Už nejsem naivní...VII.

Chtěla jsem, aby mi paní doktorka už konečně řekla, co to bude. Přišla jsem tam a bylo to první co jsem řekla. Měla jsem se nechat raději překvapit. I když pak by to byl ještě větší šok. Možná by mi to způsobilo infarkt. Nevěděla jsem jestli mám brečet, nebo se smát. nakonec jsem nejdřív brečela a pak se smála. Zato obojí dlouho a pořádně. Když jsem si říkala že dítě nezvládnu, asi jsem to zakřikla. Panebože... Co budu dělat? Co si jen počnu? Vždyt na to nejsem připravená! Smířila jsem se s tím, že jsem těhotná. Připravila všechno a teď tohle... Milý deníčku, Já čekám dvojčata!!! V 16 letech!!! Mých krásných 16 let... ztracených v nedohlednu. Mluvím jak padesátiletá ženská po menopauze. Myslela jsem že to se mnou šlehne. Vážně. Jsem na pokraji duševního zhroucení kdykoliv si představím porod a výchovu hned dvou dětí. Mamka taky nebyla nadšená. Ale taťka to vzal radostně. Hned se běžel pochlubit Karlovi, pak to zapíjeli celý večer.
Kromě toho mám spoustu jiných starostí. jak ve škole tak mimo. Jelikož jsem v pátém měsíci je čas začít pomýšlet na to, co bude potom. A co bude po tom potom. Už jsme o tom s mamkou mockrát mluvily. A nakonec jsme dopěly k jedinému řešení- na rok přerušit školu. S jedním mimčem jsem mohla školu dělat dálkově, ale takhle? Zničila jsem si život!
Naštěstí mám rodit (zní to hrozně, co?) až o prázdninách, takže si stihnu dodělat první ročník. Pak školu opustím a budu si užívat své „duo dospělosti“. Monika už teď básní o tom, jak budeme společně jezdit s kočárkama a že takhle budeme mít alespoň každá jeden... Nejdřív se zarazila, když jsem jí řekla o dvojčatech. Pak vybuchla smíchy. Druhý den mi přinesla druhé botičky (jedny mi dala k vánocům) a slíbila mi kočárek po jejich bratranci.
Venku všechno krásně kvete, sníh se letos moc dlouho neudržel. Slezl hned, jak teploměr ukázal nad nulou. Mám jaro ráda. Všude je více světla a více barev. Lidi se usmívají, objímají, líbou...
Ve škole se to trochu uvolňuje. Žádné písemky. Ale zatím nechci, aby někdo věděl o dvojčatech. Nechci aby se o tom pořád někdo bavil. je to přece má věc. kdo je sakra těhotnej?!
Když jsem byla dnes s Monikou ve městě, potkaly jsme Lukáše. Povídali jsme si nejprve všichni tři, pak musela(údajně) Monika domů(samozřejmě mu stihla vyzvonit i mé dvojité očekávání), takže jsme se šli s Lukášem projít. Moc hezky jsme si popovídali. Mám pocit, že znovu začínám věřit klukům. Slíbil mi pomoc s miminky. Navíc jsem v něm získala super kamaráda. Dozvěděla jsem se že už delší dobu nikoho nemá. Jeho poslední přítelkyně, kterou dle svých slov moc miloval, zemřela na předávkování drogami. Dostala se do špatné společnosti, jenž ji strhla na špatnou cestu. Lukáš o ní mluvil moc hezky. Ale bylo vidět, že tím moc trpí. Proto se sem taky přistěhoval. Utíkal před minulosti. Teď se s tím už smířil. Ale našel tady práci, takže se jen tak nevrátí.

váha:66 kg
výška: 164 cm
obvod pasu: 78cm