Návštěvníci 1

Upozorňuji, že tento první díl je má prvotina ještě z dob, kdy jsem studoval SŠ, takže možná ho čtenáři vyhodnotí jako kapku pubertální a nevycválaný...

Posuďte sami :))

 

Píše se rok 2084, rok stejně pochmurný jako každý jiný po světovém převratu v roce 2074, kdy Zemi napadli kosmické lodě mimozemských bytostí. Svět lidí byl tou dobou rozvrácený. Spousta válek ho rozpoltila na několik desítek oblastí, kde se ještě udržela ještě nějaká civilizace, ale tyto oblasti nespojovalo skoro nic. Nejdříve to nevypadalo jako invaze, spíše jakoby hledali pomoc, ale lidstvo si však příliš pozdě uvědomilo, že humanoidní, ale jinak naprosto odlišní tvorové, původem z planety Saturn, navštívili Zemi za účelem ovládnutí lidí a především jejich sexuálních tužeb. Nikdo nevěděl proč, ale díky tomu, že tělesné proporce mimozemšťanů vcelku odpovídaly proporcím lidí, začali se sexuálně uspokojovat na lidech. Jazyky se naučili s takovou dokonalostí, že jen jejich vzhled je odlišoval od lidí. Stejně jako lidé byli rozlišeni na dvě pohlaví a také se rozmnožovali – až na jisté odchylky – stejným způsobem. Ale protože byli velice nápadití, rychle přišli na to, že své sexuální potřeby si občas mohou zpestřit na nějakém tom lidském tvorovi. Za necelý rok si lidstvo zotročili tak dokonale, že měli na celé zeměkouli absolutní nadvládu a lidem nezbývalo nic jiného, než se jim podvolit, protože každý odpor trestali smrtí. Jediná pozitivní skutečnost byla, že znovu zavedli na celé planetě řád a spojili zbytek roztroušeného lidstva do několika obrovských měst.

Sára žila ve městě ušetřeném válečného běsnění, v rodině, do které původně nepatřila, protože oba její praví rodiče nepřežili nákazu ptačí chřipky, když jí byly necelé tři roky. V době invaze Saturňanů jí bylo šest let. Od té doby si již zvykla potkávat na ulicích tvory, které před tím neznala. Slyšela i o tom, že sem tam unesli nějakého muže či ženu a dotyčný nebo dotyčná si z těchto únosů přinášela velice prapodivné zážitky, o kterých se mezi lidmi báli promluvit. Jednou ráno, v den jejích šestnáctých narozenin vrazili do jejího pokoje dva Saturňané. Byli asi dva a půl metru vysocí a povrch jejich těl byl tmavě modrý a hladký s malými pravidelnými výstupky, které vypadaly jako bradavice, ale barevně se neodlišovaly. Jen obličeje měli trochu podobné lidským. Jeden Sáru šikovně chytil ze zadu za ruce a druhý z ní ztrhal všechno oblečení. Tak tam před nimi byla nahá a prst toho, co jí svlékl, se jí začal pomalu přibližovat k její panenské pochvě. Sára nevěděla, co se bude dít a byla docela dost vyděšená, ale dotyky Saturňana, který jí držel, jí jakýmsi způsobem uklidňovaly. Možná to bylo tím, že, když si Sára odmyslila jejich odpudivý vzhled, vypadali po tělesné stránce docela přitažlivě.  Pak jí ten druhý začal dráždit klitoris a Sára cítila dosud nepoznané blaho, které jí postupně zachvacovalo celé tělo. Náhle se prst vymrštil a prudce jí zajel do štěrbinky. Sára vykřikla bolestí, jak jí protrhl panenskou blánu, ale za chvíli bolest pominula a prst mimozemského tvora jí začal pomalu dráždit. Saturňan se najednou shýbl a z úst se mu vysunul jazyk. Byl trochu podobný lidskému, ale co do délky měl alespoň patnáct centimetrů. Pomalu zajížděl do Sářina těla. Sára sledovala, jak jí uvnitř vyplňuje celou a její přirození se mu celkem slušně přizpůsobuje. Pak v ní začal Saturňan jazykem jezdit vláčně tam a zase ven. Zjevně vychutnával její milostné šťávy, které z ní skoro tekly proudem. Po chvíli Sára vyvrcholila orgasmem, během kterého nic nevnímala a soustředila se na vlastní rozkoš. Pak z ní Saturňan svůj jazyk zase vytáhl a svlékl si oděv, který mu zakrýval dolní polovinu těla. Měl neuvěřitelně veliký penis. Do délky měl alespoň třicet centimetrů, široký snad čtyři nebo pět centimetrů a pokrývaly ho stejné výstupky jako na ostatních místech jeho těla.

„Tohle do mě chce taky strčit? Vždyť se to do mě nemůže vejít“ zděsila se Sára.

„Nééé, prosíím, néé“ křičela, ale mimozemšťan jejího křiku nedbal. Jeho penis začal pomalu zajíždět do Sářina lůna. Ale nebylo to až tak hrozné, její pochva, dobře připravená na tento okamžik předchozím drážděním, se pod tlakem penisu Saturňana rozšiřovala, až se do ní dostal hluboko, až na samé dno a Sára nevěřila vlastním očím a vlastnímu tělu. Mezitím se v ní Saturňanův penis rytmicky pohybovat tam a zpět a během chvilky na Sáru přišel další orgasmus, prodloužený výstřikem mimozemšťanova spermatu do jejího těla. Byla toho hrozná spousta, něco kolem litru, co do ní Saturňan nastříkal. Když pak z ní svůj penis vytáhnul, byl o něco menší a mimozemšťan vypadal uspokojen. Za jeho údem se ze Sářiny kundičky vyhrnula záplava jeho sperma, které se do ní nemohlo vejít a při první příležitosti si razilo cestu ven. O svůj příděl se však hlásil druhý, který zatím jen přihlížel. Dřív, než mohla Sára něco udělat, bleskurychle se vyměnili místa a ten druhý jí okamžitě začal zanořovat penis do pochvy. Zatímco se na Sáře uspokojoval, ten první, co jí teď držel, namáznul svým spermatem její zadní dírku a začal jí zasunovat penis do zadečku. Na to, jak ho měl velikého, se do ní nějakým způsobem dostal celým penisem a Sára měla pocit, že ho má až v krku. Po chvíli přirážení ji oba mimozemšťané současně naplnili vnitřnosti svými ohromnými dávkami spermatu. Pro Sáru to byl jeden velký, nekonečný orgasmus, když v sobě ucítila záplavu horké tekutiny, která do ní proudila ze dvou obrovských mimozemských penisů. Vzápětí se jí jeden z mimozemšťanů dotkl prsty na spáncích a hned na to Sára upadla do hlubokého bezvědomí.

Když konečně přišla k sobě, nebyla tam, kde čekala že bude, totiž ve svém pokoji. Byla spoutána nahá na jakési sedačce, která připomínala gynekologické křeslo. Až na to, že nohy měla pevně spoutané na opěrkách pro nohy a na hlavu měla pevně přilepenou neznámou hmotu ve tvaru helmy, ze které vedly nějaké dráty někam pryč. Naproti sobě uviděla něco jako přístrojový panel, který byl plný něčeho, co vypadalo jako vykradený sexshop. Asi v padesáti otvorech byly předměty, které vypadaly jako umělé mužské penisy, některé jako lidské, některé jako mimozemské, se kterými už Sára měla tu čest se seznámit, ale byly tam i nástroje tak rozličných tvarů, že Sára neměla ani za mák potuchy, k čemu mohou sloužit. Zkusila trhnout pouty, ale marně. Popruhy, ač nevypadaly moc pevně a vůbec jí netlačily, jí dovolovaly pohnout se jen o několik milimetrů. Tak jen Sára mohla vystrašeně sledovat, co se děje kolem ní. Zpozorovala, že nad sebou má další desku s nějakými dalšími přístroji, ale tam již tolik detailů neshledala, protože deska byla na hranici jejího zorného pole.

Náhle se jakoby rozsvítilo za protější stěnou a na Sáru se díval zástup saturnských okupantů, zřejmě se svým velitelem, protože v čele skupiny stál robustní Saturňan a jeho oděv připomínal uniformu. Na to, jak byla Sára vyděšená, potěšilo jí, že mimozemšťan mluví v jejím rodném jazyce.

„Vážená pozemšťanko, je nám ctí Vám oznámit, že jste byla vybrána do pokračování série našich  pokusů s vámi, obyvateli planety Země. Některé naše pokusy se vám možná budou líbit, některé méně, ale ujišťuji Vás, že vám nebudeme záměrně působit bolest. Naše studium se týká vašeho, tedy pozemského stylu rozmnožování, protože je to oblast, kde naše věda stále nemá patřičné podklady pro výzkum. Ještě bych se vám rád omluvil za naše dva asistenty, měli vás jen doručit, ne – jak vy říkáte – znásilnit.“

Sára ho poslouchala jako uhranutá – co to plácá? – ptala se v duchu. Náhle se odhodlala.

„Kdo vůbec jste? Jaké pokusy? Kdo vám dal právo mě tu držet? Já přece nejsem nějaký pokusný králík!“křičela na ně.

Saturňan se jen usmíval.

„Ptáte se, kdo NÁM dal právo? Kdo dal VÁM, pozemšťanům právo posílat do kosmu jaderný materiál, který ohrožuje i ostatní civilizace, včetně té naší? Kdo vám dal právo likvidovat planetu, která ani není vaše, kterou jen obýváte a soustavně a bez náhrady vysáváte její přírodní zdroje? Nejdříve se vážená pozemšťanko – Sára se jmenujete, že? – zamyslete nad vaší vlastní civilizací. My jsme tu jen v rámci výzkumu, vaši planetu sledujeme už dvě stě let, ale za posledních sto oběhů Země kolem Slunce jste tuto planetu doslova proměnili v torzo původní, krásné planety.“

Velitel domluvil a průhledná stěna sálu se opět stala neprůhlednou, tedy alespoň ze Sářiny strany. Náhle Sára opět upadla do bezvědomí stejně rychle, jako se před tím probudila.

Když opět procitla, cítila, že se jí něco dobývá do pochvy. Zmateně zamrkala, podívala se dolů a ustrnula. U rozkroku se jí objevila jakási kovová hadice, na konci opatřená jedním z těch umělých penisů z panelu před ní. Na něj byla také hadice připojená. Sára nic podobného ještě nikdy v životě neviděla, připomínalo jí to dlouhou kovovou žížalu nebo chapadlo, které se jí dere dovnitř do těla. Náhle jí na ní ze špičky umělého údu vystříkla nějaká tekutina a proud se neomylně strefil do míst, kam následně zajel i penis. Sára vykřikla slastí, neočekávala, že pokusy na lidech mohou být i příjemné. Mezitím se penis začal v její pochvě různě kroutit a otáčet, až Sáře přivodil první orgasmus. Byl to první z mnoha orgasmů, které jí ještě čekaly.

Pak umělý penis zase ze Sáry vyklouzl, zajel zpět do panelu a na jeho místo v Sářině přirození nastoupil jiný. Prostě jakoby nic vyjel ze svého místa a namířil si to přímo dovnitř. Hned za ním ale vyrazil další, který neomylně směřoval do Sářiny zadní dírky. Sára už vzdala další pokusy o uvolnění pout, která jí učinily bezbrannou. Mimozemský výzkum se jí pomalu začínal líbit. Jenom se – jak to šlo – uvolnila a vychutnávala dotyky cizích, neživých penisů, jak jí přivádějí do extáze. Nový penis byl o něco větší než ten předchozí a mírně vibroval. Tyto vibrace Sáru dráždily o to víc, oč víc jí v zadečku rejdil další nástroj. V okamžiku, kdy Sára ucítila ve svém lůně a v zadečku nějakou horkou tekutinu, pohltil jí další orgasmus, silnější než ten předchozí. Sára přerývavě dýchala. Když z ní oba penisy vyklouzly, pocítila lítost nad tím, že jsou venku. Ale měla se ještě nač těšit.

Náhle se kdesi nad ní objevily další dva nástroje, které měly tvar přísavek, a přisály se Sáře k ňadrům. Sice je neměla příliš veliká, velikost měla spíše průměrnou svému věku, ale zato byla velmi citlivá. Pak ucítila, že jí bradavky cosi v přísavkách dráždí tak intenzivně, že jí přepadla strašná touha po dalším uspokojování. Její nevyslovená prosba byla vyslyšena, ale trochu jinak, než si představovala. Z boxu se vynořil nástroj, který se ani v nejmenším nepodobal žádnému pohlavnímu údu. Byl to nějaký velmi složitý mechanismus a Sára dostala strach, že předtím jí Saturnští vědci opravdu jen uspokojovali, a že teď teprve začne skutečný výzkum. Nástroj byl nasazen na celou Sářinu pánev a svorkami byl přichycen na její stehna a boky, takže Sára teď měla zcela zakrytý výhled na to, co se dole děje s jejím přirozením. Ucítila, že jí něco roztáhlo velké stydké pysky a následně i ty malé. Zároveň se jí něco jiného začalo zasouvat do řitního otvůrku. Cítila, jak jí to cestuje vnitřnostmi snad až do žaludku a pak zase zpět a cestou to bere veškerý biologický odpad, který se Sáře hromadil v zažívacím traktu. Necítila však při tom žádnou bolest, jen zvláštní tlak ve svém břiše. Stejně tak se dělo i v jejím močovém měchýři. Zřetelně cítila, jak je z ní vysávána moč a jak teče průhlednou hadičkou pryč. Když tato procedura skončila, cítila se Sára krásně očištěná od jakýchkoliv nečistot. Podivný přístroj však stále zůstával napojen k její pánvi. Náhle jí naráz začal pronikat nějakým dráždidlem hluboko do lůna, jak nejhlouběji to šlo. Zároveň jí jiným nástrojem začal masírovat celou vnější část pochvy včetně intenzivního dráždění klitorisu, takže orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat. Po té začal přístroj znovu pronikat i do Sářiny zadní dírky, ale ne tak hluboko jako předtím. Jen jí pomalým kroužením prodlužoval orgasmy, které se na Sáru valily jeden za druhým. Sára zapomněla na okolní svět. Orgasmy s ní cloumaly a třásly, ale stroj nehodlal přestat. Najednou ze Sáry umělý penis vytáhl a zasunul jí tam jiný, ale tento vypadal spíše jako slepené tyčinky Twix. Když se znovu dostal až na dno, začal jimi v Sářině lůně kroutit a točit. Na Sáru znovu dolehla řada orgasmů, jeden silnější než druhý. Asi po půl hodině pocítila, že jí do obou tělních otvorů opět něco stříká. Opět v sobě ucítila záplavu horké tekutiny, které byla neuvěřitelná spousta. Připadala si jak na klystýru, pět minut do ní cosi stříkalo proudem, až cítila, jak jí to teče ven, ale neviděla, co to je. Zato měla pocit, že jí to snad naplní až po hlavu. Po chvíli to přestalo a přístroj z ní obě dráždítka vytáhnul. Pak se odpoutal a zajel zpět na své místo v panelu.

„Takže i toto mělo sloužit jen k tomu, aby to přineslo rozkoš,“ pomyslela si Sára a sledovala, co je to za tekutinu, které do ní nastříkali snad deset litrů. Byl to téměř průhledný, jen místy lehce bělavý šlem, hustotou se podobal vaječnému bílku a měl velmi zvláštní vůni. Trochu se to podobalo spermatu mimozemšťanů, co se na ní prve uspokojovali.

Pak se z nástrojového panelu vynořil jiný přístroj, který vypadal na to, že jí bude zase roztahovat zadní dírku nebo pičku. A taky že ano. Rozhodl se pro prdelku. Jakmile do ní předmět zajel, okamžitě Sáře začal zadní otvůrek zvětšovat a z něj se vyvalila spousta oné tekutiny, která se z ní jinak dostat nemohla. Sára žasla a nevěřila svým očím, protože toho bylo opravdu hodně, několik litrů a v mohutném proudu to vytékalo ven.

Po takovém množství orgasmů Sáru přepadla únava a brzy usnula.

 

© Září  2003

Korekce 1:

© Leden 2012,

Korekce 2: Červen 2013