Tak to chceš? II.
Skloněný nad mým roztaženým klínem pronikáš svou dlaní stále hlouběji a já nedokážu nic, než jen vnímat tu nádhernou slast, jež zaplavuje celé mé tělo. Poslouchám známé mlaskání, díky kterému si dokážu představit, jak jsem asi tam dole mokrá....vzrušuje mě to tak moc, kdybys jen tušil! Rukou šátrám po tvém ztopořeném údu s tím, že ti ho pohoním .. ale spíš jsou to jen zoufalé záškuby, než plynulé honění, mám pocit, že ti ho utrhnu...prostě se nedokáži soustředit, když mi děláš takové věci! Rytmicky a rychle přirážíš, tak hluboko, jak to jen jde a já cítím, že na mě přichází další, který bude mnohem, mnohem větší…
„Jo, hmmm, …." nabodávám se ještě víc na tvou ruku, kterou ti ta moje roztoužená, mokrá jeskyňka, pohltila snad celou! „Ó, Bože!", vykřiknu a svíjím se v mučivě krásných křečích. Tělem mi projíždí ohromná vlna extáze a věř, že výbuch sopky je proti tomuhle šukání rukou, co mi zrovna teď děláš, naprosté nic! Tělem mi vibruje ten úžasný, sladký, pozůstatek orgasmu, a ne a ne přestat. Nemám ráda, když se potom tak třesu.. připadám si potom víc zranitelná, než jindy.. sakra…
Když se vzpamatuji vidím, že již nejsi tak blízko vedle mě, vlastně sis docela dost odsedl… Sedíš a upřeným, tázavým pohledem mne pozoruješ… A jejej, co jsem provedla? Asi jsem tě moc kousla? Škrábla? Kopla? Nebo něco jiného? Copak za to můžu? U toho mám prostě zatměno a nevím o světě .. Asi se mi tě ani nechce ptát…
„Stalo se něco, zlato?“, pípnu a nasadím omluvný výraz „někdy to prostě přeženu a trošku víc škrábnu, zmáčknu a tak…, promiň“.
Udiveně se na mě zadíváš: „Za co se omlouváš? Bylo to úžasný!! Víš ty vůbec, že stříkáš? Kam se na tebe hrabou chlapi! Jsem od tebe mokrej úplně všude!“ vychrlíš na mě nadšeně a já mám co dělat, abych to vůbec pobrala.
„Takže je vše O.K.?“ zkoumavě pozoruji tvůj výraz v obličeji a nedá mi to, abych si tě hezky pomalu nesjela až dolů, tam mezi tvá stehna, kde se tyčí, jak pořádný stožár tvůj pyj.. vau, jak já bych tě do něj kousla.. polaskala bych ho, vydráždila, až do úplného maxima, a pak vysála až do poslední kapičky. A nebo ne, nechala bych tě trpět, zlobila bych tě tak dlouho, dokud bys mě neprosil, abych tě už konečně udělala! Pane jo, to je v čudu, už jsem z tebe zas mokrá …. vlastně, co to kecám, to jsem po celou dobu.
„Víc než to, kotě!“ přerušíš mé snění o tvém penisu, který je teď celý ulepkaný od mé šťávičky, „jsi dokonalá! Pojď, dáme si sprchu.“ Rychle vstaneš, aby ses pro mě naklonil, nabídl mi náruč a pomohl mi tak na nohy, které se mi stále ještě třesou. Jéé, na chvíli strnu, teď si nejsem jistá, jestli jsem se náhodou nepočůrala, po noze mi stéká slabý pramínek něčeho … skloníš se, a dlaní setřeš mokrou čáru vlnící se po mém vnitřním stehně. Ach,jak si všímavý.. na tváři se ti zračí blažený výraz.
Ano, ano, ano, jsi tak úžasný!!! Takhle mi to umíš udělat jen ty! Chci tě!
Nemůžu být z tebe víc mokrá, víc roztoužená, víc rozechvělá, víc …. cokoliv, nebo snad ano?
Ruku v ruce cupitám vedle tebe do koupelny, jež je obložená černými kachlíky se zlatým lemováním. Na stěně podél celé vany, je velké zrcadlo .. super, tak na to jsem úplně zapomněla .. to mám na sebe koukat? Skvělý! Všimneš si, že jsem na rozpacích, silně mě chytáš za paže a otáčíš zády k zrcadlu ..
„Neboj, na to si zvykneš a věř, že nakonec se ti to bude líbit“, proneseš jakoby nic.
„Hm, tak to tedy pochybuji, já totiž..", v tu chvíli mě přitiskneš k sobě a nenecháš mě domluvit .. začínáš plenit má ústa svým hbitým jazýčkem .. uff, podlamují se mi nohy .. snažím se usměrnit tvou divokou jízdu v mých ústech .. vypadá to, žes pochopil. Zpomalil si a teď si snad i ty vychutnáváš hřejivé, dechberoucí polibky, kterými se navzájem zahlcujeme.
S navlhčeným jazykem mi kroužíš po krku, sem tam použiješ zoubky a lehce stiskneš, přitom mi drtíš zadek, „Au!“, ujelo mi z pusy, štípeš mě.. Cítím se slabá v kolenou, jak mě divoce líbáš na krk .. to je tak překrásný, ach .. tělem mi projíždí příjemné chvění a končí přesně ve středu mé největší rozkoše.. Nevydržím stát, už ani chvilku ..
-2-
Přečteno 1202x
Tipy 4
Poslední tipující: Jan Urban, LenkaT
Komentáře (4)
Komentujících (3)