Galaktická válka, 7. díl

„Co to s námi dělali?“ zeptal se Scipio.
„Pouze zběžná zdravotní prohlídka. Podobně jako u nás při vstupu do nějaké laboratoře.“
„Proč se jich zastáváš?“
„Že jsme jim zničili loď, je náš problém, i když spíše toho blba, který si zrovna o ni na tohle nasazení řekl. Sice je mi pár věcí nejasných, ale ne v tomhle.“
„Víš ty vůbec, kolik lidí na té lodi zemřelo?“
„Zachránili alespoň nás.“
„Vždyť to byla jejich loď.“
„Na tohle nasazení vybrali špatný typ lodě. Lvi nám zapůjčili tři lodě, z nichž dvě byly na naše nasazení vhodně vybavené. Zosma byla ta třetí, s kteroukoliv z těch dvou jsme mohli ještě teď být v boji. A vůbec, kdybychom nedostali loď od lvů, nafasovali bychom nějakou naši. A naše lodě jsou v porovnání se Zosmou totální šrot. A to už vůbec nemluvím o tom, že Zosma byla vrak, z běžné lví lodě by vám teprve spadla čelist. Ať už mají lvi lidi rádi nebo ne, nebýt váš vyjednávač idiot, mohli jsme mít mnohem lepší loď.“
„Zosma byla šrot?!“ divil se velitel. A s ním i všichni ostatní.
„Jistě. V opačném případě bychom ještě byli v boji a že do nás něco střílí byste jinak než pohledem z okna nezjistil. Kuchaři by v jídelně hráli karty a vsázeli se, kolik nepřátelských plavidel zničíme mezi jejich rundami panáků.“
„Proč nám ji potom dali?“
„Zeptejte se toho, kdo s nimi tu zápůjčku sjednal.“
„Proč se jich pořád zastáváš?“
„Já nevím, proč nám dali takový vrak. Jiný důvod, než že si o něj selliathské vojsko přímo řeklo, mě nenapadá. Lvi by ji jinak rozebrali, na chodbách už byly barvou označené spoje nosníků a naváděcí značky pro řezací roboty.“
„Nemyslím jen teď. Celkově.“
„U nás v horách jsme s nimi problémy nikdy neměli. Sice po nás chtějí jídlo, ale zase tak moc toho nesní a navíc ne zrovna často, přišli snad jen dvakrát kam až sahá kronika. Už po staletí učí naše děti a naučí je toho víc, než na většině univerzit. A když jde do tuhého, mít je na své straně taky není k zahození. V ten okamžik je každá lidská armáda jen k smíchu. Občas přijdou i pro něco jiného, ale nikdy toho nebylo mnoho. Zkrátka si tak nějak pomáháme navzájem.“
„Takže jim v podstatě sloužíte.“
„Přijde mi to spíše jako výměnný obchod.“
„Dáváte jim jídlo za to, že tahají králíky z klobouku?“
„Ne. Léčí nevyléčitelně nemocné, oživují mrtvé, hojí zraněné, opravují zničené. Dokáží prakticky cokoliv a to je na nich úžasné. Ostatně, nebýt jich, byla bych pitomá děvečka na statku a věřila bych, že Oceán je zlý duch a hvězdy díry v nějakém plátně.“
„Hezké. Já s nimi mám opačné zkušenosti a nikdo na tom nic nezmění.“
„Jaké?“
„Uprostřed mého města byl malý lesík, ve kterém žili lvi. Pokaždé, když odtamtud vystrčili čumáky, museli jsme se jít schovat. Ten les vypadal hrozně, země byla rozrytá a všechny větve a listy okousané. Na lov se vydávali do okolních ulic a jestli sežerou někomu psa, dítě nebo manželku je nijak netížilo. S chutí zabili kohokoliv se jim postavil do cesty. Naštěstí nás, za cenu nemalých ztrát, chránilo vojsko.“
„Znám je. Kdybyste je nechali, za pár dní by odešli a už byste je tam nikdy neviděli. Ale v tom vašem trpaslíkově je asi normální přijít na pláň, postavit město kolem jediného shluku stromů široko daleko a až pak zjišťovat, co žije mezi těmi stromy. Jste hlupáci, že jste tam to město postavili, museli jste o těch lvech vědět.“
„Já to město nestavěl. A pokoj od nich máme i tak. Stačilo ten lesík zapálit. Těch několik málo lvů, co to přežili zalezení v těch jejich dírách v zemi, už nebyli žádný problém pro naše kanony. Aspoň zaplatili za ty, co sežrali.“
„Vtipné. Nenávidíte lvy a přitom máte jejich oblíbené jméno. Scipio je původně zendalské jméno, velmi oblíbené u lvů. Byť úplně původně od lidí z našeho původního světa.“
„Dost!“ okřikl ji Scipio. Neskutečně ho dráždila. Asi by z nás nebyl zrovna dobrý pár, řekl si pro sebe. Sice nechápal polovinu toho, co řekla, ale bylo mu to jedno, ještě se pořádně nesmířil ani s existencí mluvících lvů nebo zázračných lodí. Těch zázraků na něj prostě bylo v ten den příliš a další už vnímat nechtěl. Třebaže nekuřák, nadával, že nechal na lodi cigarety, chtěl si zapálit. Kdyby měl při sobě aspoň trochu pálenky...