Osídlování Měsíce a Marsu - část IV.

Kapitola 35.

Okysličování Měsíce II

Rozprašování se celkem zdařilo po části měsíce, mikroorganismy jsou stále zelené a produkují kyslík na maximum. Což je skvělá zpráva, když oblasti s mikrooganismy projížděli ve velkém pásovci oni 3 a další 2 vědci, kteří kontrolovali stav ovzduší a také mikrooganismi, jestli vydájí dostatek kyslíku. Bylo to ono vše šlo dle plánu, mikroorganismy vydávali kyslík na 100% jejich kapacity. A hladina kyslíku na Měsíci byla na 20%. Kdyby hodnota kyslíku vzrostla časem na 40%, dalo by se zde už normálně dýchat bez skafadrů.
To by bylo úžasné, ohromující, neskutečné, to snad není ani možné řekl Skelby, ale je řekl Noels i Oilik mžourá očima, že by to bylo možné, za pár let možná desítky let uvidíme. Zde na měsíci se téměř nestárne, tak máme šanci to zjistit během xxx let. To máš pravdu Skelby, přikyvuje Noels i Oilik. Za pár let půjdeme vše zkontrolovat i na odvrácené straně měsíce i na straně naší.
Vědci budou sledovat vývin atmosféry a hladinu kyslíku v ovzduší. Atmosféra se už pomaličku tvoří za těch 50-100 let, mikroorganismy se rozrůstají a pomalu pokrývají celý Měsíc. Projedeme odvrácenou stranu měsíce ve velkém pásovci, my 3 a 2 vědci.
Mikroorganismy fungují na 100% a také rozrostli na odvrácené straně měsíce. Naměřili jsme
zde dokonce 50% kyslíku , můžeme si zdělat skafandry, je tu už dýchatelno, žádné jiné škodlivé látky na vdechování zde nejsou. Mikroorganismy se stále rozrůstají a tvoří kyslík na maximum. Začínají s nich být mech a pomaličku sem i tráva

Kapitola 36.

Průzkum kaňonu poblíž masky z písku připomínající lidskou tvář

Snad se to vše vydaří a Měsíc se za pár desítek možná stovek let okysličí, říká Skelby no to ano podotknul Noels i Oilik zamžoural svýma očkama. Teď se vydáme do obřího kaňonu, který je naspodu pokrytý ledem. Skelby a Noels a Oilik nasedli do středního pásovce a vydali se na výpravu. Cesta to byla dlouhá, jak dorazily ke kaňonu vysedli a vypustili sondu.
Ta zjistila přítomný život mikroorganismů neznámého původu v ledu. Byl to senzační objev, kus ledu vzali sebou a byli rádi, že se vše tak vydařilo a těšili se, co jim řeknou vědci na základně. Skelby byl všímavý a zahlédl opodál průrvu, která směřovala do podzemí.
Noelsi vidíš ji taky, ano vidím Oiliky ji taky viděl. Tu probádáme, jak se vrátíme s kusem ledu s neznámými organismi. Souhlasili všichni Skelby, Noels i Oilik. Umístili sondu do středního pásovce a nasedli také. A již si to uháněli na hlavní základnu s tím super objevem. S neznámým životem v ledu z obřího kaňonu poblíž masky s písku připomínající lidskou tvář.

Kapitola 37.

Průzkum neznámého života v kusu ledu z kaňonu

Skelby i Noels a Oilky vysedli ze středního pásovce a šli do hlavní základny, Zdělali si skafandry a s velkou radostí předali nalezený kus ledu tamním vědcům. Ti hned začali bádat, zjistili ,že jsou to zárodky života v laguně, které se za statisíce let vyvinuli ve faunu a floru. Ale jsou tu i jiné stopy života mikroorganismy, které jsme dosud neviděli. Vypadají nějak
zvláštně jako mikroorganimy něčeho obrovského. Podle buněčné struktury. Skelby i Noels a Oilky vysedli ze středního pásovce a šli do hlavní základny.
Zdělali si skafandry a s velkou radostí předali nalezený kus ledu tamním vědcům. Ti hned začali bádat, zjistili, že jsou to zárodky života v laguně, které se za statisíce let vyvinuli ve faunu a floru. Ale jsou tu i jiné stopy života mikroorganismy, které jsme dosud neviděli. Vypadají nějak zvláštně jako mikroorganimy něčeho obrovského. Podle buněčné struktury. Vypadá to na obří krakatici ale 10x větší než se našel u nás na zemi největší 30metrový exemplář. Takže by mohla dosahovat až 300 metrů a žít v druhé laguně co jste objevili. Proto si musíte opravdu dávat velmi velký pozor, mohla by již být vyvinuta do těchto rozměrů. Další mikroorganismi vypadají jako zárodky super obřích velryb, ne jako známe na zemi ale 10x větších takže až 300 metrů dlouhých požírající ne plankton ale malé a střední ryby. Ty by také mohli být velmi nebezpečné.

Kapitola 38.

Potápění ve velké laguně za obřími velrybamy.

Skelby a Noels i Oilky oblékají skafandry a nasedají do středního pásovce a uhání si to k obří jeskyni, kde jsou v hlouby ukryty životu dárné laguny. Spouští se po žebříku 5metrové výšky přes vodopád a nasedají do motorové loďky s kormidlem. Tak kam se vydáme? Ptal se Skelby Neoelse a Oilkyho. Řekl bych ke kraji od ostrova namítl Noels Oilky jako vždy přimhouřil očka a jen tak náhodou řekl ano. Tak dobrá jedeme k východnímu kraji obří lagununy, která má kilometry a kilometry.
Jak dorazily na místo začali sonarem prohledávat oblast, ale nic nenašli. Zkusíme zajit k západní straně a přitom necháme sonar zaplý, tak nech pomalý chod motoru. Ok řek Noels. Tak si plují a v tom se na sonaru ukázalo něco obrovitého mělo to asi 200metrů na délku a vydávalo to zvuky podobným velryb. S obavou Skelby a Noels i Oilky se začali potápět do hloubky asi 50 metrů což ukazoval sonar.
Byla to paobří velryba. Krásné tóny vyluzovala. Hned spatřila 3 potapěče. Skelby Noels i Oilky připluli k ní a začali ji hladit, parybě velké se to zjevně líbilo. Vyluzovala přitom luzné tóny.
Vyfotografovali si ji a začali stoupat nahoru. Až byli v loďce sonar ukazoval,že velká paryba byla už dávno pryč. Loďkou dopluli k vodopádu ukotvyli ji a vylezli ven jeskyní a nasedli do středního pásovce a míříli s touto ohromnou novinou za vědci do hlavní základny.
Jak přijeli už je vědci netrpělivě čekali, Skelby jim ukazoval fotografie a dle sonaru měla paryba 200 metrů na délku. No to je neuvěřitelné měli jsme pravdu, že z mikroorganismů se vyklube něco takového. Paryba byla hodná dokonce jsme ji i hladily asi se jí to líbilo protože, přitom vydávala zvuky podobném verlib. Ted je na řadě obří krakatice ale ta by mohla být opravdu nebezpečná svými žihadla na chapadlech a zamotání se v nich. A mohla by i s chapadly dosahovat až 300 metrů.

Kapitola 39.

hledání obří krakatice

Skelby velel Noelsi Oiliku jsem do skafandrů a jde se na výpravu hledání obří krakatice obřích rozměrů. Nasedli do středního pásovce a hurá za výpravou. Po příjezdu k obří jeskyni, kde už to znali se vydali dolů až vodopádu, slezli žebříky a nasedli do ukotvené lodě nyní jim posádka z ostrovu dali již loď pořádnou ze silnějším motorem i pořádným kormidlem. To se nám to panečku pojede řekl Noels, Skelby jen přikývl a Oilik taky.
Sonar máme také větší na ty obří nestvůry. Tak vyrážíme, tentokrát se vydáme do leva prohledávat lagunu. Dlouho se plavili dlouho čekali až najednou sonar zachytil něco opravdu obrovského. Mělo to 500 metrů na délku a hýbalo se to směrem k nim.
Rychle do skafandrů a potápíme se. 200 metru pod hladinou byla asi zřejmě krakatice subobrovská už jen 100 metrů už se blížili k ni a v 50 metrech spatřili to monstrum vyfotografovali ho a rychle pryč. Rychle nalodit a uhánět k vodopádu. Zakotvit loď a vyšplhat žebříky. Uf to jsme si oddychli, že to tak všechno dopadlo a subobrovská krakatice nic neudělala. Měla s chapadly 500metrů neuvěřitelné.
Vrátili se do bezpečí pásovce, a jeli na hlavní základnu se pochválit alespoň fotostnímky a grafem a foto snímky ze sonaru. Vědci na hlavní základně užasly 500 metrů dlouhá to nečekal nikdo ukažte ty snímky i ze
sonaru. No to je náramné pravěké monstra v laguně nejdříve 200 metrová paryba teď 500 metrová subobrovitánská krakatice. No to je prostě úžasné.

Kapitola 40.

Prozkoumávání ztroskotané vesmírné lodi.

V masce z písku, která vypadá jako lidská tvář objevil radar neznámý objekt vypadající jako trosky vesmírné lodi. Na průzkum se přihlásili Skelby a samozřejmě Noels a i Oilky, který bude určitě velmi nápomocen. Ve skafandrech nasedli do středního pásovce a dle souřadnic vyrazili na cestu. Jak dorazili na dané souřadnice, uviděli asi 300 metrů v průměru kruhový světélkující talíř zabořený do písku. Nikde však neviděli otvor jen Oilik hned věděl, byla to sesterská loď našich předků Aztéků, kteří se černou dírou dostali do budoucnosti a jsou vyvinutí jako já.
Zkusíme loď opravit a vytáhnout ji pásovcem z písku. Modrý kámen v ní je a loď tu musí ležet už pěkných pár stovek let. Sláva loď se nám podařilo opravit, teď s ní můžeme lítat. Zkušební let. Nejdřív nahoru a pak doleva a doprava. Super loď funguje jak má. Zaletíme s ní na rodnou matičku Zemi nebo budeme bádat vesmír? Na zemi bych sní neletěl všichni by s toho byly v šoku. Ale můžeme pro rychlejší přemísťování ji používat tady na Měsíci. No to by jsme mohli říká Skelby i Noels a Oilik samozřejmě souhlasí. Skelby se vrací na hlavní základnu pásovcem, Noels a Oilik letí vesmírnou lodí.
Jak vesmírná loď přistála ve hlavní základny. Všichni v hlavní základně i ostatních základnách jásají, že mají vesmírnou loď hlavně už kvůli převozu materiálu a bádání nových technologií z vesmírné lodě a taky průzkumu blízkého vesmíru a planet. Konečně máme vesmírnou loď. A určitě vynalezneme díky ní nové technologie.

Kapitola 41.

První let na Mars

Technologie z kosmické lodi byly úchvatné, hypermoderní, umožňující letět nad rychlostí světla a tudíž asi i rychleji než čas. Což by znamenalo možnost cestovat po Galaxiích a různých planetách. Zkusíme první let na Mars a uvidíme, co tam objevíme. Tak kdy poletíme? Ptal se Noels Skelbyho, tak za 14 dní až si vydatně odpočineme od těch všech výprav a dobrodružství, které jsme zažili. Ok tedy Skelby ja jsem jedině rád a Oilik také.
Tak jsme odpočatí vyrážíme na cestu, máme všechno sbaleno ptá se Skelby, ano rychle mu odpověděl Noels, Oilky taky přikývl. Tak zážeh motorů a start, vesmírnou loď v 3D umí ovládat jen Oilik tak má hodně práce, vesmírná loď se vznáší vzhůru, už vyletěla nad měsíc a míří si to přesně dle souřadnic k Marsu. Co tam přesně budeme dělat, ptá se Noels Skelbyho? Hledat zmrzlou vodu a možná nalezneme i živé mikroorganismy a v kráterech s dopadených asteroidů, třeba nalezneme další prvky mimo známé v chemické tabulky.
Mars je velmi vzdálený, obíhají kolem něj 2 měsíce Phobos a Deimos. Ale s naší možností rychlosti světla jsme tam hned. Mars už máme na dohled tak se musíme připravit na přistání. Pomalu přistávají na Marsu, až přistáli, nechali plazmové motory a nechali otevřít východové dveře. Nejdřív vyjel střední pásovec, které měli s sebou raději 2, kdyby se jeden pokazil. Jak vyjel střední pásovec, tak do něj nasedli a vyjeli hledat zmrzlý led. Máme nějaké souřadnice od astrologů z Měsíce, kde by se mohl vyskytovat. Tak tam zajedeme. První je tu poblíž přistání naší vesmírné lodi.

Kapitola 42.

Průzkum Marsu a hledání ledu a možného života

Už vidím kaňon s obrovským ledovcem. Říká Noels, ja už ho vidím taky odpovídá Skelby i Oilik mžourá a říká a říká, taky ho vidím. Přijíždí k ledovci a vysedají u něj. Berou vzorky a vypadá to, že v ledu jsou i živé mikroorganismy. Tak to je super shodli se všichni. Teď pojedeme do kráteru prozkoumat dopadnuté meteority. Tak ok. Máme to dlouhou štreku pojedeme 100km/h a za par hodin jsme tam. Právě jsme dorazili na dno kráteru, a našli obří meteorit cca 50cm vhodný k bádání naložili jsme ho do středního pásovce a ještě pojedeme k dalšímu kráteru k tomu největšímu na Marsu. Měl by tam byt další hodně velký meteorit. Tak vyjíždíme, ale musíme jet opatrně je to tu samý výmol a pískové duny. Za pár hodin bychom tam, měli přijet.
Jak přijeli na okraj kráteru, museli už po svých a vzali sebou i sondu. Slezli opatrně dolů a začali prohledávat dno kráteru po obřím asteroidu. Sonda zachytila divné chemické složení hornin. Tak se vydali za ní. Našla metr velký asteroid, ten musíme naložit na sondu a nějak opatrně dovézt do lodi. Chtělo to hodně opatrnosti hlavně při nakládání velkého meteoritu do pásovce, ale zvládli jsme to bravůrně říká Skelby i Noels, Oilky jen přikyvuje a říká to ano. Tak a teď opatrně pásovcem k naší vesmírné lodi. Byl to pěkný kus cesty, ale zvládly jsme to bez menších potíží.

Kapitola 43.

Návrat z Marsu na Měsíc

Jsme zpátky u vesmírné lodi a pásovce jsme nalodily a byli rádi, že jsme nepotřebovali toho druhého náhradního. Oilky v 3D prostorovém ovládání uzavřel vchodové dveře a my se usadili, připraveni na let. Oilky počítal 10,9,8,7,6,5,4,3,2,1 zážeh plasmových motorů kosmického lodi. Kosmismická loď ve tvaru talíře se pomaličku vznášela přes řídkou atmosféru Marsu a mířila si to k Měsíci.
Přesně zadané souřadnice vesmírnou loď s posádkou Skelby,Noels, a Oilik letí velkou rychlostí k měsíci. Pro tuto loď není problém dosahování rychlostí světla, takže u měsíce byli za pár chvil. Již pomaličku klesají na Měsíční dráze, k hlavní základně, kde se cítí skoro už jako doma. Už byly u základny pomaloučku se snesli k povrchu Měsíce Oilik nato byl odborník přes to 3D prostorové ovládání, a otevřel východ vesmírné lodi. Shelby a Noels předal nalezený kus ledu s mikoorganismi v něm, a také 2 velké meteority jeden asi metr velký hodně těžký a druhý 50cm velký středně těžký. Zdejší vědci se už nemůžou dočkat bádání.
Vědci zjistili, že v Meteoritech byly další nové chemické prvky mimo chemickou tabulku, no žasli všichni. A v kusu ledu byly mnohobuněčné organismy. Ty musí ještě zkoumat a nechat je růst, co z nich vyroste nikdo z vědců netuší, ale vypadá to velkého živočicha.

Kapitola 44.

Chlapi zavolal Skelby

jaké dáme jméno naší vesmírné lodi já jsem pro MOON - v angličtině mém rodném jazyku Měsíc, Noel chvilku přemýšlí a říká to by šlo, Oilik jen zaváhá a říká krásný název. Teď si dáme zase tak týden odpočinku než vyrazíme na další dobrodružství. Co Vy nato a už vím co bude dál, zaletíme naší hyper-sonic vesmírnou lodí na Zemi a rozdáme zkušenosti, materiál, nové chemické prvky, a živočichy? Noels se už moc těší, Oilik také. Tak zatím v klidu odpočívejte, já jdu vše shromáždit co je potřeba naložit na výpravu na matičku Zemi.