Klidné dny v zlaté kleci 1

Pár slov úvodem

Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou módní návrhářka Dita, její plachá služebná Marina a sluha Brian, přičemž dva z nich cosi skrývají. Tihle tři tráví poklidné dny v útulné vile na okraji města, pomalu se sbližujíc a prohlubujíc vztahy mezi sebou. Co se však stane, když na povrch začnou vyplouvat stíny minulosti? Když je začne dohánět minulost, před kterou se snažili utéct?

1

 Dům byl překrásný. Marině aspoň takový připadal. Žluté zdi vily získávaly ve sluneční záři jasný nazlátlý odstín.

"Takže, tohle je vila zvaná D´or, což? Zajímalo by mě, jak vypadá zevnitř. Marin, jdeme."

Dita Byrne, mladá rusovlasá módní návrhářka, pro kterou Marina pracovala jako služebná, se rázně vydala k vile.

Marina ji beze slova následovala. Šly po dlážděné cestičce přes zahradu, po levici se táhly záhony růží a řady šeříků, za nimi se vypínalo pár bříz. Na druhé straně rostlo několik menších smrků a javorů. Mezi stromy a vilou se pak nacházely obdélníkové záhony s vlčím mákem, ohraničené nízkým živým plotem.

 Před vchodem do vily na ně čekal mladý muž s tmavě hnědými vlasy a šedo-zelenýma očima. Na sobě měl tmavý oblek. Když k němu došly, mírně se uklonil.

"Vítejte ve vašem novém domově, má paní."

"Brian Kennedy, předpokládám? Bratr mi říkal, že tu budete."

"Ano, ostatní členové služebnictva odešli společně s mým bývalým pánem, ale já zůstal, abych se postaral o dům a o vaše pohodlí."

"O všem vím, probírala jsem to s ním.", přikývla Dita.

Pak se obrátila k Marině.

"Tohle je Marina, moje služebná. Takže budete mít o jedny ruce navíc."

Marina s Brianem se vzájemně uklonili.

"Dovolte dámy, abych vás zde provedl."

Dita přikývla.

"Kolik nábytku tady bratr nechal?"

"Téměř všechno, má paní. Jeho nový domov byl již vybaven, takže nebylo třeba, aby odvezl nábytek z této vily.", vysvětloval Brian zatímco otevřel dveře a společně vešli do haly.

 "Po pravé straně máme jídelnu, za ní se nachází kuchyň, odkud se dá projít do suterénu, sestávajícího ze dvou menších místností. Na druhé straně máme obývací pokoj sousedící s knihovnou.", Brian je prováděl místnostmi a vše jim ukazoval.

Následně se odebrali do dalšího patra.

"Přímo proti nám se nachází koupelna, hned vedle ní je ložnice. Naproti pak dvě volné místnosti, jedna větší, druhá menší."

"Tohle by byla skvělá pracovna.", přemýšlela Dita.

"A z téhle místnosti bude perfektní šatna."

"Druhé patro je určené pro služebnictvo. Ložnice, koupelna a úložný prostor.", dokončil Brian prohlídku.

Mezitím, co si Dita prohlížela volné pokoje, obrátil se k Marině.

"Slečno Marino, chtěla by jste ukázat váš pokoj?"

"Ano."

Vzal ji do dalšího patra do místnosti po levé straně.

"Omlouvám se za ten nepořádek. Pokoj pro dámskou část služebnictva už je nějakou dobu nepoužívaný."

Ukázalo se, že pokoje pro služebnictvo jsou třílůžkové, kde u každé stála skřínka se šuplíky na zámek, dvě velké skříně a pracovní stůl s počítačem.

"Druhá ložnice je vedle, naproti koupelna a vedle ní skladiště. Nejspíš nebudete chtít sdílet koupelnu s mužem, klidně můžete používat tu v prvním patře. Všechny klíče k dámskému pokoji vám dám, tudíž se můžete zamknout."

Co řekl, také udělal a předal jí šest klíčů, tři ode dveří, tři od šuplíků.

"Hned vám dám také klíč od hlavního vchodu a koupelny v prvním patře. Ostatní pokoje se většinou nezamykají."

Odešel do vedlejšího pokoje a vrátil se s klíči.

"Tohle by se vám také mohlo hodit, je to seznam domácích prací této vily, určený pro nováčky."

Marina vzala oboustraně popsaný list papíru. Jak řekl Brian, bylo tam rozepsané, co se má v které části udělat.

"Děkuji."

V následující chvíli je zezdola zavolala Dita, aby pomohli s vybalováním.