Každému svítání předchází hluboká tma... - 2.

2.
               Za okny setmělých bytů padal déšť.
Auta prvních cestujících nemusela stát v koloně, protože hodiny měly velkou ručičku na šestce a malou u pětky. Znamenalo to půl páté a tudíž ještě sladkých pět minut spánku pro Tamaru.
Pět minut ale uteklo jako voda a Tamařin mobil, na kterém měla nařízený budík, spustil první tóny skladby Come as You are od Nirvany. Tamara se zavrtěla a jen natáhla ruku a budík vypnula.
 ,,Ještě nechoď,” zamumlal Robert do polštáře.
 ,,Ještě spi,” řekla a pomalu vylézala z postele.
 ,,Odvezu děti. Vezmi si moje auto,” řekl a zachumlal se celý do deky.
 ,,Tak jo. Díky,” řekla, naklonila se k Robertovi a políbila ho na čelo.
     Cestou do koupelny tiše nakoukla do dětského pokoje. Ester ležela na levém boku a přikrývku měla vytaženou až po bradu. Lukáš měl svou přikrývku snad až na druhém konci pokoje. Když přišla Tamara blíž, tak díky malinké lampičce, kterou nechávala svítit celou noc, viděla, že má i překroucené celé pyžamo. Část pyžamových kalhot, kterou měl mít na zadečku měl vpředu. Tamara mu kalhoty něžně upravila, naklepala deku a přikryla ho. Pak každé dítě políbila na čelíčko a odešla do koupelny. Opláchla se, oblékla, z ledničky si vzala okurku a borůvkový jogurt a opustila byt.
     V Robertově autě se cítila lépe, než v tom svém. On měl Toyotu ,,ravku”. Nastartovala, zapnula si stěrače a odjela.
Na parkovišti u nemocnice už bylo auto vedle auta. Tamara zaparkovala vedle Mercedesu jejich primáře a na oddělení vešla stejným vchodem, jako předchozí den vycházela.
     Na chodbách byl ještě klid.
Vešla do své kanceláře, převlékla se a pak šla na ambulanci, kde se podívala na počet pacientů, přečetla si hlášení sester z noci a šla si na kuchyňku uvařit kávu. Všechny sestry tam seděly jako rytíři kulatého stolu.
 ,,Dobré ráno,” pozdravila je Tamara a ony jí pozdravily téměř sborem-hezky všechny najednou. ,,Nějaké problémy z noci?”
 ,,Ne, nic. Jenom Kačenka měla menší, zažívací problémy. Že jo?” řekla sestra Markéta a podívala se na svou kolegyni Katku.
 ,,No tak jsem se poblila, no,” řekla dotčeně Katka.
 ,,Z čeho? Vzala jsi si něco?” zeptala se jí Tamara a zalila si kávu horkou vodou.
 ,,Jo, vzala jsem si Torecan. Čípek,” přiznala Katka.
 ,,A pomohlo to?” zeptala se Tamara a do kávy si dala tři lžičky cukru.
 ,,Jo, docela. Mohla bych s tebou potom mluvit?” zeptala se jí tiše Katka.
 ,,Jasně. Jdu si připravit odběry, tak pojď se mnou,” řekla Tamara, vzala si hrnek s kávou a vycházela z kuchyňky s Katkou v patách.
 ,,Kam jdete? Je něco třeba?!” zavolala na ně Markéta.
 ,,Ne, jen klidně seď! Jdu dát něco Katce proti tomu zvracení, kdyby se ještě objevilo,” řekla Tamara a s Katkou odešla na ambulanci.
 ,,Kdybych nesloužila s Markétou, tak by to byla fajn služba,” řekla Markéta.
 ,,Jo, s ní je to hrozný. Já to vím, ale jako sestra je dobrá. Tak, copak jsi mi chtěla?”
 ,,Já jsem to nedostala,” řekla Katka.
 ,,A co?”
 ,,Menses,” řekla Káťa a očima se snažila vypálit díru do linolea.
 ,,Cože? Jak dlouho?”
 ,,Už dva měsíce.”
 ,,Kateřino! Děláš si srandu? Zvracíš a nemáš menstruaci? Už jsi byla na gyndě?”
 ,,Ne, ještě ne.”
 ,,Tak si sedni a já ti naberu HCG,” řekla Tamara a připravila si zkumavku, jehlu, škrtidlo a odebrala jí krev na HCG- hormon, který se v těhotenství zvýší. Pak vyplnila žádanku a poslala jako STATIM do laboratoře.
     ,,Co když budu fakt těhotná?” zeptala se Katka.
 ,,Neplánovali jste to?”
 ,,Ani ne, ale myslim, že by Zdeněk nebyl proti.”
 ,,No tak vidíš. Zkusím zavolat na gyndu, jestli by se na tebe mohl někdo podívat.”
 ,,Třeba tvůj tchán?”
 ,,Právě toho jsem měla na mysli,” řekla a začala telefonovat: ,,Dobrý den, sestra Skřivánková, neurochirurgie. Je tam někde pan doktor Skřivánek? Dáte mi ho na ucho? Děkuju," poděkovala sestře, která hovor přijala a čekala, až se ozve její tchán. ,,Dobré ráno, tady Tamara. Ne, všichni jsme v pořádku, ale mám tu jednu sestřičku. Dva měsíce neměla menzes, má nauzeu a zvrací. Odebrala jsem jí HCG, tak vám ho pak zavolám. Dobře, dobře. V sobotu? Tak jo. Děkuju a hezký den,” dotelefonovala.
 ,,Tak co říkal?” zeptala se Katka.
 ,,Máš tam hned zajít. Je na ambulanci.”
 ,,Díky, díky,” řekla Katka, vzala si kabelku a odcházela.
     Tamara si vzala tác s odběry. Zkontrolovala má-li všechno a dala se do odběrů. Oběhla celé oddělení a když se vrátila na ambulanci, zazvonil akorát telefon.
,,Skřivánková, neurochirurgie. Prosím,!” vrhla se po telefonu.Přesně jak očekávala, tak jí volali z laboratoře výsledek Katčina HCG. Výsledek pak zavolala tchánovi a potvrdila tak Katčino těhotenství.

          Zatím, co se na oddělení prováděla z části ranní hygiena a z části se už rozdávaly léky, seděla Tamara v zasedací místnosti společně se staniční sestrou dětské části neurochirurgie, s vrchní sestrou a všemi lékaři. Čekalo se jen, až primář dotelefonuje a pak začala porada, kde se probíral operační plán na další týden, výdaje oddělení, nástup nového lékaře a pak si vzala slovo vrchní sestra.
 ,,Tamaro? V pondělí přijdou studentky a ten nový lékař. Ale já i primář jedeme na tu konferenci do Brna, takže to je na tobě,” řekla vrchní, žena kyprých tvarů a šedesáti lety na krku.
 ,,Vezme si ho někdo na starost z lékařů?”
 ,,Bude s tím, co bude mít službu na oddělení. Jmenuje se Pavel Rychtář a tady máš rozpis studentek.”
 ,,Hm, můžu těm studentkám služby nějak upravit? Po dohodě s nimi?”
 ,,Jo určitě. A abych nezapomněla, tak do přídavků si můžete jednou za dva dny napsat balík pití.“
 ,,Jo? To je super. Ještě něco?”
 ,,Ne. To je všechno. Ahoj,” řekla vrchní Mlynářová a nechala Tamaru odejít.
     Tamara se vrátila na oddělení. Tam se nic nedělo a všechny sestry našla v kuchyňce. ,,Co to tu má být?” vešla nabroušeně a všimla si, jak tři sestry a jedna sanitářka hodují na pacientských snídaních.
 ,,To zbylo!” hlásila rychle sestra Aneta.
 ,,Stejně, jako ty obědy, co objednáváte navíc? Za mými zády?”
 ,,Jak to víš?” divila se sanitářka Sabina.
 ,,Nejsem blbá. Jediný, kdo si tu objednává obědy jsem já, Alena a Katka s Romanou. Pokud chcete oběd odtud, tak si je budete objednávat jako zaměstnanecké na svou kartu. Pokud si je objednávat nebudete, tak si noste třeba svoje, je mi to jedno, ale zbytečně se objednávat navíc nebudou. Jinak novinky od vrchní jsou takové, že v pondělí přijdou studentky a nový doktor. Každý druhý den si můžeme napsat do přídavků balík pití. Jinak nic nového,” řekla a odešla dělat svou práci.

          ,,Ahoj!” zavolala Tamara, když otevřela dveře od bytu.
 ,,Máma!” byla slyšet jako první Esterka.
 ,,Máma!” přidal se Lukáš a oba se jí vydali naproti.
 ,,Ahoj zlatíčka,” přivítala se s nimi Tamara políbením na tvářičku.
 ,,Ahoj zlato,” přišel k nim na chodbu i Robert. ,,Máš hlad?” zeptal se a políbil svou ženu na rty.
 ,,Jedla jsem v práci,” řekla a pověsila si kabát na věšák.
 ,,Kávičku?”
 ,,I tu jsem měla v práci. Dort se šlehačkou nemáš viď?”
 ,,Zlato, ten fakt nemám. Jak bylo? Zase nějaká zástava?”
 ,,Nestraš!” řekla a šla se do ložnice převléknout. ,,Zítra máme přijet na oběd k vašim!” volala na Roberta Tamara z ložnice.
 ,,Jak to víš?” přicházel za ní do ložnice.
 ,,Volala jsem dneska tvému tátovi.”
 ,,Proč jsi volala s tátou?” založil si ruce na prsou a opřel se o dveře.
 ,,Protože jsem k němu poslala jednu sestru od nás. Je těhotná.”
 ,,Fakt? To budeš muset najít ale novou, ne?”
 ,,Ještě je čas.”
 ,,No, já mám nápad. Co kdybychom zítra po tom obědě nechali dvojčata u našich a vydali se třeba někam do kina a nebo na koncert,” navrhl Robert, odlepil se od dveří a šel k Tamaře blíž.
 ,,To je dost dobrý nápad,” řekla, otočila se k němu čelem a objala ho kolem krku.
 ,,A po tom bychom měli celou noc jen sami pro sebe. Máme i táta budou určitě rádi, když budou mít dvojčata u sebe.”
 ,,Souhlasím. Vyber nějaký program, hm?”
 ,,Hmm,” zamručel a Tamaru políbil.
Přitiskl si ji k sobě v pase a líbal nejdříve na rty. Potom se přesunul na její štíhlý krk.
 ,,Tati? Co to děláš mámě? Proč jí koušeš?” objevil se za nimi Lukášek.
 ,,Já mámu nekoušu. Dal jsem jí jenom pusu,” říkal Robert, když ho Tamara od sebe odstrčila.
 ,,Jo jo! Koušeš! Pusa se dává na tvář! Ty jsi mámu kousal!” trval Lukášek na svém.
 ,,Kousnul jsem mámu a teď kousnu i tebe!”řekl Robert a Lukáš se dal na útěk.

               ,,To bylo bezvadný!” říkala Tamara, když se vrátila s Robertem domu z koncertu, kam se po dlouhé době vydali, jelikož Robertovo rodiče hlídali dvojčata. ,,Jsem úplně napumpovaná energií,” řekla a rozepínala si kabát.
 ,,S tím musíme něco udělat,” řekl Robert a z Tamary kabát svlékl. ,,Využijeme toho, že děti jsou u našich a do práce nemusíme vstávat, protože bude neděle.”
 ,,Omyl, už je neděle,” opravila ho Tamara a začala ho líbat jako první. Pobízet Roberta nebylo vůbec třeba. Okamžitě převzal veškerou iniciativu na sebe, Tamaru opřel o dveře do koupelny a začal rozepínat knoflíky na její tmavě hnědé košili. Rty se přesunul z Tamařiných úst na její krk a pak na klíční kosti.
 ,,Miluju je,” vzdychl.
 ,,Koho?” zeptala se Tamara.
 ,,Tvoje klíční kosti. Jak se jmenují latinsky?” zeptal se a po levé klíční kosti přejel špičkou jazyka.
Tamara se musela nejdříve zhluboka nadechnout, než mu poskytla odpověď: ,,Clavicula,” vzdychla a zaťala do Robertových zad nehty.
 ,,Muluju tvoje claviculy,” pousmál se u toho a vysadil si Tamaru na sebe a odnesl si jí do ložnice, kde se spolu milovali.
 ,,Měli bychom to takhle dělat častěji,” řekla Tamara, když bylo po sexu.
 ,,Myslíš sex?”
 ,,Myslím dát si od sexu pauzu a pak na to vlítnout pořádně.”
 ,,To jo, byla jsi pěkně dravá,” naklonil se nad ní, políbil jí na rty a řekl:,,Dobrou.” Pak se otočil k Tamaře zády, zavřel oči a usínal.
 ,,Dobrou,” povzdychla si Tamara. Spát se jí ještě nechtělo a tak se dívala do stropu, dokud ji únava přeci jen nepřemohla a nedostala se do říše sladkého spánku a snů.