9.11.2014

Je 23.45 a já nemůžu spát, což je dost divné, protože jsem přišel domů v osm ráno a spal jsem tak do 12 hodin. H. mě nenechal spát. Zítra, nebo vlastně už za pár hodin letí H. do Paříže. Není z toho moc šťastný, říká, že tyhle cesty už ho v životě nezajímají a že mu jde o úplně něco jiného. Moc dobře vím co. Bude tam týden a řekl jsem mum, ať mi posílá hodně fotek. Já sám bych do Paříže moc nechtěl, protože bych si tam připadal jako tele- neumím ani slovo francouzsky, krom fráze "půjdeš se mnou do postele" a lapetitemort.

Proč jsem přišel až v osm ráno domů? Šel jsem s M. a D. na "drink" do baru pod barákem. Mluvili jsme o druhé světové válce, o černoších a o politice. Vypili jsme moc moc moc alkoholu a rozhodli se, že půjdeme hodit faldem do našeho oblíbeného klubu. Jak skvělý nápad. Spousta lidí v malinkém prostoru, kde se kouří. Štípaní očí nastalo téměř okamžitě. M si hrál na to, že je jedna ze Sedmikrásek. Tancovali jsme a moc nás to bavilo, takže to znamená že čas začal běžet příliš rychle. Jako vždy, když se člověk baví.

Po návratu domů na mě H. řve ze schodů, ať mu donesu minerálku a jogurt. Pochopil, že jsem neschopný, tak se obsloužil sám. haha. Jakmile jsem vstal, vypil jsem asi 20 hektolitrů vody, ale stejně mám doteď příšerně sucho v puse. Fuj fuj fujky.

Zítra musím vyřídit pár telefonátů a zajít si asi už konečně k tomu doktorovi pro razítko do práce.