Poutník

Po dlouhém přemýšlení sem se rozhodl sepsat tuhle…tuhle… Kroniku? Jo! To je to správný slovo. Kroniku.

Narodil sem se ve špatný době, místo čas ani mé jméno nejsou důležitý. Důležitý ale je že sem se ocitl v době mezi dvěma světy. Ten starý ještě pořádně neskončil a nový zatím nestihl ani začít. Čas plynul a já sem čím dál tým víc cítil že patřím do starého světa který byl čím dál víc minulostí a pak jenom historií. Zapomenutou historií. Nový svět sice přinesl spoustu technologií, lety do vesmíru, na jiné planety, novou zábavu ale také spoustu změn a pravidel které se mi nechtělo moc respektovat. Lépe bych se cítil ve starém světě plném rebelie, změn, chaosu a války. Ale to je již přič. Byli, ne jsme děti starého světa které musí teď žít v tom novém. Nikdy bych si nepomyslel že jednou skončím takhle. Jak je vůbec možný že se z člověka pohrdajícího technikou a moderní dobou stane tohle? Nesnášel sem nový svět a všechny ty technologie, nikdy bych nevěřil že se jednou stanu jeho součástí. Možná víc než bych kdy chtěl.

A kdo vlastně jsem? Člověk? Ne, to už asi nejsem. Možná jenom s části. Svou lidskost jsem již ztratil, zapomněl v času, v minulosti, v mrtvých přátelích. Nebojte se nejsem blázen,no podle některých možná jo. Ale to je fuk. A co tady dělám? Sedím a koukám na tenhle svět, který již brzy skončí. Ne však pomalu a klidně, ale pořádným třeskem.

Jmenuji se… no, které jméno mám ale použít? Van Numor, Antarius, Markus, John, Petr Quin… Kdybych je mněl napsat všechny tak bych tu byl až do smrti. Ale do koho smrti? Tak mojej určite nie protože ja… Ale o tom až někdy jindy. Můžete mi říkat………POUTNÍK.

Dnes se píše rok??? Ale v jaký dimenzi? No tak třeba v té naší 2020. Ale to sme už při konci, no jo. Začnu tedy hezky od začátku. Ale kde ten začátek vůbec je? Sice mi v myšlení pomáhá supravodivý bio-fotonický procesor (SVBFP), ale i tak mu to někdy chvíli trvá. Kruci já zapomněl že, SVBFP ještě nevynalezli. No asi ho už ani nevynaleznou když za šest dnů začne 4.světová válka a všichni do týdne pochcípej. Všichni až na… Ale to už sem zase předběhnul. Jo, už vím jak se to tenkrát začalo.