Monika

(Neúplná kapitola)

Pomalu otevírám oči, i když se ze všech sil snažím ještě neprobudit do nového dne. Peřinka je příliš teplá a když jsi uvědomím že večer jsem četla, že má být ráno -5° opravdu se snažím bojovat s vědomím, a ještě neotvírat oči. Z venku už je však slyšet meluzína a já si říkám snad nebude nazasněženo. Představa že ráno v 7:00 budu ometat a škrábat tu starou plechovku, mě docela děsí. No už to nelze odkládat a jezdící auta po zasněžené silnici mě už usnout nenechají, ten zvuk cachtání je otravný. Marně vzpomínám na letní raní sluníčko, paprsky pronikají oknem na mé nahé tělo. Kouknu na mobil, který mi právě vypálil zornice. Displej ukazuje 5:47. Ano už je to tak za tři minuty zvoní budík. Pravý okamžik na probuzení mé poslední naděje, není dnes náhodou pátek? . Hm tak nic 15.2. 2022 Úterý. Tak a je to potvrzené, jde se makat. Odkopu deku a sednu si na postel. Stále držím mobil a vypínám budík. Právě v pravý čas, poslouchat ten otravný zvuk, když už stejně vstávám to fakt ne. Snažím se vzpomenout kam jsem si dala oblečení, jelikož jsem už večer byla líná po příchodu domů v 19:30. Tak líná že jsem jen vytáhla Pepsi a vypila snad půl lahve. Večeře už nebyla v plánu, jelikož jsem byla ráda, že jsem se vyprchovala a zalezla do postele. Myslím, že kalhoty mám na židli u počítače a tričko v obýváku? nebo v kuchyní. Brýle nalézám dnes na nočním stolku. Venku je ještě tma a mě přijde že jsem vstala do půlnoční hodiny. Odcházím na WC a cestou na sebe navlékám oblečení. Krajkové černé kalhotky a oblíbenou červenou podprsenku. Černou krátkou sukénku, co nechá vyniknout mou větší prdelku. Modrý rolák, v kterém jsem tak roztomilá, dle mé Vedoucí z práce. Natáhnu si nové černé punčochy. Asi si vezmu delší prošívanou bundu. Po vycházce bytem mě napadá, že bych se mohla dnes alespoň nasnídat. Čas ještě mám. Otevřu lednici a výběr jako v obchoďáku při slevách. Sem tam plátkový sýr nebo poslední dvě kolečka dušené šunky. Tak dáme šunku a rohlík i když ten vypadá, jak když už ho nikdo měl. Trochu teplé kávy a bude mi fajn.
Rychlé udělat hygienu, nazout vysoké hnědé kozačky a už peláším dolů k autu. Moc super rozcvička po ránu, výtah je totiž v rekonstrukci už měsíc. Tak že pět pater přede mnou. Ve vestibulu je už cítit chlad z venku. Ještě vybrat poštu ve schránce. Jako obvykle pouze složenky a leták velkých slev. Sotva otevřu dveře tak mě pohladí mráz po těle. Všude je bílo, takže tentokrát jim ta předpověď vyšla. Na klíčích zmáčknu odemknout vůz a až na mě problikla má plechová kamarádka. Vzpomínám, že koště na očištění bude v kufrů. Ano je tam dnes to vyšlo napoprvé. Lehce se ohnu do kufru abych na košťátko dosáhla a cítím, jak se mi prohnal studený mráz přes zadeček a jemně chladí mou broskvičku. Nastartují auto a hned zapínám topení na plné pecky. Vypadá to, že to bude rychle ometené, lehce ještě škrabkou projedu čelní sklo. V hlavě si říkám, zda jsem něco nezapomněla. Mobil, hodinky, notebook, svačinu budu řešit až během dne. Hlavně jestli mám smlouvu, a všechny papíry k podpisu pro mou klientku. Jen si na ní vzpomenu a hned se mi rozklepou kolena. Je velice krásná a rázná. Neodpouští žádné chyby. Jedná se mnou jako s poskokem, no určitě mi to nevadí. Možná ji zkusím pozvat na kávu nebo posezení. Prolezla jsem ji sociální sítě a moc se netají tím, že se jí líbí ženy. Snad to nebude troufalé? Dnes má přijít do kanceláře, určitě bude nepříjemná že jsem jí nevyšla vstříc a nenašla si čas, aby sem nemusela. Ale líbí se mi to její chovaní. Jmenuje se Klára a je jí 53. Možná že jsem úchylná ale ten věk mě vzrušuje taky. Je to naše dlouholetá zákaznice již od naší realitní společnosti kupuje třetí byt. Je čas vyrazit. Určitě budu v práci první. Motor je studený a asi se ani cestou nezahřeje. Je to asi 15-20 minut jízdy. Průjezd městem je docela snadný asi se dnes někomu nechce do práce. Už na mě kouká mé vyhrazené parkovací místo. Ano měla jsem pravdu jsem tu první. Odemknu kancelář a pokusím se zadat kód. Hned zapínám topení, a PC. Vyndám z kabelky desky s dokumentací pro paní Kláru a vše ještě jednou zkontroluji. Slyším, že nikdo vchází. Dobré ráno zazní od dveří. Odpovím dobrý, Terezo. Terezka je naše paní uklízečka. Je to krásná žena, špinavá blondýnka i když asi obarvená. Když jsi rozpustí vlasy, jsou jak nekonečný křišťálový vodopad. Pořád chodí v černých legínách v černém tričku s krátkým rukávem, přesto má tmavě zelenou vestu. Nechápu, že venku nezmrzne. Kolem pasu nosí ledvinku která zvýrazňuje její útlé tělíčko. Minulé vytírala a chudinka se zapotila, když si sundala tu vestu myslela sem že umřu. Přesto tričko se jí rýsovaly prsíčka má asi tak dvojky nevím. Ale když jsem ty lentilky viděla přes to tričko, hned bych ji celou zlíbala. Měla jsem zrovna den kdy bych nejradši někoho ošukala k smrti. Když ji vidím šlapat na ten rotační mop jsem hned vlhká. Už jsem si ji představovala, jak ji sundám tričko a ruce svážu za záda. V dlaních uchopím ty její dvě chudinky a pevné sevřu. Kňučí jako pes. Pravou bradavku chytám mezi prsty a natahují k sobě, statečně se snaží držet, ale opět prosí chudinka malá. Pouštím bradavku a tvrdě ji plácnu přes kozu. Je mi jí líto tak ji jemně jazykem projíždím bradavky a nadzvedávám prsa a polibkem ji saju její lehce zpocené tělo pod kozami. Povolím ji svázané ruce a ona si myslí že je volná. Poděkuje mi. Ale chytám její ruce a svážu zepředu. Všimnu si jejího krku a chytnu ji pevně za něj, odvléknu jí k věšáku na bundy otočím ji zády ke mně, zvednu její teplé ruce, které se chvějí a pověsím ji na nejvyšší háček. Když hezky drží stáhnu ji ty její legíny. Vykukují na mě bavlněné bílé kalhotky, stahuji je ke kolenům. Lehce ji kousnu do zadečku, je tak jemný a teploučký, párkrát ji plácnu a odcházím si sednout pracovat ke stolu. Budeš tu vyset s nahou prdeli a kozami celí den bestie. Mé oči se budou pást pohledem na tvoji prdelku. No zase jsem trochu uvolnila své představy. V kolik jsi šla včera domů Moniko? Ptá se Tereza. Ani se neptej až po 19 hodině. Ta blbka mi zase nandala úkolů na týden. Hlavně sama zmizela už v půl jedné. Asi jsi hold nejlepší, zaměstnanec měsíce, budeš na nástěnce! Provokuješ, jo a už máš vytřeno na záchodech? Asi ti to přijdu zkontrolovat. Chechtáme se jako krávy. Popravdě ona se usmívá furt. Když pozdraví, když prosí nebo děkuje. Vyruším ji v práci a ona se usměje a udělá co potřebuji. Ráda bych si jí vyzkoušela, řekla bych Terezko sundej kalhoty a vyskoč na stůl. Určitě by se usmála a hned se na stole roztáhla. To ti není zima v tom tričku? ptám se Terezy. Ne není, tak akorát. To není normální, venku je -5° odvětím jí. No ty Mladý holky dneska nic nevydrží. Snažím se mi oponovat. Já jsem zapomněla tobě už táhne na osmdesátku co? Víš že si starší jen o čtyři roky Terko. Jo to vím a nemusíš mi to připomínat. Dobře, dobře. Mohu ti nabídnout kávu, ale asi ledovou co? Provokuj dál Mončo jen provokuj. Víš co? Já jdu radši něco dělat. Jo můžeš jít třeba utřít prach konečně. Ty jsi nenapravitelná, viď. Terezka šla pro své pracovní náčiní a já budu raději pokračovat v práci. Čas běží a už je 8:15, a přichází Paní Klára. Dobrý den Paní Vzpurná, Dobrý den, máte vše připraveno? Nemám moc času. Ano jistě Paní Vzpurná! Odpovím velice mile, fakt jí nechci vytočit. Zatím co si odkládá svůj elegantní kabát se jí zeptám. Mohu vám prosím nabídnout Kávu se zákuskem? Ano ráda ochutnám. Běžím uvařit kávu, s mlékem. Tak jak to má Klientka ráda. Tedy doufám že jsi to nerozmyslela od minulé. Když ji nesu kávu s medovníkem, nelze přehlédnout ten její dress code. Sjedu ji očima od noh až ke krku, v hlavě si říkám ouuu. Sedí a má nohu přes nohu, vidím, jak pohybuje nohou, na které si pohupují krásné hořčicové nízké kozačky zakončené nad kotníky šedým kožíškem. U nohou ji leží béžová kabelka radši ani nekoukám na značku. Modré rifle se jí táhnou až nad pás. Mají takový sepraný vzor, a přitom je vidět, jak byli drahé. Kolem pasu ji opíná hnědý kožený pásek. Kéž by mě sním potrestala, proletí mi hlavou. Škoda že sem se nekoukla na zadeček, než se posadila. Jemný hnědý svetřík ji opíná tělíčko, samozřejmě ho má zastrčený za pasem, víc sexi to už asi nejde? Tak kde jste s tou kávou? Okřikne mne. Omlouvám se, už jsem zde. No dobře, tak přistoupíme k formalitám, rozkáže mi. Samozřejmě, Paní Vzpurná. Zatím co jí vysvětluji, co bude podepisovat, pokukuji po ní. Je tak krásná, její rty se tak sladce zakusují do medovníku. Vypadá tak přísně, a přitom tak sladce. Paní Vzpurná, zde prosím poslední podpis, a máme hotovo. Už vás nebudu více zdržovat. Možná mám málo času, ale vy mně určitě nezdržujete. Klidně jsi mně můžete ještě pár minut prohlížet, Moniko. Jste Monička že? Vykulím oči a nevím co říct. Bože ona si toho všimla? Co když jsi bude stěžovat Ředitelce? To jsem nahraná. Jsem zaskočená nevím co říct a jen blbě koukám. Co pak vám je? Nic prosím, já se moc omlouvám promiňte. Nemusíte se omlouvat, a nebuďte vyděšená. Děkuji. Odpovím a mám sucho v krku. Zkusím to zamluvit, napadne mně. Mohu vám nabídnout ještě něco k pití? Ano můžeš, ale vypijeme si to třeba večer na lepším místě, co říkáš Moničko? No sakra už jsem zase ztracená. Co mám teď říct, to mě zkouší nebo co? Cítím, jak mě polévá horko a strach. To jsem se teď přeslechla nebo mi právě začala tykat. Tak co říkáš? Třeba dnes večer? Jo začala mi tykat. Ano Paní Vzpurná, moc ráda! Vypadlo země, ani jsi pořádně neuvědomují že jsem to odsouhlasila. Chtěla si mě snad pozvat na schůzku? Ano jistě, odpovím. A cítím že to už do outu nezahraji. No vidíš! Tak máš pro mě ještě něco, nebo je to vše? Už je to pro dnešek vše Paní Vzpurná. Výborně. Takže dnes v 19 hodin u mě! Ten její panovačný hlas mě dostává do kolen. Ano jistě, budu tam. Adresu si jistě najdeš v těch tvých cárech na stole? Nehodláš mě obtěžovat diktováním adresy že? Ne určitě ne. Obléká si svůj kabát a já se na ni culím, doufám že se to někomu nedonese. Tak pá. Neshledanou, paní Vzpurná. Sotva se zabouchnou dveře, padnu do křesla, a říkám si jaká jsem kráva. Jo chtěla jsem ji pozvat, nenápadně, ale tohle. A jak ona ví že jsem na holky? Já to na socki nepíšu. Musím založit dokumenty a dochází mi, že bych se měla kouknout na její adresu. Což opravdu není problém. Mám tu vlastně vše. Začínám přemýšlet, jestli tam mám chodit? A co se stane, když nepřijdu. A proč nejdeme třeba do restaurace? A co si vezmu na sebe? Abych vedle jejího značkového oblečení nevypadala jako socka. Terezka jde kolem, tak jí zastavím. Teri já něco provedla. Co? Zase jsi natankovala do služebáku Naftu? Haha jsi moc vtipná. A stalo se to jenom jednou! Tak promiň no. Víš jak sem ti říkala o té paní co zase kupuje byt. Jo vím, co už ho nechce? Ale jo chce! Dnes tu byla pro smlouvu a pozval mě k sobě domů. Aha řekla Terka. A co budeš dělat? A proč tě tam zve? Nevím. Udělám úšklebek, u kterého Terka pochopí že moc dobře vím proč mě pozvala. Nevím, jestli jsem udělal dobře. Že jsem se chtěla poradit s Terezkou. Mám ji moc ráda, a myslím že jí taky nejsem ukradená. Popravdě kdybych věděla že je na holky, hned bych to na ní zkusila. Občas se mi zdá, když máme na sebe blbé kecy. Tak se mě vždy letmo dotkne. Zdá se mi, že vyhledává situace abych ji musela být blízko. Jak říkám chtěla bych sní vztah, ale strach z odmítnutí je silnější. Tak běž no, řekla Terka. A ty jsi lesba jo? Zeptala se mě. Asi ano? Asi nebo jo, to jako v třiceti dvou letech nevíš? Kdy tě naposled šukal kolík Moniko? Mě? Asi v 18! Takže jsi lesba! Nebo máš problém? Dobře tak jsem no! Řeknu jí vztekle. A že jsi nikdy nic neřekla? Já myslela že mrdáš s každým druhým. Co prosím? No podle toho, jak ti to sluší a jak se oblékáš, A navíc umíš být milá a roztomilá. Podle mě ti nato musí každý skočit. Jo ty umíš teda potěšit vid? Jo to umím. A co půjdeš teda? Asi jo! Odpovím jí, a ona se otočila a odešla. Nejradši bych večer trávila s Terezkou, no ale když už ví že jsem lesba? Asi jsem se měla hned zeptat jak to má ona. Když jsem přišla domů z práce hned sem se vrhla do vany. Oholila jsem se a připravila na schůzku. Než jsem se oblékla čas utekl a já se měla vydat ven, najednou mi zapípal mobil. Kouknu kdo mi píše. Co? Paní Klára? Že by to zrušila? Otevřu zprávu, "Budeš oblečená do krátkých šatů s výstřihem. Bez kalhotek!!!" Co? Šaty klidně ale bez kalhotek nejdu. Když se jí to nelíbí ať si trhne. Jdu si tedy vybrat šaty a vyrážím. Cestou jsi ještě říkám, jak se mi líbí když mi nařizuje v čem můžu chodit oblečená. Dům sem nalezla celkem snadno. Už jsem ud dveří, tak zaklepu. Když otevřela dveře, hned mi bylo jasné že to nebude zrovna návštěva, na které pokecáme a dáme kávu. Měla na sobě červené šaty, ten hluboký výstřih jí zvýrazňoval velký dekolt. Provokativně jí vyčnívala černá podprsenka. Šaty ji lehce zasahovali pod zadeček. Na nožičkách měla hnědé punčošky. No prostě jsem ji zase sjela očima od hlavy k patě. Dobrý den, slušně jsem pozdravila. Ahoj Moniko. Takže přece jsi našla odvahu přijít. Tak pojď dál. Pobídla mně. Slušně jsem poděkovala a začala jsem se zouvat. Poté jsem vstoupila do bytu, do prostorné předsíně a chtěla jsem si odložit kabát. Cítím, na těle její oči, jak si mě prohlíží. Pojď se posadit, pobídne mně, gestem ruky. V obýváku se nachází velký gauč. Místnost vypadá útulně. Ve vzduchu je cítit vanilka. Sotva si sednu, nabídne mi sklenku červeného vína. Moc teda nepiji ale nedovolím si odmítnout. Klára se posadila vedle mě. Šaty se jí stáhly, a její nádherná stehna se odhalila, už od pohledu jsou tak hebké. Jak ti chutná víno Moničko? Je moc dobré Paní Vzpurná. Ale no tak, pro tebe jsem Paní Klára, ano! Jak si přejete Paní Kláro. Líbí se ti ženy, že? Ano líbí. A co přítelkyní máš Mončo? Nemám. Opravdu, tak teď už ji máš! Doufám, že ti to nevadí. Zaskočená její suverenitou, odpovídám že nevadí. Sklenka už začíná být prázdná a Klára mi nabídne ještě jednu. Ráda to přijímám. Když pokládá láhev zpět na stůl, pohladí mně po právem kolenu. Rukou pomalu zajede víš, prstem se dotkne mých kalhotek. Její zoubky se u toho zakusují do spodního rtu. Nejradši bych se jí roztáhla a nastavila ať si se mnou udělá co chce, ale taky jsi musím zachovat důstojnost. I když už jen pár minut. Koukám, že jsi poslušná, oblečená dle příkazu. Samozřejmě, snažila sem se. Snažila? Vyčítavě se mě zeptá Klára. Tak myslím že jsem ti psala bez kalhotek ne? Ano, ale styděla sem se. Moje odpověď ji asi moc neuspokojí. Ale teď už se nestydíš? Ne už ne. Tak se postav a sundej si je. Opravdu musím? Paní Kláro. Ano musíš. Postavila sem se před Klárku a stáhla si kalhotky. Teď se ohni a seber je! Uložíš je do šuplíku za tebou, a vybereš si jeden předmět ze šuplíku, rozumíš? Když jsem se ohnula pro kalhotky, vylezl mi zadek. Slyším, jak Klára vzdychla. Vydala sem se k šuplíkové skříňce. Když jsem jí otevřela, uviděla sem tam Pouta, bičík, vibrátor, anální kolíky a připínák. To chce jako na mě nebo já na ní? Myslím, že jsem se chytla do pasti? Tak co už máš vybráno? Nebudu tu čekat, řekla rozzlobeným tónem Klára. Ano mám, a popadla sem bičík. Hold jedna z nás bude potrestána, nejspíš já. Výborně, řekla Klára, když viděla, co držím v ruce. Polož ho na stůl a pojď ke mně. Posadila sem se. Chci se mazlit! Oznámila mi Klára. Posunula sem se k ní blíž. Ona mě pohladila po tváři, a políbila na rty. Svlékni se Moniko! Poslechla jsem. Začala jsem hladit její prsa ve výstřihu, zatím co jsme se líbali. Kláry ruka mi zajížděla pod sukni, a hladila stehna. Když už se mi dostala až k broskvičce, tak jsem se na ni usmála a sklonila hlavu abych se rty dostala na její krásné pahorky. Sladce sem je pusinkovala a jazykem ji dráždila mezi prsy. Po každém olíznutí její vanilkové kůže jsem vlhká. Po krátkém hlazení těl Klára otevřela svůj klín, a já viděla její obnažený klín. Oddaně a hluboce sem ji políbila. Ona mě pohladila a odstrčila. Odtáhla se odemne a položila se na záda, při tom roztáhla nohy a rukou mi přikázala lízej! Ihned sem se jí zabořila do piči jazykem. Byla celá vlhká. Prohrávala jsem si sní a ona si hladila prsa. Měla jsem ji celou na jazyku. Pohladila mně po tváři a přitáhla k sobě. Ihned si mě olízla po rtech a já ji jazykem zajela do pusinky. Zatím co se líbáme, jí prstama zajedu do pochvy a vrátím se zpět k lízání její buchtičky. Klára spokojeně drží a napíná své tělo rozkoší. Konečně si vytáhne kozy a začne je hladit. Tvrdě svírá své bradavky mezi prsty. Nevím teda kdo je tady teď děvka? Řeknu nahlas a Klára mě chytne pod krkem a tvrdě udeři výchovnou fackou. Jsi tady na mrdání! Tak dělej. Ihned ji poslechnu a jazykem ji zajedu až k zadečku mezi půlky. Jsem dost ponížená, ale to přece chci. Ujistim sama sebe. Asi po pěti minutách poníženého lízání její piči a análu mi poručí na čtyři! Vystrčim na ní svůj klín a zadek. Cítím jak mi rukou přejíždí a roztahuje kundu. Jsem celá mokrá. Její prsty se mi tvrdě bez varování zaboří do análu. Překvapením zakvičím. Držím a nedovolím si protestovat. Střídá se na mě, chvíli mi líže píču a prsty mě dělá. Pak se zas věnuje mému análu. Vidím jak Klára šáha po bičíku který jsem chytře vybrala. Cítím na zadku štípnutí, ano Paní Klára mě bičuje. Je bez lítosti, žádné jemné dráždění. Tvrdé rány dopadají na můj zadek, v očích už mám slzy. Po několika ranách se jen zasměje, a řekne to máš za tu tvoji nevychovanou hubu děvko macatá. Položí bič a sedne si do křesla, roztáhne nohy a přikáže mi jí udělat. Klečím před její krásou a strašně mě štípe zadek. Třema prsty do ní zajížďím a u toho ji lížu kozy. Cucám její bradavky a lehounce koušu. Klára se celá vlní, a kňučí. Hluboce vzdychá a udělá se. Vyndá mou ruku z její kundy a olíže mi prsty. Plivne mi do tváře. Nestihnu ani zareagovat a povalí mě na zem na břicho. Roztáhne mi nohy, a klekne si mezi ně. Můj zbitý zadek je jen její. Mojí kundy se ani nedotkne, a prsty mě roztáhne anál. Nejdřív jeden prst a pak přidává. Po několika minutách mého ponižování vstane a lehce mi kopne do nohy a přikáže, úklid to tady a výpadní než si to rozmyslím. Podívám se na ni, a ona mě chytne za vlasy a zvedne mně země. Snad jsi si nemyslela že s toho budeš něco mít, koukej se obléct a výpadní. Ne myslí si že přijdeš domů a vyhoníš si tu tvojí štěrbinu. Uděláš se až já budu chtít, jasný? Zítra mi zavoláš a objednáš se ke mně na další návštěvu. Zmohla sem se jen na Ano. Oblékla sem se a uklidila místnost, Klára se šla osprchovat. Zatím co byla v koupelně jsem ještě umyla sklenice od vína. Když jsem odcházela, napadlo mě že se sní ještě rozloučím, ale příkaz, zněl jasně. Když jsem přišla k autu, tak mi došlo že jsem pila. Šla jsem tedy na tramvaj. Chtěla jsem si sednout, ale můj velký zadek byl potrestán. Celou cestu jsem stála a cítila to pálení a štípání. Už se blíží má výstupní zastávka a toho jsem se bála. Vystoupila jsem a cítila každý krok štípnutí na prdeli. Už fakt nevím jak mám chodit. A to mě to nejhorší teprve čeká. Přišla jsem domů a nemohla si ani sednout na mísu, čůrala jsem vestoje jak fena. Svlékla jsem se a v zrcadle prohlédla své pozadí. Na pohled to nebylo tak hrozné. Vlezla jsem do sprchy a voda mi stekla na mojí prdelku. Ihned jsem měla tlak 220. Zakňučela jsem a celá se otřásla. Myslela jsem že umřu. Ani sem se nesnažila obléct pyžamo, dotek kalhot na kůži by znamenal jistou smrt. Když si uvědomím že musím zítra paní Kláře napsat a objednat se na mrdání, chce se mi plakát, nevím jestli štěstím nebo bolestí. Možná na mě bude hodná. Možná mi dovolí se udělat když udělám vše co řekne? Cítím v ústech její orgasmus, nedá se to zapomenout. Už nemůžu na nic myslet a pomalu zavírám oči a spinkám.