Dokud vzpomínka ještě žije
Dokud vzpomínka ještě žije
Sbírky » Próza
(25.03.2011 - rozpracováno)
Prolog: ...Není žádné cesty, moc prstenů se ztratila, bez ní již nepůjdou elfská království skrýt před zraky nepřátel ani je nepůjde ochránit před neúprosným zubem času, čas elfů skončil, naše práce byla dokonána, teď nastává věk lidí, čas jejich vlády ve Středozemi, ne, nejde to, o tom nemůže být řeč, není návratu...
Lid Sindar v sobě touhu po moři vždy měl, jeden z nich se však od ostatních lišil, když spatřil Blaženou zem však viděl, že byla ta tužba sice naplněna, ale dnes měl tužbu jinou, chtěl zpět tam, kde to mýval rád, snad byl bláhový, chtěl však ještě alespoň jedinkrát spatřit stará známá místa, tam byl jeho domov, tam to měl rád, zde není nyní š'tasten, srdce jeho zde zde churaví, tak jako srdce jiných churavěla, když se sem nemohli odebrat...
Lid Sindar v sobě touhu po moři vždy měl, jeden z nich se však od ostatních lišil, když spatřil Blaženou zem však viděl, že byla ta tužba sice naplněna, ale dnes měl tužbu jinou, chtěl zpět tam, kde to mýval rád, snad byl bláhový, chtěl však ještě alespoň jedinkrát spatřit stará známá místa, tam byl jeho domov, tam to měl rád, zde není nyní š'tasten, srdce jeho zde zde churaví, tak jako srdce jiných churavěla, když se sem nemohli odebrat...
Obsah sbírky: