proslov světoobčanům neproslovený

přátelé moji  sešli  jsme  se,

abychom  na  chvíli  stanuli

společně nad jícnem  pro-¨

pasti, která však  vůbec není

zlořečená, nebo by aspoň

nemusela za takovou jedno-

značně platit...

 

volám vás  tence rozeznělým hláskem

nezletilé Najády, jež neživí v sobě

horších úmyslů,  než vás, co možná nejprůs-

vitněji požádat o trpělivé sebeprohoření

až na rošt skutečné povahy vašich vlast-

ních, poněkud překřičených smyslů...

hej vy tam sráčkové od melírovaných

louží! zahoďte už proboha zrezlé

kovadlinky svých předčasně pro-

řídlých jisker...nelicitujte !

ve hře jde totiž nyní o mnohem

více než o cenu papírového bi-

detu, jen tak narychlo zflikovaného

z mariáškových cihel...

 

 

slyšte ! nocemi už zase prorůstá

Samohřib ! skoncujte alespoň

s kurotlením !

Madonky nasedejte obkročmo

na kůly svých špatně utajovaných

tužeb !

vyvalte orchidejové sudy z pro-

hřídlých chlévů, kde jste se

marně pokoušely ustájit bě-

síky v kapsličkách chatrně

pozinkovaných sněhobílů !

 

poločasy vašich rozpadů jsou už dávno

sečteny. glazůra osrdečnic nepopras-

kává přece zbůhdarma, tak jako pře-

citlivělé membrány všech možných

bolístkaření !

 

prohoř, ó milostivě i to mé vele-

termitiště, ó kéž zbydou jen

útlé skelety Mravevenečníkových

dcerunek...

 

nevadí, že mi kondenzovaní slimáci –

-        dobrodějové kanou z očí. neoidi-

poval jsem, nekyklopil, a přesto

nevidím, co jiní neslyší a nesly-

ším, co všichni zahlédnete v tu

slavnou chvíli ostnatého mravenčení !

 

nezoufejte, i když budete ztraceni mezi

úlomky střepů politováníhodných mu-

cholapek na tzv. Náděj !

 

poslyšte kladivouna strýčka

vybledlého flíčka

vypitého píčka

poslyšte škvířivé  č a s o p ě n í azbestlíčka :

ó Ponravo pozdních soumraků, Ty už ne-

hajej !

Vahaři lampaři přečetní hudlaři,

napněte  sítě svých blikadel vahadel !

na obzoru už se týčí  busta

Poledníka – Klevetníka...

výhybka je stará slunečnice, nevíme

jak se přehodit, přesto květ dálek

stačíme jistě kdykoliv pomočit,

což cestě jedině prospěje.

čiňme tak, abychom nebyli zas

jenom mastní od sazí a krystaličtí

ve vzpomínkách na své pomočené

vyvolené !

 

stín stínu nedopřejme blínu

milujme Plutónii !

vykřičme kakofonii !

navštivme Kaledonii...

...B Á C  !

 

 

 

-