Setkání 3/3

Chtíč a Hlad

,,Co to mělo znamenat? Jak jsi mohla dovolit úplně cizímu chlapovi aby se tě takhle dotýkal? A ještě se ti to líbilo!,, nadávalo jí její svědomí cestou domů.

Ještě teť na svém těle cítila jeho chladné doteky, a na svých rtech jeho polibky.

,,Vypařil se, prostě zmizel a nechal mě tam.,, řekla si potichu.

Vytáhla z kapsy klíče a odemkla dveře od svého domu.

Všude bylo ticho a chladno. Už zase zapoměla zavřít okno.

Vyzula si boty a kabát hodila přez židly. No jistě, sprcha, ta jí určitě uleví.

Zamířila proto rovnou do koupelny, pustila horkou vodu a svlékla se.

Když vešla do sprchy blaženě se usmála, tohle přesně potřebovala.

Nechala vodu aby tí stékala po těle a zavřela oči.

Najednou jí něčí dlaň přikryla ústa, vytřeštila oči a chtěla křičet, ale nemohla.

,,Tiše, nekřič prosím.,, zaprosil sametový hlas těsně u jejího ucha.

Ten hlas znala, byl to ten hlas z knihovny.

Přikývla na souhlas, a chtěla se otočit, ale Antoan jí to nedovolil. Oběma rukama jí obejmul a přitiskl se na její nahé tělo.

Začal jí líbat vzadu na krku, vydechla a položila si hlavu na jeho rameno.

Cítila jeho chladné ruce na svém těle, hladil jí ramena, prsa a boky.

Pak jí k sobě prudce otočil čelem a natlačil jí svým tělem na stěnu sprchy.

Jak ho může tolik vzrušovat lidská bytost? Pomyslel si a políbil jí.

Vztáhla k němu ruce a objala ho kolem krku, zvedl jí pod koleny do náruče a odnesl jí do postele.

Něžně položil její tělo mezi přikrývky a lehl si na ní. Udivovalo ho, že se ani nesnažila bránit, o to víc se mu to líbilo.

,,Jak se vlatně jmenuješ?,, zašeptala mu mezi polibky.

,,Antoan,, odpověděl jí a znovu jí políbil.

Když se znovu přesunul k jejímu krku, usmála se a řekla. ,,Já jsem Bea.,,

Úsměv jí opětoval a dál pokračoval v hlazení a líbání jejího těla.

Posouval se pořád níž a níž, jednou rukou jí pokrčil nohu a když se vracel zpět k jejím rtům vnikl do ní.

Zasténala a políbila ho.

,,Antoane,, vzdychla mu do vlasů a políbila ho těsně za uchem.

,,Ne prosím nedělej to.,, zaprosil a zvedl jí ruce nad hlavu. Byl nebezpečný a nechtěl ztratit kontrolu.

Pomalu se začal pohybovat a nepřestával jí líbat na její svůdné, měkké rty.

Začala sténat hlasitěji, a on se už nedokázal dál bránit tomu co chtělo jeho tělo.

Nechal se unášet společně s ní, a tehdy když oba hlasitě vzdychli, zakousl se jí hluboko do krku.

Vykřikla, slyšel to ale nepřestal hltat její sladkou krev.

O pár hodin později otevřela oči. Ještě pořád byla noc, rozhlédla se po místě kde ležela a uviděla ho.

Jeho modré oči se dívaly přimo na ní, usmíval se.

,,Ty, co jsi to udělal?,, řekla zmateně.

,,Udělal jsem z tebe to co jsem já, Miluji tě, snad mi to odpustíš.,, řekl a políbil jí na tvář.

Byla zmatená, vzpomínky se jí pletly.

,, A kdo jsi?,, zeptala se zvědavě.

,,Jsem to co jsi tolik toužila poznat.,, odpověděl a usmál se.

Zamyslela se a pak všechno začalo dávat smysl.

Udělal z ní upíra? Kousnutí, teť se jí vybavila vzpomínka na to jak jí kousl.

,,Nezlob se prosím.,, řekl už smutnějším tónem.

Usmála se,, Nezlobím se,, řekla sametovým hlasem a přivinula se do jeho náruče.

,,Vítej tedy mezi námi Beo.,, řekl, políbil jí a pak se znovu pomilovali.