Mr.Black Není černá jako černá 9. a 10.kapitola

9.kapitola

 

Střílím pohledem nevěřícně na Blacka a vrtulník. Ještě to zopakuji tak dvakrát a Black se začne smát.

„Nastupovat, vesmíre,“ pokyne mi a zlehka popostrčí na zádech. K vrtulníku přispěchá muž z personálu z jachty. Pomůže mi nastoupit dovnitř a mě se roztřesou kolena. Nevadí mi létání letadlem, ale v malém soukromém vrtulníku jsem ještě neletěla.

Black se posadí vedle mě, a ještě si něco sdělí s tím mužem, co mi pomohl. Jen to odkývne a zasune za sebou dveře. Black mi pomůže se připoutat a nasadí mi sluchátka na hlavu.

„Bude to trochu víc houpat, až se budeme zvedat,“ oznámí mi suše, jako kdyby to byla naprosto nezáživná zpráva. Houpat?! Skvěle!

Pilot, který celou dobu seděl v kokpitu vrtulníku a čekal na nás, zapne motory a vrtulník se rozhučí. Zaslechnu, jak něco začne říkat v arabském jazyce Blackovi a Black se zvonově rozesměje. Zírám na něj jak na zjevení.

Vrtulník se vyhoupne a opravdu to začne neskutečně houpat a drncat. Pak to ustane a my plynulým přeletem začneme uhánět nad mořem směr město.

Cítím, jak mě neupouští nervozita, a tak pevně chytnu Blacka za ruku. Palcem mě začne zlehka hladit dlaň. Konejší mě.

 

Ani se nenaději a pohlížím z okénka na město, který se pomalu zahaluje do šera. Pohlédnu víš uvidím nádherný západ slunce za zálivem. Užasle se nadechnu. Zřejmě jsem nikdy, tak nádherný západ slunce neviděla. Black mě pohladí po odhaleném koleni a já se na něj otočím.

„Děkuji Ti,“ hlesnu vděčně a vášnivě ho políbím, ačkoli pásy sedačky mě táhnou zpět.

„Poděkuješ mi až potom,“ utrousí s úsměvem a pak začne mluvit do mikrofonu sluchátek, směrem k pilotovi. Vymění si pár vět a pak ucítím až v žaludku, jak začínáme klesat.

Pohlížet na blížící se vysoké budovy ze shora, bylo vzrušující, ale zároveň strašidelné zároveň. Bála jsem se, že do nich narazíme. Chvíli na to začneme přistávat na střeše jedné z budov.

Když vrtulník plně dosedne, Black mi vycvakne pásy. Podám mu sluchátka a připravím se na výstup. Chytnu si šaty, tak abych neukázala celý rozkrok při výstupu. Dveře se otevřou a mě okamžitě šlehne do tváře silný vítr. Museli jsme být vysoko a neskutečně foukalo.

Šaty se mi rozletěly, kam jen mohly a já tak ukázala kalhotky, muži, který dveře otevřel. Všimla jsem si jeho potutelného výrazu a pak mi nabídl ruku k pomoci výstupu. Neochotně jsem se chytla a on mě na sebe vyšvihl, až jsem mu spadla přímo do náruče. Při tom výpadu jsem stihla i vykřiknout, jak jsem se lekla. Muž se horoucně rozesmál.

„Jste v pořádku slečno?“ křikne na mě plynně česky, aby přehlušil stále běžící motory vrtulníku. Byl to Čech!

Ztěžka se postavím na nohy a odtáhnu se od něj. Rychle střelím pohledem na Blacka a ten neúčastně zrovna vystoupil z vrtulníku. Copak to neviděl?!

„J-jo, jsem,“ hlesnu tiše. Nemohl mě ani slyšet.

Black přistoupí k muži a zhurta se obejmou, jak staří známí. Pak se navzájem poplácají po ramenech. Něco si řeknou a společně se tomu zasměji. Black mě pak chytne za ruku a přikrčení přejdeme po heliportu až k výtahu.

Nastoupíme do něj a muž zmáčkne tlačítko -10 podlaží. Zmateně si ho prohlédnu a vůbec nedokáži odhadnout, kdo to má být. Dveře výtahu se zavřou a okolí najednou utichne.

„Rád bych se tady slečně představil,“ upoutá mě mužův hluboký tón hlasu. Přistoupí ke mně a natáhne ruku na pozdrav.

„Jsem Kamil! Ale všichni mi říkají Sky!“ Zazubí se na mne naprosto zářivým úsměvem. Ani Eva ho nemá tak zářivý, jako on. Napadne mě.

„Sky?“ udivím se.

„Jo, protože se jmenuje Kamil Nebíčko, takže od malička mu říkám Sky!“ skočí mu do toho Black pobaveně.

Nebíčko! Bože! Málem jsem vyprskla smíchy, ovšem zachovám kamennou tvář.

„Jmenuji se Týna,“ odvětím mu a potřesu rukou. Měl velmi pevný stisk. Celkově jeho ruka byla dvakrát větší, jak ta moje. Taková obrovská medvědí tlapa.

Ustoupí zpět na své místo a já si ho jen v krátkosti změřím pohledem. Byl též pohledný, to bezesporu.

„Jak jde byznys?“ protne ticho otázkou Black a obejme mě kolem pasu. Přitáhne si mě k sobě blíže. Přišlo mi, jako kdyby si mě právě přivlastňoval. Před ním. Sky se jen ušklíbne.

„Skvěle! Obchody jen kvetou. Klubu se daří také skvěle,“ odpoví mu a pocítím zhoustnutí atmosféry.

„Je tu dnes někdo ze známých?“ optá se Black.

„Všichni,“ odvětí okamžitě Sky. Začne to na mne působit nějak divně.

Výtah se najednou zhoupne a já pocítím, že jsme zastavili. Dneska mi to teda dává!

Dveře cinknou a rozevřou se. Najednou mé uši zahalí dunivá taneční hudba večírku, který se odehrává přímo přede námi. Vejdeme do místnosti a okamžitě se nějaká žena obejme se Skyem. Black si mě dál drží u sebe a jeho pevným stiskem mi dá najevo, že mě ani nemíní pustit.

Rozhlížím se po lidech a ohromí mě obrovský taneční parket, nebo spíše plocha. Za ním je pódium a na něm je mixážní pult pro DJ. Zrovna tam stojí nějací lidé a mávají rukama nad hlavu. Dav tanečníků ihned dají též ruce nad hlavu.

Z prohlížení si neskutečně rozjíždějící se párty, mě vytrhne Black, který mě popostrčí, abych se rozešla s ním za Skyem. Šel před námi a vedl nás ke schodům, který vedl do VIP části. Rozlehlý balkón s luxusním sezením, výhledem na taneční parket a o něco blíže k pódiu. Sedělo tam pár lidí a u každého stolu byla vodní dýmka s několika šlahouny.

Byla tam cítit vůně koření a čehosi sladkého.

Dojdeme až na samý konec, kde se nachází největší lóže s prostornými pohovkami černých barev a několika křesel. Posadíme se a já pohlédnu na Skye, který zůstal stát.

„Rád Vám přinesu nějaké pití, co si dáte?“ vybídne nás pohostinně. Tak nějak začnu chápat, že mu tento klub zřejmě patří. Vypovídá to o jeho chování, jak ho všichni zdraví, s každým se zná a chová se tak, jako kdyby mu to tady patřilo.

„Dám si nějaký drink,“ odpovím mu nerozhodně a pohlédnu na Blacka.

„Vodu,“ pronese suše. Udivím se, že si vybral zrovna vodu. Sky jen přikývne a nechá nás tam samotné.

„Piješ vodu?“ optám se ho okamžitě.

„Jo,“ hlesne jen.

„Jakože nepiješ alkohol?“

„Ne.“

„Jako vůbec?“ povytáhnu obočí.

„Vůbec,“ řekne vážně a rukou mě začne hladit po vnitřní straně stehna. Nahne se ke mně a líbne něžně na krk. Zachvěji se.

„A proč?“ otážu se zvědavě a zaslechnu, jak otráveně oddechne. Jó, jsem prostě holka zvědavá!

„Jsem střízlivý asi necelých pět let. Nepiju vůbec. Ale pil jsem, a nedělalo to dobrotu,“ přizná s naprostou vážností v hlase. Přikývnu a jako odpověď mi to stačí. Možná by mi taky prospělo chvíli nepít, vzhledem k posledním událostem.

„A odkud se znáš s panem Nebíčkem?“ pokračuji dál v otázkách a při vyslovení příjmení Skye se uchechtnu. Je to prostě vtipné!

Black jako by mou otázku neslyšel, nebo ji pouze ignoroval a opět se ke mně nahnul. Vášnivěji mě znova políbil na krk a pak lehce olízl na kůži. Naskočí mi z něj husí kůže.

Nechám si to líbit, a tak tam líbezně jen sedím a nechám se jím rozptylovat.

V tom nás vyruší Skye, který se zhurta posadí naproti mně do křesla a za ním přicupitá mladá holčina na neskutečně vysokých jehlách. V rukách třímá tác se džbánem vody, barevným koktejlem určený pro mě a dvěma prázdnýma skleničkama na vodu.

Slečna byla vůbec ráda, že tác unese a ten hromotluk ji ani nepomohl. Onen tác položí na stolek před nás a usměje se na Blacka. Ten nehne ani brvou.

Odejde a Skye mi podá drink do ruky. Odtrhnu se od Blacka a poposednu si blíže ke stolku. Pak Skye nalije sobě a Blackovi vodu a pozvedne sklenici.

„Tak na to naše setkání, a tento večer!“ zahlásí radostně Skye a přiťukne si první se mnou. Vypadám jako totální alkáč, když jako jediná mám alkoholický nápoj a ti dva pijí vodu. Nicméně ihned se napiju a nelituji, že jsem si ten drink dala. Byl osvěžující, chutnal po ovoci a alkohol tam byl cítit jen nepatrně.

„Takže, odkud se znáte s Bl-, s Adamem?!“ zamířím otázku na Skye, když mi na ni Black neodpověděl.

Všimnu si, jak se Skye nejistě podívá na Blacka a pak nasadí zpět ten jeho samolibý výraz.

„Známe se od dětství. Když Adam žil v Česku, chodili jsme spolu na základku, pak pokračovali střední. Pak jsme se několik let neviděli. No a pak jsme se mu ozval, že chci otevřít podnik v Dubaji, tak jestli by mě nezaložil jako investor. Vždycky byl ten bohatý,“ zazubí se Skye a já pohlédnu pobaveně na Blacka. Seděl na pohovce, nohu měl ledabyle přehozenou na druhém koleni a tvářil se tak neúčastně. Přišlo mi, že mu nebylo příjemné, že se o něm bavíme.

„No tak se stal mým investorem a od té doby se zase častěji vídáme a občas si někam vyrazíme,“ dopoví a nabývám dojmu, že mi řekl hodně zkrácenou verzi. Možná i něco zatajil.

V tom zazvoní Blackovi mobil a on hned hovor přijme. Vstane a přejde k zábradlí balkónu. Zřejmě nechtěl být rušen, nebo to bylo vážné.

„No a kde jste se seznámili vy dva?“ zeptá se Sky a poukáže na nás dva s Blackem.

„Ah to je vcelku na dlouho, minimálně tak na tři drinky!“ zahlaholím výmluvně a upiji znova z drinku.

„Já mám času dost!“ zakření se Sky a opře do křesla. Uculím se na něj a pohlédnu na Blacka, který se rozejde zpět k nám, ale zůstane stát.

„Potřebuji si něco zařídit, nebude Ti vadit, když tě tu na chvíli nechám se Skyem? Budu za chvíli zpátky,“ odvětí důležitě Black a jeho tvář je netečná a nic neříkající. Nechci tu zůstat sama!

„J-jasně, v pohodě,“ přikývnu zmateně.

„Já se o Týnu postarám, v pohodě šéfe!“ ozve se Sky, stále sedíc v křesle. Jen natáhne k Blackovi ruku zatnutou v pěst. Black si ťukne pěstí o tu jeho a pak odejde.

Nevěřícně mu zírám na záda, jak odchází a vůbec mu nedochází, že mě tam nechal s naprosto cizím člověkem, pro mě. Jasný, pro něj je to kamarád, kterému zřejmě věří. Samozřejmě, mohla jsem mu říct ať nikam nechodí, ale pak by mě měl za hysterku.

„Tákže, jsem ohromený!“ Skočí mi do toku myšlenek Sky a roztáhne ruce v úžas.

„Z čeho si ohromený?“ nechápu ho.

„No, že přišel s tak pěknou dívkou. Teda, nechápej to špatně, ale on sem ještě nikdy nikoho nepřivedl. Odchází pokaždé s nějakou, to jo, ale ještě nikdy s nikým nepřišel,“ odpoví a já tak nějak nevím, jak si to přebrat. Má to být poklona, že je děvkař?

„Aha,“ hlesnu netečně.

„A odkud si přesně z Čech?“ pokračuje dál v jakýmsi výslechu.

„Z Liberce.“

„Ah takže sever. Tam furt prší ne?“ zasměje se té poznámce.

„Jojo furt prší a všechno je tam do kopce,“ přitakám souhlasně a začnu si nervózně stahovat šaty níže, aby mi tolik nelezlo stehno z rozparku. Vedle Blacka jsem se cítila v těch šatech sebejistě, ale bez něj vedle sebe, už tolik ne. Sky si toho povšimne. Dívá se na mě takovým úlisným výrazem, ale neusmívá se.

„Ty víš, kam šel Adam?“ zeptám se zcela vážně.

„Říkal, že si potřebuje něco zařídit. Tak šel zařizovat,“ odvětí přiblble a já na jeho tónu okamžitě poznám, že to moc dobře ví, „Jsi nervózní, že tě tu nechal se mnou?“ zazubí se a nakloní se z křesílka tak, že byl najednou asi metr ode mě. Ačkoli to byl metr, ucítila jsem jeho silnou, přesto svěží kolínskou.

„Měla bych být?“ pokrčím obočí a přimhouřím na něj podezřele oči. Chvíli se tam přeměřujeme pohledy, když v tom najednou začne nahlas hrát pro mě známá hudba.

Zamyslím se, kam ji zařadit, čí je to hudba.

„Are you ready Abú Dhabí?!“ ozve se z mikrofonu po celém klubu a já zpozorním. Ten hlas taky znám. Pohlédnu na Skye a ten mě obdaří svým neskonale širokým úsměvem. Pak ukáže, ať se jdu podívat z balkónu. Abych viděla na pódium.

Ihned vstanu a chytnu se zábradlí, ke kterému se přitáhnu. Vyjeveně koukám pod sebe na zpěváka, který začne zrovna zpívat. Měl na sobě zářivě třpytivé sako červené barvy. Ihned jsem ho poznala. Nevěřícně se otočím na Skye.

„To je The Weeknd?!“ zeptám se ho, jestli se mi to nezdá. Skye vstane a postaví se vedle mě.

„To nezdá, krásko.“

„Pane Bože! Letos jsem ho chtěla stihnout v Praze, ale kvůli práci jsem to zameškala!“ informuji Skye, naprosto zbytečnou informací pro něj, ale já byla jak uvytržení.

 

Dohrál asi třetí písničku a pak hudba zrychlila a já okamžitě poznala jeho skladbu Bleeding lights. Nechala jsem se strhnout hudbou a začala se houpat v bocích do tance. Z vedlejšího sezení též vyšli lidé na balkón a začali tancovat. Teda byly to především mladé holky. Všechny měly kratší sukni či šaty, jak já.

Sky tam tak stál a opíral se lokty o zábradlí. Díval se buď dolů na pódium, nebo na mě, co předvádím za taneční kreace. Užívala jsem si tuhle chvíli, cítila jsem se svobodně, mladě a šťastně. Bylo mi jedno, jestli na mne někdo kouká.

Song dohrál a já si zhurta sedla na křesílko za mnou. Byla jsem neskutečně rozjetá, ale taky hotová z toho tance. Pódium na chvíli utichlo, ale na parketě se dav rozkřičel a rozpískal.

Dopila jsem celý drink a podívala se na Skye, který tam stále tak stál a pozoroval mě.

„Ten drink byl výborný! Díky!“ poděkuju mu a on jen přikývne.

Ozve se další beat a ve mne zatrne. Bože, tuhle písničku taky miluju! Often.

Když The Weeknd začne zpívat text hudby, ztěžka polknu a trochu se zastydím.

„Often, often, girl, I do this often, make that pussy poppin‘, do it how I want it,“ opakuji text nestoudně. Trochu mě to vzruší a zasteskne se mi po Blackovi. Byl pryč už pěkně dlouho.

„Zatancuješ si se mnou?“ optá se mě Sky, který se objevil přede mnou a nabídl mi tu jeho medvědí tlapu. Zírám na něj z křesla a váhám.

 

 

 

10.kapitola

 

Je mi ho trapné odmítnout. Přijmu jeho ruku a on si mě k sobě opět zhurta přitáhne, jako u toho vrtulníku. Zlehka mi vyrazí dech a zaskočí mě.

Začneme tancovat, velmi blízko sebe a on mi položí ruce ihned nad zadek. Ztěžka polknu a zachvátí mě panika. Nechci, aby mě takto držel, natož aby nás takto viděl Black. Sakra, kdyby tu tak byl!

Z jeho pohybů poznám, že je dobrý tanečník. Mám ráda, když umí muži tancovat. Má to své kouzlo. Začne mě točit a zrychlovat do otočky. Začne do toho dělat vtipné grimasy, možná aby zlehčil situaci. Snažil se a mě to rozesmálo.

Když song vrcholí, Sky si mě opět k sobě pevně přitáhne a na mne to začne působit ohraným dojmem. Trochu se odtáhnu, abychom na sebe nebyli tak nalepení, ale on mě nechtěl pustit.

Svými obrovskými pažemi mě svíral v náruči. Zlostně na něj pohlédnu. Snažím se vymanit z jeho sevření, ale marně.

„Můžeš mě laskavě pustit?!“ řeknu rázně, nasraným tónem.

„Proč?“ otáže se debilně.

„Nelíbí se mi to!“ vyhrknu a on mě okamžitě pustí. Odstoupím od něj a zlostně si odfrknu, jak nasraný býk. Možná kráva.

„Asi si zapomněl, že tu jsem s Adamem,“ ucedím hnusně a upravím si šaty.

„A jsi si jistá, že je tu Adam s tebou?“ zasměje se s ironií v hlase a kývne hlavou směrem ke schodišti. Ohlédnu se a vidím Blacka, jak tam stojí a povídá si s nějakou ženou.

Píchne ve mne osten žárlivosti.

„Víš stojí tam celou dobu. Od začátku, co jsi tancovala, až co jsme tu předváděli spolu.“

Řekne mi posměšně do ucha a usadí se zpět do křesla. Bylo mi jedno co zrovna říká.

Hleděla jsem na Blacka a na tu ženu. Byla krásná. Tak trochu mi připomínala Samanthu, ze Sexu ve městě. Vysoká, štíhlé dlouhé nohy, podobně třpytivé šaty, jako jsem měla já, elegantní výstřih. Vlasy měla blonďaté, sestříhané do šik mikáda.

Něčemu se tam chichotala a chytla Blacka za rameno. Ve mně se to začalo vařit, ale neměla jsem odvahu tam jít. Byla jsem nasraná. Nechal mě tak dlouho samotnou a teď se tam dlouho vykecává s ní. Sráč!

„Pojď se posadit, prosím Tě, vypadáš jako kdyby tě mělo za chvíli klepnout,“ konstatuje Sky a pronese ještě nějakou poznámku, ale v tom začne hrát další píseň, takže jsem neslyšela, co říkal. Výjimečně ho poslechnu a sednu si do křesílka, tak, abych měla přímý výhled na Blacka.

„Kdo to je?“ zeptám se Skye, když poukážu na ženu, ale z Blacka nespustím oči.

„Jeho bývalá snoubenka,“ odvětí Sky jakoby nic. Cože?!

„Snoubenka?“ zopakuji, jestli jsem slyšela správně. Sky přikývne.

„Bývalá,“ dodá a tou situací se začne strašně bavit.

 

Odbylo dalších deset minut a já už jsem byla neskutečně nasraná. Vytočená. Zklamaná. Vysílala jsem k Blackovi čiré zlo, negativní vlny a propalovala ho pohledem, aby konečně vycítil můj pohled. Stalo se tak a Black se otočil. Krátce se usmál a otočil zpět k ženě. Něco jí řekl a žena přikývla. Oba se rozešli mým směrem. Sakra!

„Týno, chtěl bych ti představit Maddie, Maddie tohle je moje kamarádka Týna,“ představí nás Black v angličtině a při mém představení řekne FRIEND. Ne GIRLFRIEND. No aspoň vím, na čem jsem!

Podám si s ní ruku a ona mi jen tak zlehka stiskne dlaň. Ha! Leklá ryba!

„Moc mě těší Tyno, Black mi o Vás vyprávěl!“ řekne Maddie. Jo? To celou dobu dělal? Povídal ji o mně?

„Mě také těší,“ odvětím pouze.

Pak Maddie přejde ke Skyovi a zhurta se obejmou, jako kdyby byli staří známý. Nebo možná i jsou, vzhledem k jejich společné minulosti.

„Bavila ses?“ otočí se ke mně Black a jeho pohled je netečný. Nevím, co si myslí.

„Ani moc ne.“

„Nevypadala si tak,“ konstatuje kousavě a hned pozná, že jsem nasraná. A žárlivá!

„Ty taky ne. Nechal si mě tu pěkně dlouho!“ syknu tiše, aby nás ti dva neslyšeli, ale byli zabráni do nějakého vyprávění si sobě navzájem.

„Omlouvám se, nečekal jsem, že mi to bude trvat tak dlouho. A pak jsem potkal Maddie,“ kývne směrem k ní.

„Tvoje bývalá snoubenka,“ skočím mu do řeči a jemu je naprosto jasné, od koho to vím.

„Ano to je. Žárlíš?“ střelí po mě vážně tu otázku, jako kdyby to bylo něco špatného. Žárlivost je špatná, vím to, ale nemohla jsem si pomoct.

„Ano,“ odpovím zcela upřímně a založím ruce na prsou.

„To je dobře,“ usměje se záludně a otočí se směrem k těm dvěma.

„My už půjdeme!“

„Už?“ udiví se Sky a Maddie se též podívá s údivem.

„Ano, máme ještě něco na práci.“

Odpoví jim neurčitě a mě chytne kolem pasu. Opět si mě k sobě přitáhne a otočí nás na odchod. Čapnu ještě rychle kabelku do ruky a odporoučím se s ním. Ani jsem se nestihla rozloučit, jak mě Black odtamtud rychle vyvedl. 

 

Celou dobu oba mlčíme. Ve výtahu stojíme u sebe mlčky a koukáme oba na číselník nad dveřmi výtahu. Dojedeme až na střechu, kde na nás čeká vrtulník. Pilot stále sedí v kokpitu. Jen nás zahlédne a vztyčeným palcem ukáže na Blacka, že je připraven vzletět.

Nastoupíme. Tentokrát mi z pomocí do vrtulníku pomůže sám Black. Opět mě připoutá a podá mi sluchátka. Jen si je nasadím, pilot nastartuje motory.

I ten krátký let nic neříkáme. Sem tam něco prohodí pilot směrem k Blackovi a ten jen v krátkosti odpovídá.

 

Když vrtulník dosedne na heliport jachty, pilot jen ztlumí motory. Black mne zase rozepne a pokyne mi vystoupit. V tom se vysunou dveře z druhé strany a je mi nabídnuta pomocná ruka jednoho ze zaměstnanců jachty. S díkem přijmu. Ihned si vzpomenu na Skye, jak mě na sebe zchodil.

Poodejdu úplně bokem, abych nepřekážela a vydám se po schodech dolů. Na chodbě potkám dalšího zaměstnance, který mě pozdraví a zeptá se plynulou angličtinou,

„Přejete si slečno večeři? Pan Nizám s ostatními hosty tu ještě nejsou a večeřet ani nebudou, ale mohu Vám připravit večeři na hlavní palubu, nebo do Vašeho pokoje?“

„Připravte nám večeři na horní palubu, Salime.“

Rozkáže Black, který sejde schody zrovna za mnou a předběhne mě v jakékoli odpovědi. Je pravda, že jsem měla hlad, ale neměla jsem náladu jíst s ním.

Neřeknu vůbec nic a vydám se do své kajuty.

„Týno počkej…“ hlesne na mě.

Já ovšem pokračuji dál v chůzi. Zaslechnu rázné kroky směrem ke mně, když mě chytne za loket a otočí k sobě. Zamračím se na něj.

„Co se děje, vesmíre?“ otáže se vážně. Nesnáším, když mi tak říká! Anebo zbožňuji?

„Nic se neděje. Jen jsem unavená a chci si jít lehnout,“ pokrčím rameny a nasadím netečný výraz, který používá on velmi často.

„Dobře,“ řekne jen a pustí mi loket. V duchu si oddychnu, že to nechal být, ale v tom mě čapne kolem pasu a vyhodí si mě přes rameno. Vyjeknu a začnu mu bouchat do zad. Nic si z toho nedělá a začne mě přenášet do nižšího patra, kde jsou kajuty. Donese si mě do té své, za zvuků mých nadávek a že ho zabiju. Zabouchne dveře a zamkne.

Hodí mě na postel a okamžitě přišpendlí svým tělem, protože věděl, že bych se snažila utéct.

„Pusť mě!“ vyjedu na něj zostra.

„Už mi řekneš, co se děje?“ zvážní a podívá se mi tím svým temným pohledem do očí. Utopila bych se v tom jeho pohledu! Rajcuje mě!

„Jsem nasraná, žes mě tam nechal tak dlouho samotnou a vykecával ses tam s tou svojí bejvalkou!“ vyhrknu na něj popravdě a čekám, jak bude reagovat.

Neřekne vůbec nic, jen mě zhurta a hrubě políbí. Jazykem se snaží prostrčit do mých úst, ale místo toho ho do něj lehce kousnu, aby to neměl tak snadné. Zasykne bolestí, ale pokračuje dál. Lehne si na mne celým svým tělem a jednu ruku mi vsune pod šaty. Začne mě hladit přes kalhotky a hned pozná, že jsou vlhké. Ještě chvíli se mě snaží líbat a když se podvolím k ústupu se mu absolutně vydat, tak přestane a narovná se do sedu. Koukám na něj vyjeveně, jako proč přestal.

Z poza saka vyndá krabičku kondomů a zamává mi tím před očima.

„Víš, jak je v tomhle městě těžké sehnat kondomy?!“ řekne zcela vážně, ale s vítězoslavným tónem. Nechápavě na něj zírám.

„Počkej! Chceš mi říct, že tys byl celou dobu tam někde na ulici a kupoval kondomy?!“

Snažím se pochopit situaci a on se mezi tím vysvlékne z černého saka. Svlékne si i černé tričko a zůstane tam jen v černých kalhotách. Erekce se mu snaží dostat ven přes kalhoty.

„Ano. Byl jsem v šesti lékárnách!“

„V šesti…“ hlesnu důležitě a chce se mi začít smát. Ovšem smích mě přejde.

V okamžiku mě otočí na břicho a vytáhne na všechny čtyři. Vyhrne mi šaty na záda, aby mu nepřekážely a kalhotky dá na bok. Strčí mi tam dva prsty a já se zhurta nadechnu. Chvíli mě jimi dráždí a já mu jdu přírazy naproti. Po chvíli už to nevydrží a slyším, jak trhá obal kondomu, a tak jen vyčkávám. Jsem celá netrpělivá.

Zostra do mě pronikne a vůbec mě nešetří. Žádná oťukávačka. Prostě do mě začne neskutečně bušit a já se nemůžu ovládat. Začnu hekat do peřiny, aby mě nikdo neslyšel. Začnu ztrácet půdu pod nohama a onen slibný vrchol se nenávratně blížil.

Tak málo mi s ním stačilo.

Když se poddám orgasmu, zmoženě vyhrknu a po těle mi naběhne husí kůže. Black na to zpomalí. Nechá mě si to plně užít a vydýchat. Pak odstoupí a strčí do mě tak, abych dopadla na záda.

„Ještě jsem s tebou neskončil,“ procedí mezi zuby a pronikne do mě v misionářské poloze. Hrubě mě začne líbat, přitom nepřestává přirážet. Zcela se mu podmaním. Jsem jen jeho!

 

 

Nevím, kolik času uběhlo, vnímám jen to, jak Black do mě vrcholí a poté se ztěžka svalí vedle mě. Bylo předem jasné, že tak zběsilé šukání, nebude mít dlouhé trvání. Jak poetické!

Ležíme tam vedle sebe a posloucháme jeden druhého, jak ztěžka oddychujeme. Blackův dech se za chvilku uklidní, kdežto ten můj jede jak lokomotiva. Moje fyzička je opravdu mizerná!

„Mám strašnej hlad,“ utrousím po chvíli, kdy vím, že můj hlas nebude znít jak po maratonu.

„Já taky!“ přitaká Black.

„Dáme sprchu a půjdeme na jídlo?“ zeptám se a začnu se pomalu sbírat z postele. Seberu ze země šaty a koukám na ten cár hadru, který z toho zbyl.

„Tys mi roztrhl šaty?!“ kouknu na něj neuvěřitelně. Mávne rukou a tou si pak prohrábne vlasy dozadu.

„Vezmu tě na nákupy a koupím ti nové,“ vydechne těžce a postaví se na nohy. Krátce se jen podívá na ty šaty a usměje se. Záludně. Pak se odebere do koupelny.

„V čem jako teď mám vyjít z této kajuty?“

Rozejdu se za ním a stále držím zbytek šatů v ruce. Black si zaleze pod sprchový kout a spustí na sebe vodu. Vypadá přitom neodolatelně. Když se celý namočí, otočí se směrem ke mně.

„Tak si vezmi něco ode mě, ať můžeš přejít chodbu a u sebe se převleč,“ praví a dál pokračuje v očistě. Nejraději bych šla hned s ním do sprchy, ale věděla jsem, že když půjdu k sobě se osprchovat, bude to rychlejší. Nejsem si jistá, jestli bych se s ním znova ovládla.

„Dobře,“ hlesnu jen a přejdu k jeho šatníku.

Otevřu obě křídla dveří a koukám co si vzít na sebe. Všude černá. Černá trika, černé košile, černé košile plážového typu, černé trenky, černé ponožky, černé obleky, všechno černý! Nemohlo mě to, ale překvapit.

Natáhnu se po obyčejném bavlněném tričku a navléknu se do něj. Zakrýval mi tak akorát zadek. V tom bych mohla rychle přeběhnout. Pak si v koutku šatníku všimnu černé mikiny s kapucí. Byla velká, sportovního typu. Navlékala se přes hlavu. Nedbale jsem k ní čuchla a ucítila jsem z ní Blacka. Hnedka jsem se zastyděla. Jsem psychouš!

Ovázala jsem si jí kolem pasu, abych si pojistila to, že nikdo neuvidí ani můj zadek, ani můj předek. Pobrala jsem zbytek věcí a otevřela dveře na chodbu. Chodbou vládnulo ticho a tma. Vystřelila jsem teda z Blackovi kajuty a svižnými kroky doběhla do té své. Zavřela jsem za sebou dveře a zahodila všechny věci na postel. Jen jeho tričko a mikinu jsem úhledně srovnala na kupičku.

 

Dala jsem si o něco delší sprchu, než jsem plánovala a umyla si vlasy. Mokré vlasy jsem si nechala rozpuštěné a nemínila je zatěžovat fénem. Na teplém vzduchu venku uschnou samy.

Převléknu se do kraťasů s proužky a doplním je černým trikem bez potisku. Čapnu mobil a vydám se zase ven. Nevím, zda Black už šel nebo ne, a tak se vydám na hlavní palubu.

Najdu ho sedět u stolu, jak něco čte v mobilu a zrovna mu přinesli jídlo. Jedno jídlo tam čekalo i na mne. Kývnu na pozdrav obsluze a usadím se vedle Blacka. Obdaří mě mírným úsměvem a pak se vrátí očima zpět do mobilu.

Ihned se pustím do jídla. Nemíním čekat, protože šílím hlady. Měli jsme něco mezi Shaksukou a klasickými lasagnemi, nedokázala jsem to přesně identifikovat, ale bylo to skvělé. Mlčky jsme jedli a Black občas pohlédl do mobilu.

Naivně jsem si myslela, že to byl jen jeden chod, ale vzápětí naše prázdné talíře vystřídal hluboký talíř s polévkou. Udiveně se podívám na Blacka a ten můj pohled vycítí.

„Někdy jíme polévky až po hlavním jídle, jí se k tomu tenhle chleba,“ vysvětlí a natáhne se po košíku s čerstvým chlebem. Vypadal podobně, jak ten náš, jen v něm byly větší díry. Black jeden plátek chleba roztrhal a nadrobil si ho do polévky. Udělala jsem to samé.

Polévka byla skvělá a chutnala po rybách. Stále jsme tam tak mlčky seděli a jedli. Mínila jsem protnout ticho.

„Hrozně jsem se přejedla,“ konstatuji svůj stav plného břicha. Napiji se ze sklenice vody a stále čekám, zda Black něco řekne, ale on svůj zrak od mobilu neodvrátí.

„Pracuješ?!“ zeptám se více nahlas a dám velký důraz do toho, aby mě slyšel.

„Jojo, čtu e-maily,“ odpoví a mobil nakonec odloží. Zamkne ho a odloží dál od sebe. Jako by ho to mělo pokoušet, „Promiň mi to, nejsem prostě zvyklý…“ opáčí omluvně, ale zadrhne se. Neví, jak to má doříct, jak se vyjádřit. Pátravě na něj pohlédnu.

„Zvyklý, že tě furt někdo otravuje a zahrnuje otázky?“ snažím se mu pomoct s úšklebkem.

„To taky,“ přikývne. Ah, tak to taky!

„Poslyš, neměl jsem vztah hrozně dlouho a zvykl jsem si na samotu. Když jsem chtěl sex, tak jsem se prostě vyspal se ženou, většinou u ní doma, nebo někde, kde to šlo. A na povídání si a dávání si dobrou noc, nikdy nedošlo.“

Řekl zcela vážně a mě došlo, že nemám ráda věty, které začínají slovem POSLYŠ. Black se nadechne pokračovat, „Mám hodně práce, jsem i workoholik a když nepracuji jeden den, vím, že to musím dohnat hned ten druhý den.“

„A já myslela, že jsi jen miliardář, který se jen veze,“ skočím mu do řeči. Nic na to neřekne.

„Nejsem si jistý, že ti můžu dát to, co bys chtěla.“

Zazní mi jeho slova v uších a chvíli musím přemítat, co ta slova vlastně znamenají.

„Jak můžeš vědět, co chci?“ zeptám se napnutě a tahle konverzace se mi nelíbí. Ovšem jednou přijít musela.

„Věřím tomu, že chceš přítele, či manžela. Lásku, květiny, děti...“ pokračuje dál a já na něj zírám.

„Ano, to chci. Ale ne teď, ne od tebe. Nikdy jsem neřekla ani slovo o tom, že bych chtěla, abychom spolu chodili, žili, vzali se,“ skočím mu do řeči zcela vážně. Chvíli na mě mlčky pohlíží a já si tak říkám, co mu běží v hlavě.

„Nemůžeme si jen spolu užívat tu chvíli kvalitního sexu a až přijde konec této plavby, tak se rozloučíme?“ pravím a sama cítím, že ve skutečnosti to tak nechci. Jasně, že chci víc!

„To můžeme,“ přikývne, „Ale já ti nechci ublížit. Nechci, aby ses cítila znova, tak jak dneska.“

„Co tím myslíš? Že jsem žárlila?“ optám se nechápavě.

„Ano.“

„A ty si nežárlil, když mě tam Sky v podstatě osahával?“ vyhrknu na něj a čekám plná zvědavosti na odpověď.

Ticho. Nic. Jen na mě kouká.

Pak se nadechne, jako by chtěl něco říct, ale přijde Salim a donese nám dezert.

Kurva Salime, vypadniiii!

Vytřeštím na Blacka ještě více oči a čekám stále na tu odpověď. Nechci dělat drama, ale už mě začíná srát. Celé je to jedno velké drama!

„Proč vlastně se mnou spíš? Protože ho nemáš zrovna do koho šoupnout?!“ dovolím si drze zariskovat a vidím, jak se napne. Není zvyklý, že s ním žena takto mluví. Před personálem. Doufám, že mě zpráská bičem!

„Uklidni se, než řekneš nějakou blbost,“ řekne a vidím, jak se drží zpátky. Stále je za toho elegána. Drží si tu svou masku, aby nikdo neviděl, jak je vlastně zkažený.

„Řekni ADAME, co vlastně chceš?!“ řeknu zcela vážně a na jeho jméně si dám záležet.

Black se narovná v zádech a opře se jimi rezignovaně do židle.

„Fajn,“ nadechne se, „Budeme tedy spolu šukat a pak až budeme u cíle, tak se rozloučíme!“