Anotace: 751 Aneb antireklamní odolnost.
Sbírka: Blbá Moudra a Černé Ironie
Elegán s pěkným sakem
jedná s námi jako s pakem,
ani pohodář v teplákách
k důvěře nás kecy nezláká.
...tak to mne rozesmálo! k nám chodil roky kominík...takový malý pidimužik, máma mu dala plno věcí co byly strčeny za komínem, jen co si vzpomenu asi čtyři měděné hmoždíře, staré hodiny pendlovky, nějaké váhy....pak jsem byla ve městě a on mne pozdravil a smál se...vůbec jsem ho nepoznala, poněvadž byl umytý.....já chodím nejraději v riflích, černém triku a samozřejmě bižuterie, velké náušnice a mám hodně křížů a srdcí...možná se to na mně nehodí, ale na to kašlu. cítím se v tom dobře....**ST**
27.04.2018 07:41:58 | Anděl
To máš pravdu, uniformy dělají z člověka někoho jiného. Mám kamaráda veselého pohodáře, ale když za ním přijdu do ordinace a má na sobě doktorský plášť a tváří se vážně, tak ho zdravím "Dobrý den pane doktore, mohl byste..." Nějak mi nejde mu tykat a říkat křestním jménem. Dokud se mi nezačne smát, co blbnu s vykáním. Nemůžu si pomoct, asi mě tak vychovali. Pak se smějeme oba mě. :-))
27.04.2018 12:21:30 | Lighter