Chrám Tří sester - 17

17. kapitola

Ildsis se otočila na jejich domeček. Sluníčko pálilo a zalévalo louku svým svitem.

„Ildsis, najdeme si nový domov,“ zašeptal jí Roan do ucha.

Pohlédla mu do očí a lehce ho políbila.

„Věřím ti,“ povzdechla si. „Ale nechce se mi odtud. Bojím se o Luisu,“ přitiskla k　sobě holčičku.

Seděla na koni před Roanem a děvčátko tiskla k　sobě.

„Najdeme si místo, kde bude krásně a které si ty, já i naše maličká zamilujeme,“ šeptal jí do vlasů.

„Mluvíš jenom o nás třech, ale co Leontina s　Chrisem?“

„Budou bydlet buď s　náma nebo někde vedle. Neboj,“ usmál se na ni.

Pokojně se mu opřela o rameno a zavřela oči.

 

 

„Ildsis, miláčku,“ zašeptal jí do ucha Roan a jemně s　ní zatřásl, aby se probudila.

Zmateně si protřela oči.

„Zastavíme na noc,“ řekl jí tiše do ucha a opatrně pustil její ruku, kterou držela Luisu, a kterou jí držel, aby malou během spánku neupustila.

„To je dobře,“ zamumlala Ildsis ospale a přitiskla k　sobě holčičku.

Roan se usmál a seskočil z　koně. Vzápětí z　něj sundal i Ildsis a z　brašny u sedla vytáhl dvě teplé deky.

Jednu rozprostřel na zem a na tu si Ildsis s　malou v　náručí lehla.

Druhou jí opatrně zakryl a políbil obě na čelo.

„Jsou obě hrozně unavené,“ přišel ke Chrisovi s　Leontinou.

„Však já taky,“ usmála se Leontina.

„Tak si taky pojď lehnout,“ usmál se na ni Chris a také rozprostřel deku na zem a když si Leontina lehla, zakryl ji druhou.

„Najíme se zítra ráno,“ prohodil k　Roanovi.

„Dobře, tak já si jdu taky lehnout,“ usmál se na něj. „Dobrou noc,“ vydal se pomalu k　Ildsis.

Lehl si vedle ní, objal ji a přitiskl k　sobě. Malá Luisa pokojně spala v　Ildsisině náruči.

„Miluju vás obě,“ zašeptal Ildsis do vlasů.

„Já tebe taky,“ odpověděla mu šeptem Ildsis a políbila ho na bradu.

„Myslel jsem, že spíš,“ odvětil jí opět šeptem a políbil ji na rty.

„Já si to myslela taky,“ zasmála se potichu. „Ale když jsi si ke mně lehl, probrala jsem se.“

Chvíli mu tiše ležela v　náručí a hleděla na nebe plné hvězd. Po jedné straně muže, kterého z　celého srdce milovala a z　druhé jejich maličkou dcerku.

„Jsem tak šťastná Roane.“

„Já taky. S　tebou a s　Luisou. A taky jsem rád, že je tu Chris s　Leontinou.“

„To ano,“ usmála se do tmy.

Luisa neklidně pootočila hlavičkou a zakňourala.

„Pšš,“ sklonila se nad ní hned Ildsis. Opatrně holčičku vzala a položila ji mezi sebe a Roana. Lehla na pravý bok, tváří k　nim a levou rukou uchopila tu Roanovu.

„Luiso, klidně spinkej,“ zašeptal Roan a volnou rukou hladil holčičku po hlavičce.

Ta skutečně po chvíli usnula. A Ildsis s　Roanem také.

 

 

Leontina se stulila ke Chrisovi a naslouchala jeho klidnému dechu. Lehce ho políbila na krk a zamyslela se.

Myslela na dítě, které čekala.

Chris bude mít určitě radost, až mu to poví! Bude se těšit stejně jako ona, až budou mít malinké miminko.

Pohladila Chrise po tváři a usmála se. Jeho obličej byl uvolněný a prostě krásný.

„Jsi pro mne všechno,“ zašeptala tichounce a pomalu usnula.