Lepší řidič?
Lepší řidič?
Anotace: Kdo je lepší řidič, muž nebo žena? Úvaha nad šálkem čaje.
Ženy jsou podle statistik lepší řidiči, než muži. A už je jich dokonce na silnici také nezanedbatelný počet. Pokaždé když jedu městem, nebo mimo něj, nebo prostě po silnici, si pro sebe (a pro zbytek lidí v autě) říkám. „Jak je tohle jen možné?“
Za těch pár let co se hlavouni zbláznili a dali mi tu důvěru, že smím obsluhovat smrtící zbraň (vozidlo), jsem přišel na několik až neuvěřitelně (samozřejmě) pravdivých a dobrých poznatků o ostatních řidičích. Nejspíš i oni o mě budou mít nějakou trefnou (a sprostou) poznámku.
S otcem, který jezdí ještě kapánek déle jsme si dali dohromady několik skupin, kterým se na silnici nejlépe vyhnout. Popřípadě doufat, že se večer shledáte s rodinou.
Rozhodl jsem se si to tak nějak rozepsat na papír a dát tomu nějakou formu. A pokud ještě stále čtete, tak jste buď zvědaví, nebo znudění. Nebo si chcete urovnat poznatky a zjistit, že se shodujeme.
Čepice: Je zvláštní, že obecně řidič, kteří se neobtěžují sundat čepici jsou na silnici nepřehlédnutelní. Ať je to starý pán ve wartburgu s hnědou chlupatou radiovkou, který se kochá krajinou a jede stabilně třicítkou ať je kde je. Nebo naopak mladý kluk s kšiltovkou na stranu (je kůůl), který u řízení skoro leží na sedačce a dívá se skrz volant, popřípadě má skoliózu páteře, protože je opřený o mezisedačkové opěrátko. Ten jede naopak stabilně mírně nad limitem, drží volant ležérně jednou rukou a pokyvuje do rytmu dunění, které musí slyšet i ceé okolí. Pravděpodobně je i nahoře bez. (je kůůl) Obě tyto kategorie sice relativně málo bourají, ale na silnici Vás pěkně naserou.
Spěchači: Muži v červeném autě. Ve Volvu. Kravaťáci, kteří se cítí jako něco více než nekravaťáci. Auto patnáct až dvacet let staré, ve kterém sedí pět mladíků, kteří hecují řidiče (jediného, který dal dohromady větu a získal řidičák). Dále také drahá nadupaná kára, kterou si její majitel dokazuje, že on je pánem tvorstva a koule mezi jeho nohama jsou největší. Všichni Tito řidiči, nebo tato auta jsou na silnici vidět jen chvíli. Většinou jsou to Ti, kteří se v koloně snaží předjet všechny a nacpat se mezi ně, když jede proti náklaďák a jsou velice nervózní, když nejsou o minutu dříve na semaforech než Vy. Tito lidé způsobují spoustu nehod, ale jim se z pravidla nic nestane.
70 – 80: To jsou rychlostní rekordmani. Jejich auto jede sedmdesát přes vesnice i mimo ně. Mají nejspíše nastavený tempomat, nebo cihlu pod plynem, aby jim auto nejelo rychleji. Říkají si, jak jsou chytří, protože jedou bezpečně. Ale opak je pravda. Díky takovýmto rychlíkům začnou být jezdci za nimi nervózní a netrpělivý. Začne se předjíždět hlava nehlava a malér je na světě. Tito řidiči také způsobují nehody, ale nejspíš o tom ani nevědí.
Dívám se skrz volant: Nepochopitelná skupina. Dnes si můžeme nastavit sedačku podle potřeby a není to zase tak nová záležitost. Přesto se najdou tací, kteří se raději na silnici nedívají. Vyhovuje jim více, když se dívají pouze na ten kousek co jim umožní škvíra mezi volantem a palubní deskou. Tito lidé Vás spíše vyděsí, když se proti Vám bude devadesátkou řítit jejich vůz a Vy neuvidíte nikoho kdo by ho řídil.
To jsou takové hlavní skupiny, do kterých si můžete prakticky zařadit každého koho potkáte a sere Vás.
A nyní jak je možné, že ženy bourají mnohem méně? Ruku na srdce. Prakticky do ani jedné skupiny bychom je nezařadili. Většina z nich jsou mamky a tudíž myslí hlavně na zadní sedadlo, aby se jejich dítkům nic nestalo. Muži to dělají také, ale že mají děti v autě si všimnou až, když na ně mluví, nebo se hlasitě projevují. Muži si hlavně nepřipustí, že by se zrovna jim mohlo něco stát.
Což je také jeden z důvodů proč ženy tolik nebourají. Muž si prostě nepřipustí, že by se jemu mohlo něco stát. A všichni přeci víme, že zrovna MY jsme lepší řidiči než ostatní. On VÍ, že jezdí velice dobře. Má praxi. Lepší myšlení … prostě je přeci lepší řidič než žena.
Na druhou stranu. Když vidíte ženu za volantem, strnete. Do zatáčky vjíždí obloukem, jakoby neměla třídvéřák, ale osmnáctikolák. Když jede proti Vám na okresní silnici, nutí Vás jet až po krajnici a drtit kola o štěrk, protože ona je v pohodě a přeci Ví, že se tam dvě auta nemohou vejít, tak si potřebuje najet více doprostředka, aby se jejímu auto nestalo nic. Na rozdíl od řidičů v zácpě, ona nemusí sledovat jestli se třem autům v řadě před ní už rozsvítila brzdová světla. Ona dupne na brzdu až to bude nutné a Ti za ní ať si vylížou prdel. Nezaparkuje u krajnice, ale tak, aby si její kamarádky mohly v klidu vystoupit a nic se jim nestalo.
Takže.
Muž SI MYSLÍ, že je dobrý řidič.
Ale žena je PŘESVĚDČENA, že je dobrý řidič.
Když to všechno shrneme. Muži ani ženy si toho moc vyčítat nemohou. Každý má své přednosti a nedostatky.
Nehody se stávají. :-)
(Mimochodem já boural dvakrát. Poprvé jsem překážel čepičářovy, který prostě chtěl odbočit doprava ať to stojí co to stojí. Stálo mě to blatník a neposkvrněnost. Podruhé mi žena (která se dívala skrz volant) přísahala, že určitě jela na zelenou.)
Za těch pár let co se hlavouni zbláznili a dali mi tu důvěru, že smím obsluhovat smrtící zbraň (vozidlo), jsem přišel na několik až neuvěřitelně (samozřejmě) pravdivých a dobrých poznatků o ostatních řidičích. Nejspíš i oni o mě budou mít nějakou trefnou (a sprostou) poznámku.
S otcem, který jezdí ještě kapánek déle jsme si dali dohromady několik skupin, kterým se na silnici nejlépe vyhnout. Popřípadě doufat, že se večer shledáte s rodinou.
Rozhodl jsem se si to tak nějak rozepsat na papír a dát tomu nějakou formu. A pokud ještě stále čtete, tak jste buď zvědaví, nebo znudění. Nebo si chcete urovnat poznatky a zjistit, že se shodujeme.
Čepice: Je zvláštní, že obecně řidič, kteří se neobtěžují sundat čepici jsou na silnici nepřehlédnutelní. Ať je to starý pán ve wartburgu s hnědou chlupatou radiovkou, který se kochá krajinou a jede stabilně třicítkou ať je kde je. Nebo naopak mladý kluk s kšiltovkou na stranu (je kůůl), který u řízení skoro leží na sedačce a dívá se skrz volant, popřípadě má skoliózu páteře, protože je opřený o mezisedačkové opěrátko. Ten jede naopak stabilně mírně nad limitem, drží volant ležérně jednou rukou a pokyvuje do rytmu dunění, které musí slyšet i ceé okolí. Pravděpodobně je i nahoře bez. (je kůůl) Obě tyto kategorie sice relativně málo bourají, ale na silnici Vás pěkně naserou.
Spěchači: Muži v červeném autě. Ve Volvu. Kravaťáci, kteří se cítí jako něco více než nekravaťáci. Auto patnáct až dvacet let staré, ve kterém sedí pět mladíků, kteří hecují řidiče (jediného, který dal dohromady větu a získal řidičák). Dále také drahá nadupaná kára, kterou si její majitel dokazuje, že on je pánem tvorstva a koule mezi jeho nohama jsou největší. Všichni Tito řidiči, nebo tato auta jsou na silnici vidět jen chvíli. Většinou jsou to Ti, kteří se v koloně snaží předjet všechny a nacpat se mezi ně, když jede proti náklaďák a jsou velice nervózní, když nejsou o minutu dříve na semaforech než Vy. Tito lidé způsobují spoustu nehod, ale jim se z pravidla nic nestane.
70 – 80: To jsou rychlostní rekordmani. Jejich auto jede sedmdesát přes vesnice i mimo ně. Mají nejspíše nastavený tempomat, nebo cihlu pod plynem, aby jim auto nejelo rychleji. Říkají si, jak jsou chytří, protože jedou bezpečně. Ale opak je pravda. Díky takovýmto rychlíkům začnou být jezdci za nimi nervózní a netrpělivý. Začne se předjíždět hlava nehlava a malér je na světě. Tito řidiči také způsobují nehody, ale nejspíš o tom ani nevědí.
Dívám se skrz volant: Nepochopitelná skupina. Dnes si můžeme nastavit sedačku podle potřeby a není to zase tak nová záležitost. Přesto se najdou tací, kteří se raději na silnici nedívají. Vyhovuje jim více, když se dívají pouze na ten kousek co jim umožní škvíra mezi volantem a palubní deskou. Tito lidé Vás spíše vyděsí, když se proti Vám bude devadesátkou řítit jejich vůz a Vy neuvidíte nikoho kdo by ho řídil.
To jsou takové hlavní skupiny, do kterých si můžete prakticky zařadit každého koho potkáte a sere Vás.
A nyní jak je možné, že ženy bourají mnohem méně? Ruku na srdce. Prakticky do ani jedné skupiny bychom je nezařadili. Většina z nich jsou mamky a tudíž myslí hlavně na zadní sedadlo, aby se jejich dítkům nic nestalo. Muži to dělají také, ale že mají děti v autě si všimnou až, když na ně mluví, nebo se hlasitě projevují. Muži si hlavně nepřipustí, že by se zrovna jim mohlo něco stát.
Což je také jeden z důvodů proč ženy tolik nebourají. Muž si prostě nepřipustí, že by se jemu mohlo něco stát. A všichni přeci víme, že zrovna MY jsme lepší řidiči než ostatní. On VÍ, že jezdí velice dobře. Má praxi. Lepší myšlení … prostě je přeci lepší řidič než žena.
Na druhou stranu. Když vidíte ženu za volantem, strnete. Do zatáčky vjíždí obloukem, jakoby neměla třídvéřák, ale osmnáctikolák. Když jede proti Vám na okresní silnici, nutí Vás jet až po krajnici a drtit kola o štěrk, protože ona je v pohodě a přeci Ví, že se tam dvě auta nemohou vejít, tak si potřebuje najet více doprostředka, aby se jejímu auto nestalo nic. Na rozdíl od řidičů v zácpě, ona nemusí sledovat jestli se třem autům v řadě před ní už rozsvítila brzdová světla. Ona dupne na brzdu až to bude nutné a Ti za ní ať si vylížou prdel. Nezaparkuje u krajnice, ale tak, aby si její kamarádky mohly v klidu vystoupit a nic se jim nestalo.
Takže.
Muž SI MYSLÍ, že je dobrý řidič.
Ale žena je PŘESVĚDČENA, že je dobrý řidič.
Když to všechno shrneme. Muži ani ženy si toho moc vyčítat nemohou. Každý má své přednosti a nedostatky.
Nehody se stávají. :-)
(Mimochodem já boural dvakrát. Poprvé jsem překážel čepičářovy, který prostě chtěl odbočit doprava ať to stojí co to stojí. Stálo mě to blatník a neposkvrněnost. Podruhé mi žena (která se dívala skrz volant) přísahala, že určitě jela na zelenou.)
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk