Štěnice a úředník

Štěnice Dobrý den. Mohu dál?
Úředník Pojďte dál.
Štěnice Co říkáte?
Úředník Vždyť říkám, pojďte dál.
Štěnice Tak já jdu tedy dál, když jinak nedáte.
Úředník Posaďte se a jen co to tady dopíšu, budu se vám věnovat.
Štěnice Co říkáte?
Úředník Že se vám budu za chvilku věnovat! Kdo vlastně jste?
Štěnice Štěnice.
Úředník Kde jste ji viděl? Úředník vyskočí s plácačkou na mouchy a Štěnice se přikrčí.
Štěnice Ne viděl, ale viděla. I když toho vlastně už moc nevidím. Já jsem štěnice.
Úředník Promiňte madam.
Štěnice To nic, klidně si sedněte, já vás neukousnu.
Úředník Tak vy jste štěnice. A povolání?
Štěnice Štěnice.
Úředník Vy mi nerozumíte. Já se ptal na vaši práci!!!
Štěnice Dyť to tu melduju už počtrtý! Štěnice. Já jsem štěnice z povolání, ale jestli chcete, napište si tam klidně odposlouchávací zařízení. To je to samý, akorát je to dražší. Tedy hlavně ve výběrových řízeních.
Úředník Ještě prosím vydržte, dopíšu objednávku pro deratizéra.
Štěnice Jen klidně pište, já mám čas. Co já toho už zažila. Když mě v Číně vyrobili, stála jsem asi 2,5 dolaru. Pak cestou do Prahy moje cena stoupla na 73.000 korun. A to jsem byla pořád ještě nejlevnější v tom výběrku na ostrahu hradu. Tak mě a asi 150 mých sestřiček na tom Hradě instalovali.
Úředník To vás dali všechny do jedné místnosti?
Štěnice Kdepak! Byly jsme po celém hradě. Mě dali v pracovně na skobičku obrazu. Já mám totiž špendlík i magnetku. Koukejte. Ukazuje magnet. Co já jsem si tam vyslechla, to byste se divili. Nejhlasitější byl ministr kultury, když přišel žádat o prodloužení mandátu. Klečel na kolenou a prosil paní prezidentovou, aby mu ještě dala.
Úředník Myslíte jako tentonoc?
Štěnice Kdepak. Jako šanci, prej poslední. Jednou mě uklizečka omylem smetla na koberec a já se napíchla na prezidentovu botu. To byly mejdany, to si nedovedete představit. Becherovka tekla proudem a kouřilo se úplně všude. Jezdili tam samý známý osobnosti. Třeba Ringo Čech, Daniel Hůlka, Míša David nebo pan Krampol. Dováděli vždycky až do rána a pan prezident jim při odchodu říkal: To jste se zase vyznamenali! A oni na to: A kdy nás vyznamenáš ty? Dočkáte se chlapci, říkával vždycky….
Úředník Kdo ty mejdany platil?
Štěnice Bůh ví. To fakt netuším, z čích peněz tam žijou. Nevíte to někdo?
Úředník Oni ví prd. Oni to ví dobře. A co jste tam jako původně měla dělat?
Štěnice No původně jsem měla sledovat toho starýho muže a poslouchat, co si povídá s nějakým Kozáčkem nebo tak nějak, kterej ho zastupuje a podpírá. Pak se ale zjistilo, že ti dva si nic neříkají a že si všechno ten Kozáček vymejšlí. Takže jsem tam byla úplně zbytečně.
Úředník Tak zbytečné to snad nebylo. Vždyť jste sloužila i v noci.
Štěnice To jo. Starej pán vždycky v noci, kdy na hradě už nikdo nebyl, bloudil po chodbách v noční košili jako bílá paní. Ochranka pak pomocí mě a mejch sestřiček starýho pána odchytila a odvedla ho na záchod nebo …už jen do koupelny, podle toho, co zrovna pan prezident stihnul, nebo spíš nestihnul. To bylo príma. Dělo se něco i 5x za noc a tak nebyla nuda.
Úředník To se tam nic jiného nedělo?
Štěnice Ale jo, ale nebylo to tak zajímavý. Přes den ten Kozáček nosil starýmu pánovi hromady papírů a pořád mu říkal: Na nic se neptejte a podepisujte. Je to všechno opravdu v pořádku. Na mou duši, ovčí uši. A tak se na nic neptal, nic neříkal a zase nebylo co odposlouchávat.
Úředník Nebyl to Kozáčik? Ten komunista?
Štěnice Ten tam byl taky každou chvíli. Vždycky se s prezidentem drželi kolem ramen a vzpomínali na starý dobrý časy, kdy spolu byli v jedný partaji. Lemtali Becherovku a zpívali častušky.
Úředník To jsou věci.
Štěnice Občas starýho pána umyli a učesali, voblíkli mu voblek, kterej mu byl asi o 5 čísel větší, sebrali mu hůl a místo ní mu dali manželku, aby ho podpírala. Pak spolu vyšli někam před barák a tam se fotili a starej pán chrlil bonmoty. Nebo ho vyvezli jako medvěda někam dál za Prahu aby se mohli zájemci sklánět před jeho moudrostí.
Úředník Proč mi to tady celé vyprávíte?
Štěnice Co říkáte?
Úředník Proč mi to tady celé vyprávíte!
Štěnice Chtěla bych jít do důchodu.
Úředník Na to nemáte nárok.
Štěnice Jak za rok? Vždyť už jsem slepá jak důlní kobyla a hluchá jako dělostřeleckej pes! Už nemůžu sledovat vůbec nic.
Úředník Říkám, že na to nemáte nárok! Důchod vám nepřidělíme, ale mám pro vás jiné uplatnění. Co kdybychom vás dali do muzea, jako exponát?
Štěnice Skvělé a tam budu každému návštěvníkovi vyprávět, jak jsem byla na hradě a…
Úředník Nenene, to není dobrý nápad. Říkáte, že už moc nevidíte a skoro neslyšíte?
Štěnice Cože? Ten oranžovej svetr, to je z Lídlu?
Úředník Tak to je v klidu. Mohl bych Vás za dobrý peníz umístit někde, kde nemusíte vůbec nic sledovat.
Štěnice Co to je dobrej peníz?
Úředník Dostanete 15 tisíc a ještě poukázky na dobíjení baterií. A nemusíte dělat vůbec nic!
Štěnice Tak proč tam budu?
Úředník To neřešte, prostě tam jako budete!
Štěnice A kde to je prosím vás??
Úředník V Karlových Varech. Zasedací místnost na úřadě. Celkem tam nikdo moc nechodí, jen občas tam něco losujou.
Štěnice Tak paráda. Beru. Kde to mám podepsat?
Úředník Tady dole.
Štěnice Vždyť je to čistej papír.
Úředník Já vím. Na nic se neptejte a podepisujte. Je to všechno opravdu v pořádku. Na mou duši, ovčí uši. Nebojte. Já tam pak všechno podstatný doplním.
Štěnice Tak jo, když to mohli dělat na Hradě, tak asi můžu taky. Tak a je to. Díky moc a budu se těšit! Nashledanou.
Úředník My se také budeme moc těšit. Nashle! Bere do ruky telefon a vytáčí číslo. Tak Franto, je to domluvený. Odposlech v zasedací síni fungovat nebude a ta hala bude tvoje!