak co jiného, proč musela být v léčebně?
Možná drasticky hubla, to dneska dělá spousta holek. Taky jich čím dál tím víc kvůli tomu končí v léčebnách a nemocnicích. Nejradši bych hned šla za Mikym a zeptala se ho. Jenže to nemůžu. Je vidět, že ho to hodně trápí.
Nevím, jestli mě po té scéně budou chtít vzít Miky a Ema sebou. Sice za to já nemůžu, ale nevím, v jakém je teď Miky rozpoložení. Radši se ani nechystám, nebalím k vodě a namlouvám si, že nemyslím na to, jestli Miky přijde nebo ne. Jestli mě vezme sebou, jestli už dneska poznám tu jeho Terku. Jestli se o ní konečně dozvím pravdu. Jaká asi Tereza bude? Určitě bude moc hezká. Aby se hodila k Mikymu...

Ozve se zaklepání na dveře, načež se ve dveřích objeví Emy střapaté háro.
„Pojedeš teda s nám?“ Zeptá se.
„Vykoupat se?“
„Jasný! Pojeď, bude tam spousta lidí, poznáš další lidi z naší třídy!“Přemlouvá mě.
„Tak jo, a za jak dlouho? Jak tam vůbec jedem?“
„Autem přece! Neboj, brácha je sice šílenec, ale řídí dobře!“ Vysvětlí mi.
„Aha, tak doufám, že to nějak přežiju!“ Zasměji se.
„Tak to jo, tak za půl hoďky jedem!“ Jen co se za ní zavřou dveře, tak si začnu balit věci a chystat se.
Na postel nahážu všechny potřebné věci. Deku, opalovák, osušku, plavky, sluneční brýle a pár dalších zbytečností.
Plavky si vezmu hned na sebe, přes ně džínsové minikraťásky a žlutý top.
Vlastně už jsem připravená. Malovat se do vody nemá cenu. Takže si jen řasy přetáhnu voděodolnou řasenkou a můžu vyrazit.
Počkám na ně v hale, rozhodnu se a sejdu po schodech.
Na gauči sedí dívka přibližně v mém věku...