Děti undergroundu – 4. část

Děti undergroundu – 4. část

Anotace: Čtvrtá část kyberpunkového románu. Tato část je spíše odpočinková a vysvětlující, ve které se dozvíte více o podsvětí a také o několika ústředních postavách.

K sakru, hochu, jak to teda bude s tím kšeftem? Jdeš s námi, nebo ne?“ Krabat se připomněl hned, jakmile se zabouchly dveře. Mladík se podíval modrýma očima nejdřív na zbraň a pak na plastový sáček. Třeba mám ještě čas, pomyslel si a vrátil poloautomatický Gekon F54 zpátky dlouhovlasému.
„Vyřiď Zapimu, že si vážím jeho důvěry.“
„Jak chceš,“ odsekl gangster, „ale až budeš něco potřebovat, nelez za mnou s prosíkem, jak nějaká gravidní děvka.“
Chlapce to vůbec nevyvedlo z míry. Věděl, že ten chlap má paměť jak Lazar s maligním nádorem mozku o velikosti tenisového míčku. Všechno, co se stalo mezi jednou minutou ráno a půlnocí dalšího dne, byla pro Krabata ztracená historie. V hlavě měl spoustu útržků, které by ani špičkový neurolog nedokázal poskládat dohromady.
Občas si díky gluku vzpomněl na některé své povinnosti, třeba na to, že měl být v deset před genovou bankou, protože ji chlapci z Berserkrs chtěli udělat. Ale občas si ani s glukem nevzpomněl.
Ostatně v Oustru se traduje jedna tragikomická historka o tom, jak jeden kravaťák z Binamské strojírenské klátil ségru šéfa Berserkrs, Skardého. Greta tam nahoře, mezi korporátama, dělala sekretářku a řekněme, že ze začátku možná dělala jenom svou práci, ale potom byla k ruce víc, než omerta rodiny Larsenu mohla zvládnout. Skarde přirozeně korporátníma krysama pohrdal. Byly to pro něj vši, které akorát vyjebávaly se slušnejma lidma dole z ulice. Proto se nemohl přes to všechno přenést a vyhlásil klátičovi vendetu. Načež se všude v undergroundu holedbal, že tomu zmrdovi nechá ustřelit ptáka.
Bohužel ho nenapadlo nic lepšího než na tu práci poslat mistra Krabata. Závěr snad není třeba vyprávět: zatímco Krabat montoval nový válec do R90, odstřelovačka si spokojeně hověla ve futrálu na parapetě. Pohádka tak skončila šťastně – kravaťák si Gretu vzal a byl, navzdory Skardého nelibosti, přijat do rodiny.
Frustraci si pak Skarde vybíjel na Krabatovi. Nejprve ho degradoval na pěšáka, a když ani to nepomohlo, snažil se ho z gangu nadobro vyštípat. Ovšem marně. Krabat si to stejně nepamatoval a vracel se pořád zpátky jako zatoulaný pes. Dnes byl sice jen stínem toho, čím býval kdysi. Veteráni z Berserkrs si ovšem stále pamatovali na dobu, kdy Krabat ještě nebyl zastrčený ve špelunce na periférii souměstí, ale naopak cedil krev v pouličních válkách, a ať Skarde chtěl nebo ne, stále k němu chovali velkou úctu. Proto ho boss nemohl jen tak odstranit – věděl, že by to vedlo k rozkolu v gangu, možná i k boji o vůdcovství. Nakonec to tedy vzdal a nechal zbrojmistra dělat to, co uměl nejlíp.
Co bylo na Krabatovi překvapivé, že i přes jeho mozkovou dysfunkci měl dobrý čuch na lidi. Perfektně znal všechny zločince z okolí a instinktivně věděl, co si o nich myslet. Jen si k nim neuměl přiřadit konkrétní vzpomínky nebo zkušenosti. Když si potřeboval něco zapamatovat, použil žluté lepicí papírky, kterých měl po celém sále miliony. Ty se ale mohly lehce ztratit. Hamy se tak několikrát dostal z Krabatova blacklistu.
Hamy tam figuroval především proto, že banda ubrečených korporátních synků si stěžovala, že nedostali včas své zbraně . Hamy za to vlastně ani většinou nemohl – obvykle někde uvízl kvůli rikše nebo cyklistovi, co prachsprostě brzdili provoz. V ruchu města holt jeden nabere zpoždění. Podával často toto vysvětlení nevrlému a arogantnímu korporátnímu zmrdovi, který jako malý nadržený paňic čekal na svůj balíček od strýčka Krabata, V drtivé většině případu, se to však ještě před rutinním předáním z ruky do ruky, zvrtlo v hádku, pač Hamy neuměl skousnout, když se někdo na něj díval z patra. Často se neudržel a vrátil zákazníkovi vše i s úroky.
Nespokojení klienti začali nakupovat u konkurence. To se nelíbilo šéfovi Skardému, který několikrát apeloval na Krabata a jeho velícího Pajdu, aby Hamyho už nikdy nezaměstnávali. Zapi, Skardova pravá ruka, měl ale na to jiný názor. Líbila se mu chlapcova kuráž a viděl v něm potenciál, který by mohl zamíchat kartami. Navíc byl místní, takže si s Hamym perfektně rozuměl. Pro Hamyho byli Berserkrs jednosměrnou jízdenkou pryč z ulice.
Autor Proscriptus, 01.01.2025
Přečteno 37x
Tipy 2
Poslední tipující: mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Občas je potřeba děj zvolnit a vysvětlit okolnosti. AI by možná měla připomínky, já ne ;-)

02.01.2025 19:44:51 | Pavel D. F.

líbí

Děkuji za povzbuzení. Máte pravdu. Kdybych to nechal zrecenzovat umělou inteligencí, asi bych dostal pořádně vyčiněno za chaos v textu a za to, že tato část vůbec nerozvíjí děj. Přesto jsem chtěl nastínit některé záležitosti, abych se jim pak nemusel příliš podrobně věnovat později. :D :D

03.01.2025 06:33:18 | Proscriptus

© 2004 - 2025 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel