Poté II. (3.část)

Vám, co jste vydrželi až do konce, samozřejmě děkuji a přeji příjemnou zábavu :D (a za chyby se omlouvám, napsal jsem to teprve před deseti minutama a teď je 3:43 ráno)
_________________________________________________________________


Samuel hlídal u náklaďáku a Noel se zbylými dvěma vojáky a Benem prohledával hlavní budovu. Muniční sklad už měli vybraný dávno, teď jen dosbírávali ostatní užitečné věci. Nábytek nebrali a body už byly úplně zbytečné, takže se dívali spíše po špercích, jídle a možná i čistém oblečení a cigaretách. 

xxx

,,Za jak dlouho tak odejdou?´´ naklonil se ke svému veliteli muž ve špinavém děravém vaťáku a s kalašnikovem přes rameno, který už nějakou dobu dalekohledem pozoroval ozářené shromažďující se kolem Hummeru před starou továrnou z druhého patra nepříliš vzdáleného domu. Místnosti, ve které se nacházeli, sice chyběl strop a na zemi byl tudíž silný nános prachu a písku, zato však měla všechny stěny (i když dvě z nich jen asi poloviční) a dokonce i dveře. Ne původní, ale byly tam. 
,,Jak to mám vědět? Ale pro to auto tu budu čekat klidně i celou noc. Dokážeš si představit, jak nám pomůže?´´ odpověděl mu. ,,Vy hlídejte dveře...´´ ukázal na další dva ozbrojence. ,,...a ty pokračuj ve sledování toho Hummeru. Až tam bude klid, vzbuď mě.´´ rozkázal. Potom si do rohu rozložil deku, kterou měl smotanou v batohu, sundal si ze zad pušku a pohodlně se natáhl.

xxx

,,Dneska přespíme tady.´´ oznámil Noel, když doplnili náklaďák bednami s alkoholem z Hell House. ,,Zdá se, že je klid a chvíli se vyspat je rozhodně lepší než nadopovat se těma práškama.´´
Sice nebyl velitel, ale všichni s ním souhlasili.

xxx

,,Hej, Deane! Už můžem.´´ třásl ozbrojenec se svým velitelem.
,,Danieli, říkal jsem ti, že před ostatníma mi máš říkat veliteli, při nejhorším šéfe!´´ probudil se a vyhlédl z okna na Hummer. Opravdu, nikde ani jediný ozářený. ,,Fajn, tak...´´
,,Šéfe, ti lidi z náklaďáku co ho sledujeme se rozhodli přespat v jedné z budov v Peace. Přepadneme je?´´ vtrhl do místnosti další muž.
,,Ne. Teď už musíme šetřit vším co máme.´´ odpověděl a pak se vrátil k vysvětlování původního plánu, jak se dostat k Hummeru.

xxx

Gordon s Rianem už nějakou dobu obcházeli část tábora, když k nim přiběhla asi třicetiletá žena se slzami v očích. ,,Pojďte rychle se mnou! Prosím! Můj muž, přepadli ho v tom pajzlu U Mutanta. Já mu říkala, že tam nemá chodit. Jako kdyby nevěděl, co se tam děje slušným lidem!´´ brečela. 
,,No, ale... ta ulice je jaksi mimo naši oblast.´´ pokoušel se vymluvit zkušenější ze dvou strážců, který věděl, že ulici, ve které ten zmiňovaný bar stojí, se snaží vyhýbat i menší skupinky vojáků. Ale nakonec se díky Gordonovu naléhání a pláči zatím neznámé ženy rozhodl, že onomu muži pomoct půjdou.

xxx

Dean s Danielem Hummer v rychlosti zkontrolovali, zjistili, na jaké náboje je kulomet na střeše, doplnili palivo z kanystru, který sebou auto vezlo a vyjeli k domu, ze kterého před chvílí přišli. 
Před žebříkem vedoucím do druhého patra prudce zastavili, svrchu slezli jejich dva společníci a čekali na rozkazy. 
,,Všichni nastupte. Máme víc, než jsme chtěli. Teď je čas zbrojit.´´ řekl velitel.

xxx

Žena doběhla až k baru následovaná dvěma strážci pořádku. ,,Prosím, běžte dovnitř.´´ pobízela je a pořád brečela. 
,,Fajn. Gordone, připrav si zbraň a drž se zamnou.´´ rozkázal nervózně Rian a vtrhl do dveří, které se zavřely ihned po tom, co oba překročili práh.
,,Vyslíkat, fízle.´´ řekl klidně barman, který na ně přes bar mířil brokovnicí. V místnosti bylo ještě dalších dvanáct ozbrojených mužů. 
,,Já věděl, že je to past! Hned mi to bylo nějaký podezřelý!´´ stěžoval si Gordon. 
Barmanova hlaveň se přehoupla z Gordona na Riana a vypustila dávku přesně mířených broků. Strážník měl neprůstřelnou vestu a stál od útočníka dost daleko, proto zásah přežil. Ale dýchat už dlouho nebude.
,,Tak vyslíkat!´´
,,Riane!´´ křikl Gordon a už se chystal sáhnout po zbrani, když si uvědomil, že proti takové přesile nemá šanci. ,,Dobře, udělám co chcete.´´ řekl a začal si pomalu sundávat vestu.
,,To bych ti radil, ale bez těch keců.´´ zamračil se barman.
Gordod odhodil část oděvu před sebe a začal si sundávat další. ,,Ale proč?´´ ptal se při tom vystrašeným hlasem.
,,No doprdele, řek sem bez těch keců!´´
,,Omlouvám se.´´ Gordon se ze strachu, že šílenec bude znovu střílet, přikrčil.
,,Tak dost!´´ vyštěkl zbytečně moc podrážděný barman, udělal pár rychlých kroků směrem ke srážníkovi a uhodil ho pažbou. Ten se svalil k zemi. ,,Toho staršího hoďte dolů k ostatním mrtvolám. Tohoto vyslečte a strčte ho tam taky.´´
,,A máme ho zabít?´´ zeptal se jeden z přítomných.
,,K mrtvolám patří mrtvoly.´´ usmál se barman.
,,Co?´´
,,A těmhle idiotům já velím...´´ povzdechl si.
Gordon využil toho, že si ho momentálně nikdo nevšímá, rychle vyskočil ze země už s revolverem v ruce, levou paži v okamžiku omotal kolem barmanova krku a chladnou hlaveň mu přitiskl na spánek. ,,Doprdele... sakra...´´ koktal nervózně a při tom přemýšlel, co chce vlastně v téhle situaci dělat. ,,Otevřete dveře, rychle! A všichni se držte dál ode mě!´´ zakřičel roztřeseným hlasem. 
,,No co čumíte, poslechněte ho!´´ ozval se barman.
Jeden z přítomných se odhodlal a opravdu otevřel.
,,Teď... jděte všichni za bar!´´ rozkázal Gordon a ozbrojenci ho poslechli. ,,O co vám jde? Proč jste chtěli, aby jsme se vyslíkli?´´ ptal se otočený čelem k baru a zbraň stále tiskl barmanovi k hlavě.
,,To ti tak řeknou! Když mě zastřelíš, zabiješ i sebe! Tu nemáš šanci.´´ zasmál se rukojmí.
,,Možná...´´ Gordon vší silou strčil do barmana a tím ho poslal někam k ostatním ozbrojencům. Potom rychle vyběhl co nejkratší cestou k nejbližší hlídce nebo vojákům. Žena, která je do pasti přivedla, se ho snažila zastavit, ale strážce ji bezohledně odstrčil stranou a nezdálo se ani, že by ho nějak zdržela.
Pět mužů vyběhlo za ním, ostatní zůstali v baru.
,,Co teď?´´ zeptal se jeden.
,,Dohoda s vyhnanci padá, teď už se ke kasárnám nedostaneme.´´ odpověděl barman a mnul si krk, který mu začínal modrat.
,,To je jasný, ale já se ptal co zrovna teď.´´
,,Teď se musíme někde schovat. Z toho, že by nás vyhnanci potrestali za nedodržení dohody, strach nemám. Když nezničíme kasárna, nemají šanci se do tábora dostat. Ale ten strážce to práskne nejbližšímu vojákovi, kterýho potká a ten poletí za generálem. Věřte mi, do dvou hodin tu máme zátah.´´ 

xxx

V baru U Mutanta tři vojáci ohledávali mrtvoly ve sklepě, další dva tělo strážníka nahoře, ale po majiteli nebo zaměstnancích se slehla zem. Jistě, budou po nich pár dnů pátrat, ale šance, že je najdou, je velmi malá.

xxx

Ben, Samuel, Noel a další dva vojáci vyjeli z Peace už před dvanácti hodinami a v táboře vyhnanců se pomalu dozbrojovalo. Teď se ještě pomodlit k libovolným bohům nebo klidně i věcem, nastoupit do ukradených transportérů a aut a hurá do boje za lepší zítřky. Teda, alespoň to říká vůdce.

xxx

,,Opravdu myslíte, že máme šanci? Safety je obrovský tábor se spoustou vojáků.´´ strachoval se muž s cejchem vyhnance vypáleným na čele, když ze sutin dávno padlého města pozoroval živoucí tábor.
,,Máme uvnitř lidi. Ti se postarají o vojáky v pohotovosti. Dva stateční muži z našich řad pak autem a výbušninami prorazí hlavní bránu. V tu chvíli nastoupí Dean a ostatní s tím Hummerem s kulometem na střeše a k nim se přidáme i my se vším, co máme. Dovnitř se dostaneme určitě a pak už jen stačí najít radnici, zabít generála a donutit starostu nás přijmout.´´ 
,,Jste si jistý, že to bude fungovat?´´
,,Ne...´´

xxx

,,Vítáme vás v Safety. Prosím, vystupte všichni z vozidla a vysvětlete nám, proč a odkud jste přijeli.´´ odříkával naučenou větu strážce u hlavní brány, když si najednou všiml, že řidič má značku vyhnance. ,,Sakra! Popl...´´ dřív, než to stačil doříct, prodrala se mu hrudníkem kulka. Muž v autě pak znovu sešlápl plyn a neboural do brány. Jen co narazil, odpálily se výbušniny, kterými bylo vozidlo napěchováno. Tlaková vlna byla tak silná, že strhla i jednu z věží a tak pohřbila pod betonem několik vojáků.
Téměř ve stejnou chvíli začaly vzduch prořezávat kulky ráže 5 mm z kulometu na střeše Hummeru, který se mezi tím stihl přiblížit dostatečně blízko. 

xxx

,,Poplach! Všichni z živé hradby se okamžitě přesunou k hlavní bráně!´´ ječel rozhlas na místě, kde se tábor rozšiřoval.
,,Hlavní brána? To je pěkně daleko. Co se může dít tak hroznýho?´´ divil se Harry a pak vyběhl s ostatními. Derek, přesto že jako dělník jít nemusel, ho následoval.

xxx
Poplach zněl i u radnice a to jen chvíli po tom, co generál pustil Bena ze své kanceláře.
,,Mám jít taky?´´ otočil se na jednoho z mnoha vojáků, který právě běžel k hlavní bráně.
Ten si ho prohlédl a když uviděl zbraň, kývl. ,,Řekl bych, že se nám bude hodit každá pomoc.´´

xxx

Už třicet mrtvých bylo na straně obránců, ale útočníků také podstatně ubylo. Sice měli ničivější zbraně, protože domobrana sází spíše na přesnost než sílu, ale za to byli hůř kryti.
Jednomu transportéru s deseti vyhnanci se podařilo vjet až za plot a už si to ulicí mířil k radnici, ale velká spousta vojáků běžící z toho směru ho nakonec zastavila.
Velká spousta? To je jako hodně, ne? Něco je špatně! Obránců stále přibývalo, ale to nemělo. Tedy, alespoň ne tak rychle. Deanovi už bylo jasné, že jejich plán selhal na plné čáře. Jeho vstoupenci padali jako mouchy a jeho nepřátelé stíhali ztráty obnovovat. Je konec, žádné lepší zítřky nebudou. Jako jeden z velitelů měl možnost zavelet k ústupu, ale co z toho. Bude jich ještě méně než jich bylo do teď a už tak se ozářeným sotva ubránili. No jo, ozáření. Teda...
,,Ozáření!´´ zařval Daniel u kulometu.
Nyní už to nebyla bitva mezi vojáky ze Safety a vyhnanci, ale jen mezi mutanty a lidmi. Netrvalo dlouho a ozářeným se podařilo proniknout dovnitř tábora a pozabíjet desítky obránců, kteří se ze všech stran hrnuli na pomoc.
Masy mutantů začaly brzy plenit i ulice a zbylí vojáci dostali povel stáhnout se do středu tábora, stejně, jako to udělala na doporučení většina civilistů.

xxx

Nyní bylo zbylých pár tisíc lidí namačkáno v domech ve středu jinak velkého tábora. Derek se někam ztratil, zřejmě zůstal pod návalem ozářených spolu s ostatními mrtvými, ale dva bratři žili. Ben střílel z okna školy, ve které se krom něho nacházelo ještě asi dalších sto vojáků, včetně Noela. Harry bránil spolu s třiceti ozbrojenými muži ubytovnu. 
Zdálo se, že ozářených je víc než munice, ale zatím byli v bránění úspěšní. Od té doby, co se všichni v rychlosti zabarikádovali v budovách ve středu Safety, nikdo nezemřel. To sice netrvalo dlouho, protože ozářeným se podařilo dostat do špatně a hlavně málo bráněné hospody, ale i tak nebylo mrtvých tolik a ostatní domy se zatím držely.

xxx

A je to tu. Ta chvíle, které se všichni báli. Čím dál tím víc mužů sahá do prázdných kapes pro zásobníky, které už ale nenachází. Počet obránců se v každém domě stáhl průměrně na polovinu, to ale množství ozářených taky.

xxx

Starosta, generál, Gordon a pět vojáků byli zavření v krytu pod radnicí. Ozáření neměli šanci se k nim dostat a uvnitř bylo jídlo nejmíň na týden. A když nebude venku čisto ani potom? Na to raději zatím nikdo nemyslí.

xxx

Tlak mutantů slábl, stejně jako lidem ubývalo sil. Zanedlouho už by se mělo rozednít a to by mohlo útoky ještě víc zmírnit. Potom si budou moct všichni v klidu přebít zbraně a realizovat plán, který je za tu dlouhou dobu bránění napadl: Pět hodin cesty na sever je další tábor, Bern. Teď nemají prostředky na přepravu všech přeživších, ale když tam pošlou jen menší skupinu, určitě se časem dočkají pomoci všichni. 

xxx

A dál?
Přeživší: Vše proběhlo, jak mělo. Ještě ten den, co ze Safety vyjelo několik dobrovolníků pro pomoc, se dočkali vojenské podpory. Do dvou dnů byli všichni přepraveni bez většího počtu dalších úmrtí do Bernu.
Ben: Už nikdy nechtěl ozářené ani vidět. Našel si byt uprostřed tábora a dokonce si založil rodinu. Zemřel v šedesáti třech přirozenou smrtí.
Harry: I přes vše co zažil se znovu vrátil ke střílení ozářených jako voják. Za dva roky se vypracoval na důstojníka a až do své tragické smrti ve čtyřiceti letech se s bratrem ani starými přáteli nepřestal stýkat.
Gordon: K alkoholu už se nikdy nevrátil stejně jako ke zbraním. Po roce života bez zaměstnání navrhl místní škole pomoc při vyučování bojového umění. Ta jeho nabídku přijala. V padesáti pěti letech zemřel přirozenou smrtí.
Starosta Safety: Brzy po příchodu do Bernu se z něj stal místostarosta. Když po sedmi letech usiloval znovu o místo starosty, byl zastřelen při proslovu jedním z bývalých obyvatel Safety.
Generál Alfred Lilard: Chtěl být znovu generálem, ale nakonec se musel spokojit s hodností plukovníka a v šedesáti letech odešel do důchodu. Osm let na to umírá přirozenou smrtí.
Noel: K armádě už se nevrátil a stal se z něj ,,známý´´ opilec. Ve třiceti sedmi letech zastřelil místostarostu přímo při proslovu a byl za to popraven.