Stařec, kočka a volby

Koncem roku 2025 se mají v naší zatím stále ještě krásné české zemi uskutečnit parlamentní volby. Termín konání voleb se nezadržitelně blíží a zároveň prudce roste horečná předvolební aktivita politických stran. A jak je letitým zvykem tak se v zemi, kterou obývají, jak je ostatně notoricky známo, pouze občané holubičí povahy, množí pomluvy, lži, zloba a nactiutrhání, a to vše v rámci vysoce korektního politického předvolebního boje.

Svojí účastí na volbách si již nejsem vůbec jistý. Prezidentských voleb v roce  2023 jsem se ještě s úspěchem zúčastnil, mnou preferovaný kandidát s převahou zvítězil.

Dnes jsem o dva roky starší, ve svém věku něco přes 80let patřím mezi dožívající generaci starců a stařen.  Moje současné mobilní schopnosti mi sice ještě dovolují doplížit se jednou týdně do žižkovské restaurace Lavička na pokec a na dvě pivka s kamarády, ale na plížení do vzdálenější volební místnosti ve zdejší škole si již asi netroufnu. Určitě to potěší mladou generaci, minimálně ty její příslušníky, kteří se vehementně dožadují zrušení volebního práva seniorů, a to s celkem logickým odůvodněním, že ty již skoro mrtvoly jim do jejich budoucího života nemají co kecat.

Je pravda, že dnešní době již příliš nerozumím. Nové technologie mě doslova děsí. Mobil ale vlastním! Vnutili mi jej moji mladí příbuzní, kteří jeho funkčnost pár let testovali a pak mi jej s velkou slávou předali. Jeho oznamovací tón mě sice trochu děsí, připomíná mi totiž dělnickou Internacionálu, ale jinak jsem s ním výsostně spokojen. Je totiž na předplacenou kartu a vzhledem k tomu, že jej používám hlavně na SMS svolávající kamarády na pivo do Lavičky, utratím ročně asi 200Kč. Zároveň ale musím alespoň jednou ročně dotovat jeho provoz částkou nejméně 300Kč aby mi provozovatel kartu nezrušil. Mobil tedy slouží i jako spořící účet, rozhodně částka na něm dnes již významně převyšuje sumu na mém spořícím účtu pro seniory v České Spořitelně. Jenom ještě nevím, jak ty ušetřené prachy v případě potřeby z mobilu dostanu…

            Jsem již pár let vdovec a svůj nájemní byt sdílím pouze se svojí dlouholetou kamarádkou, černovlasou kočičkou Miki. Máme se rádi a rozumíme si beze slova. Proto si také často spolu povídáme. Miki sice odmítá vařit, ale zato pro mne spolehlivě filtruje informace z Internetu. Ubezpečila mě, že sledovat servery na Internetu je práce převážně jen pro kočku a ona se této činnost ráda ujme a mne postaví až před hotovou věc…

            S prezidentskými volbami v roce 2023 jsem si ale ještě, díky své křesťanské výchově, poradil úspěšně já  sám. Je ale pravda, že na Internetu informaci o každé dobré vlastnosti kteréhokoliv z kandidátů na prezidenta tehdy popřel vždy minimálně jeden další internetový server. Takže, čemu věřit a koho tedy mám volit? Všiml jsem si ale, že mezi kandidáty jsou i dva notoricky známí věrozvěstové. apoštolové Petr a Pavel! A dokonce oba na jednom volebním lístku! Hodím jim to tedy a ať si ti kluci sami střihnou, který z nich a v kterém kole půjde do akce! Jak vidíte, vyřešil jsem to tehdy šalamounsky a zodpovědnost za výsledek voleb jsem diplomaticky přenechal pánu Bohu.

            Moje křesťanská výchova mi sice neporadí s digitalizací, ale zároveň mi nedovoluje se  vykašlat na mladou generaci, a to i přes její sveřepý odpor. Svědomí je svědomí! Miki se mnou samozřejmě souhlasila a začali jsme přemýšlet jak té naivní mládeži pomoci…

            A zřejmě nám tehdy píchnul i sám Hospodin! Vnukl mně a Miki geniální myšlenku jak využít počítače a moderní informační technologie právě při volbách.

Co takhle využít možností zhodnocení jednotlivých odevzdaných hlasů?

Proč by měl mít hlas dementa stejnou váhu jako hlas duševně normálního občana?

V námi navrhovaném volebním systému se volič dostaví do volební místnosti, bude posazen před počítač a sám do počítače vloží  číslo politické strany, které chce dát svůj hlas. Ještě než bude jeho volba akceptována, bude volič podroben testu sestávajícímu se z deseti náhodně vygenerovaných otázek. Ty vygeneruje počítač, kromě moderních technologií a matematických metod by nám zde mohla píchnout i umělá inteligence (AI). A počítač (AI?) opět náhodně vygeneruje i určitý počet odpovědí na každou otázku, z nichž pouze jediná bude správná. Volič v zadaném časovém limitu označí na obrazovce počítače jednu z nabídnutých odpovědí jako správnou. Pokud jeho volba správná nebude anebo odpovědět včas nestihne, sníží se hodnota jeho volebního  hlasu o desetinu. Konečná hodnota voličova hlasu bude známa až po desáté otázce a tato hodnota bude předána volebnímu systému. Ten pak může bleskově provádět i průběžné sečítání hlasů. Náhodná generace otázek i odpovědí na jednotlivé otázky zabrání, díky své nepředvídatelnosti, podvodům a my dva, já a kočička Miki věříme, že s pomocí moderních statistických metod bude možno i ukázat intelektuální potenciál voličů jednotlivých politických stran.

Já i Miki si myslíme, že s navrženým volebním systémem by mohl být spokojen i ten pirátský ministr s dredy, který děsil hlavně seniory tou uspěchanou digitalizací…

Variabilitu námi navrhovaného volebního systému si ukážeme na příkladě:

Náhodně vygenerovaná otázka:  Po kom byl pojmenován pražský Karlův most?

Náhodně vygenerované odpovědi:         a) Karel Hynek Mácha

                                                          b) Karel Havlíček Borovský

                                                          c) Karel IV

Volič, který odpověděl správně, nepochybně demonstruje svou znalost historie

Ale AI může vygenerovat i odpovědi:      a) Jan Evangelista Purkyně

                                                            b) Karel IV

                                                            c) Gustav Husák

Volič, který zde odpověděl správně, demonstruje schopnost logicky uvažovat

Mně i Miki je jasné, že jsme vytvořili návrh geniálního volebního systému. Zbývá nám ale nejtěžší úkol. Prosadit naše dílo do povědomí široké veřejnosti. No a co, umístíme náš návrh na nejprofláknutější internetové informační servery a budeme doufat, že nás jejich čtenáři v jeho realizaci podpoří.

Miki mé nadšení ale brzdí: „Pochop, že musíme čtenáři představit také autory návrhu."

Čtenář musí vědět, že návrh nestvořili jenom nějací malí blbci!  Jak bys například charakterizoval mne?“

Kouknu na ni a odpovídám: „Jsi docela hezká kočka!“. „Tak to by snad šlo, hezkým kočkám projde na Internetu ledacos! Ale jak je to s tebou?“ A mně je hned jasné, že tady vzniká problém. Moje o dva roky mladší sestra již léta šíří fámu, že mě v raném dětství v hlubokých sázavských hvozdech kouslo a infikovalo klíšťovou encefalitidou nakažené klíště. A celkem logicky z toho usoudila, že jsem doživotně zblbnul. Až po mé promoci na matematicko-fyzikální fakultě UK přidává k fámě celkem sympatický dovětek, že nebýt té neblahé události na Sázavě, mohl mít svět třeba dalšího Einsteina.

Nezbývá než doufat, že čtenáři serverů podpoří autory revolučního volebního systému, a to hezkou kočku a individuum, jehož IQ cirkuluje mezi totální demencí a potenciální genialitou. Přátelé, pomozte nám svými diskusními příspěvky protlačit náš geniální návrh volebního systému do Parlamentu!  Alespoň do prvního čtení…