Rosamunda, paní na Redrosecastel 6

Když vjeli do hradu Kryštof málem spadl z koně, jak byl překvapený, že je tu tolik lidí s červenými vlasy. Rosamundě se náhle rozšířily zorničky.

....Vojsko. V jeho čele stojí král. Pochod na Redsburg...

"Rychle! Kde najdu velitele hradu?" řekla, když se vzpamatovala, nejbližšímu vojákovi.
"Nohoře ve věži." řekl úsečně. Sesedli a běželi po schodech do obytné věže. Zaklepali na dveře.
"Dále" ozvalo se zevnitř.
"Pane"uklonila se Rosamunda"neseme Vám důležitou zprávu. Táhne na hrad král s celou armádou."
"Cože?..Jak..Jak to..." nestihl ani doříct větu. Do místnosti vpadl voják.
"Táhne na nás celé vojsko. Mají královské barvy!" zasalutovala vyčkával na rozkaz.
"Velte poplach!" křikl na něj "A vy mi řekněte, jak to víte?"
"No...víte..já mám občas takové vidiny."osmělila se Rosamunda.
"Vidiny?" zeptal se posměšně.
Jizva se jí prudce rozzářila.

.... Severní část. Útěk jižní chodbou. Ženy a děti...¨

"Zaútočí na sever. Odveďte ženy a děti jižní chodbou do lesa." řekla jiným, cizím hlasem a zhroutila se. Její záchvaty byly čím dál tím častější. Celý další den prospala v horečkách, stávala se mrtvolně bledou. Nic nepomáhalo. Ani obklady. ani její lektvar. Na večer byl naplánován přesun do lesa.Kryštof pro ni vyrobil nosítka a s pomocí několika mužů ji dopravili do lesa.

Její stav se stále nezlepšoval. Rána ještě ke všemu změnila barvu.
"PRÁSK!" za Kryštofem se objevil Marcos.
"běž Kyštofe. Tvůj otec žemřel. Musíš se ujmout svých povinností. Já se o ní postarám." podal mu meč. Kryštof se ještě podíval na Rosamundu a odběhl.

Marcos obrátil Rose na břicho, zapíchal jí pár jehel do zad a řekl několik kouzelných formulí. Vytáhnul je a Rosamundě se začala vracet barva do tváře. Nemohla pohnout pravou rukou. Marcos jí ruku zavěsil na šátek a zavázal za krkem. Dal jí meč a zmizel. Pomalu se zvedla.Odvedla lidi dál do lesa. Čekali na četu. Četa se objevila až druhého dne. Všechny odvedla na Redrosecastel, který se měl stát jejich novým domovem.

Rosamunda s velitelem dohodla zásobování a sama se přesunula do jeskyně u rokle. Ušila si koženou zbroj na pravou ruku, která byla stále nechybná. Cvičila pak svou levou ruku téměř ve všem.

Téměř pět let neslyšela o Kryštofovi. Na to, že je synem krále dávno zapoměla. Do hlavního města to bylo daleko a zprávy se šířily pomalu. Lehávala dlouho sama na mítině. Bezcílně bloumala krajinou. Její tvář pobledla. Byla apatická. Nevnímala přírodu kolem sebe. Na rozcestníku se objevil nový rozkaz.

Máme nového krále.
Král Kryštof I. vyhlašuje zrušení zákazu "rudého" zákona.
Král Kryštof I.

*Alespoň něco* pomyslela si, i když její život za nic nestál. Na mítině stáli dva muži.
"Jste Rosamunda z Redroscastelu?" zeptal se jí jeden.
"Ano" odpověděla apaticky.
"Pojďte s námi."vyzval ji jeden.
"Nevzpouzela se jim. Nasedla do kočáru a odváželi ji pryč. V kočáře bylo pohdlně a tak celou cestu prospala. Po týdnu se objevili před královským palácem. Z kočáru ji museli vynést Ztrácela se kdesi ve svém světě. Odnesli ji do velkého světlého pokoje. Vnímala jen den a noc. Zaregistrovala známou postavu, která se o ní starala. Dávala ji známý lektvar. Postava odcházela tiše. Stále se dívala do stropu...