Sázka či životní láska 7

………..za dveřmi stála Verča s Adamem.
”Panebože, co tu děláte?
“Tak napřed ahoj nebo spíš dobrý ráno” řekla Verča
“Brý ráno” zvolal Adam.
“Dobrý ráno……“řekla Nina poněkud překvapeně
“No snad nás pustíš dál“ zeptal se Adam
“Jo jasně pojde“
“Asi by jsme ti měli říct odkud se tu bereme?? “zeptala se Verča
“Hele, “vložil se do toho Adam, “napřed se vyprav a mi na tebe počkáme a řekneme ti to cestou.OK? “
“ tak honem honem“řekla Verča
Nina byla rychlostí blesku nachystaná a už letěla dolů,ale v tom ji zarazila její maminka.
“ Nino vzala jsi si prášky“zeptala se maminka a Nina jen posumtněle zakývala hlavou.Dala mamce pusu a už byla dole .
“ WOW,to byla rychlost,ségře to trvá vždy aspoň hodinu a to vždy vypadá jako kdyby se právě probudila“
“ Adámku víš co,ty si ten pravej co má něco říkat,jakže je ta písnička??Už vím:Adámku náš….“nadhodila bráchovi Verča.
Nina si odkašlala a oba zaráz odpověděli: “ co je?“
“ Nepěcháme náhodou??“to už se Adam podíval na hodinky a popadl holky za ruce a utíkal s nimi až na nádraží.Tak,tak vlak stihli celou cestu si povídali a Nina se cítila po dlouhé době zase dobře.Také zjistila,že Verča sAdamem bydlí blýzko,takže se budou moct výdat často.
Škola proběhla celkem v klidu až na pár poznámek od spolužáku.Přitom její spolužáci a vlastně skoro nikdo v jejím okolí netušil co skrývá ve své dušiza tajemství.Tajemství,jenž ji tíží už od dětství,tajemství se kterými jí nikdo nepomohl se vyrovnat a asi už ani nepomůže.Škola už skončila a Nina byla sama doma.
Nina se už těšila na odpoledne strávené s Verčou a Adamem,se kterými si i za těch pár dní velmi dobře rozumí
.Bylo přesně půl čtvrté ,když se rozjenčel zvonek.Á Verča s bratrem,utíkala po schodech rychlostí blesku,ale najednou se jí udělolo špatně a už jenom cítila jak padá po schodech dolů.Verča uslyšela zvuk z domu a lekla se rychle zkusilakliku a ona povolila a uviděla Ninu na zemi,rychle k ní přiběhla a pokoušela se jí probrat………..
Na konec se jí to přeci podařilo,ale zůstala překvapeně hledět na Ninu…………….