Oblázky stratosfér...

 

     V životě jsou mnohé věci, které mne udivují. Snažím se nepřestat udivovat, i proto je mi život časteji lehčí než těžší. V poslední době to však doléhá, práce, povinnosti a okolnosti. Proto se uchyluji do svého světa, do světa psaní a tvoření, tam jsem doma, jako v dětství na babiččiné zahradě, v houpací síti, nebo tam, kde mne volá nebe, svoboda a právě vyslovená přítomnost okamžiku, po které spontáně a bezprostředně prahneme ve sítích chvil svých bytostných. 

 

 

Procházím se před lidma, znají mojí tvář, řeč těla i pohyby, splývám s tím co mne pozoruje, odraz v jejich hlavách mne naplňuje něčím nevyslovitelným, zdá se mi o jejich tužbách a motivacích, dávám jim čerstvou radost a inspiraci do života, dokážu víc než jen brát, umím se rozdat, na kolena pokleknout a hrát na strunu jejich citu, jejich potřeb, jejich myšlenky jsou tím co mne staví a já umírám v tom vyjádřit všechen tlak vesmíru i jeh nesnesitelnou lehkost bytí a trvání.

 

Mé první vystoupení proběhlo bez paměti, netrávil jsem čas psaním poznámek, ani pobíháním po paměťových stopách, abych si přehrával to co jsem napsal, to co chci lidem říct. Mluvil jsem jako ten kdo experimentuje s vratkou půdou pod nohama, s obrovskou nervozitou, s velkým tušením nápovědi, s křikem nahých úst a proražených hrdel, nákloností prudkého srdce citu a úplného odtažení až k branám prázdnoty.

 

Kdo ví, co mne pudilo vystoupit před lidma, svléknout se na kost a obrábět svůj zevnějšek, netušil jsem co mám s nimi společného, ani jak na mne budou reagovat, bavilo mne bavil sám sebe před lidma, nebo se děsit k smrti tou hroznou úzkostí, že není kam vyváznout, jen se nechat oddat mlčení a bratrské přítomnosti dalších protékání za oponou toho co jest Člověk.

 

 

Tak mi často na hrudi vznikala ta potřeba být zase lidským, jen ne vždycky jsem se cítil jako vítěz, mnoho bylo zahubeno a mnoho bylo vykastrováno strachem, jít na pódium jako vykastrovaný, jako protrhnutý kondom o panenském svítání, jako krásná a nesouvislá věta na konci hovoru, podpořená jen letmým pohledem v záď reflektoru nebo tmy. Vytvářet příběhy, o to šlo celá léta, staletí, tisíciletí, ti nejlepší se stali legendami a sepsali závěti a manifesty své doby. 

 

Neříkám, že patřím k jedním z nich, jsem tuze průměrný pisálek, ale žene mne touha vyniknout a prosadit se, zmámit své nadání k výsadám a prodřít se k nějakému cíli, a o tom cíli bych rád hovořil, oddaně a otevřeně, u dobré hudby, která mne nese v dál a já tak neusínám na vavříněch a píši svůj příběh, protože miluji to proudění ze mně, ze kterého vychází energie, jako když se poprvé ponoříš do snu a vnímáš celou jeho váhou tvárnou skutečnost, jako by byla tady i tam, na obou pólech Země i Vesmíru.

 

A tak vidím jak ke mne přichází muž, z něhož se dozvídáme mnohé, co souvislému vypravěči uniká, je to odlesk něčí hlavy, nebo je to vyšlapaná cesta jeho předchůdců? To se nedozvíme, nepůjdeme-li poučeně po stopách těch, kteří vysázeli mnohé zákony, v nich se rodíme a znovu umíráme. Ale nerad bych zacházel do podrobností, toto má být bratrské líčení jednoho rodu nebeských veverek a veverčáků, jsou to rodiny o kterých budu psát. 

 

Neboť tak se stalo, že mým prvním vítězstvím na slamu byla bajka, prosté vyprávění a improvizace nad osudy zvířat, pro děti a jejich oči a uši a pro přítomné, jež stáli a seděli okolo pódia. Tam jsem zavíral oči, smál se nahlas, viděl jak mne poslouchají a jak tleskají, jako by se vše obracelo k dobrému, ale jen na nepatrný okamžik vesmírné působnosti. Vše v mnohé pintě obratnosi a zvučnosti, toho čeho nazval jsem prozřetelností hojné archy plynutí. Jakýmsi přečasováním hlásek o dvě nebo tři vteřiny napříč budoucím vyslabikováním verše, v konstatním módu proudění nebo magnetického kroužení, bez přičinění rozumu, kritického mantinele, nebo filtračního materiálu, jež nás stahuje a tváří se jako král mozek na hostině z rosolu. 

Onu metodu nevymyslel nikdo, byla tady již dávno přítomna před tím vším, ta odvaha vykonat nemožné, zapřáhnout síly a obzory, být s tím co nás provází a co se přes všechen odpor a nestabilitu ukazuje jako stále přítomné a stoupající, je to okamžik stvoření v řečišti lidských dějin, nejen budoucích, působících v silách, o kterých se mnoho píše, ale málo řeční. 

Řečníci všech zemí jsou dobří artisté slova, mají své způsoby a svoji rozhodnost a já se rozhodně nenechám zahanbit těmi, kdo mnoho dokázali a mnoho vykonali, plánuji vykonat podezřelou aktivitu, dobrosrdečnou činnost, být s tím c o nás provází a co nás mrazí, co pronásleduje naše přátele a co se přes všechnu nemožnost sloučení života a fantazie, předbíhá na kolečkových bruslích času a eskalátorech pohybu. 

A tak mě jednoho dne napadne sloučit buňky své mnohočetné inspirace a napsat tuhle věc, ve které vystupuji a dost možná s ní i zemřu, dokud jí nerealizuji a dokud se neusadím natrvalo jako někdo, kdo baví lidi, spoluprožívá s nimi své vystoupení a je připraven na to být rozčtvrcen davem i náhodným kolemjdoucím. Mé slova jsou totiž hlaveň po které vystupuji ze spaní a loučím se s přednášejícím mé mimiky. 

Jako by někdo rychle říkal 'připravte se na to teď to řeknu' a do prostoru se vlila postava, přišla pomalounku odnikud, vše je podivně mrazivé, nevíme zdali bdíme a kde ona postava je. Přijde svisle k mikrofonu, uchopí jej s graciézní elegancí, obhodí oblouk, v sále se ztlumí světlo:

'Připravte se na to teď to řeknu

a nic...

 

lidé očekávájí reakce,

nikdo se nehýbe,

 

nikdo ani nedutá.

slamrealita je krutá

co hlava to potom čísel

známkuje chytrák i sysel

pod mostem visí 

porotců pytel

přijde představí se:

Jmenuji se Jéremínek Jigthór!

a hledám autentickou víziu, k této sem konvertoval

ze snu jedné dívenky o které vím jen z hlubin její dělohy

a pak taky že je mojí matkou, která je tato vizia věnována!)

„Připravte se na to teď to řeknu Dávka slamu!

 Tetřevák terraformuje mravenčí archu slamu

 už zase mne unesli mimozemšťané z harému

 slyším jich šatné ševelení panu pixelovanému

 říkají: Bohdan zase loví televizní Blaho-lej...!

 (exalt)podstata se skrývá

  obrazovku HDé sej

   šup sním na Archu rozlišení Slamu!

   Zasej celý ovladače rej/vykop planetárních dokumentů lopuch

 Připrav se na to teď to řeknu Sumo paměti!

 Veverčák vibruje MAMUTÍ ARCHU SLAMU

 řeknětě: Daruj Život orgán reality přeje Veverčákovi!

 Dvojmo dívám se ti orkánem do halucinatória očí!

 Tvůj otec je kurz káně z kančí hory (indiánsky)

  Nomád Lovec SlamDarth Vader Hrabalovec

 (exalt) ŠUP s ním na Deathstar Holografického Slamu

  Lopuch sluncí puchří Hokajské Ondatry mízní modř

  (Připravte se na to, teď se prořekne  

  Srančík šachuje svrbný oběžník mééé Slamu

  Řekněte něco na ÓHM  pomalu padá kruh

  Už zase mne zkopřili plesnivé české opice

  (šeptajíce) Páve repu-kup-to Vo-le blika

  Kob jako selfíe v docích ala Jellyselfish Follštýn 

  Konzumu výraz káže - Šup sním na blešák Slamu

  Vysaď hliněný výsaz o sraz klaunů na hlenu rozumu)

   Připravte se na to teď to neřeknu seriále Vesmírů

   Slintaví slimák Stinky kopuluje o sto šest scénářů

   s dinosauří matkou slamu na počest lanka lámů

   Ve Slim-Jílkovském závitku  rejža kmásá vývrtku

   Jan ó Saurus v negližé nablízku potí remízku

   jivně jí jilek ve střevním řetízku

   a než bys pochvě urval o cílek pořízku

   der traum o klapku duše si zaklap třísku

   Snímám záběrem po slaměných vdovcích

   Dřímám žižkovské divadlo rozkoše žížalomilců

   Šup s nimi do Alembiku slamu Anabolika Vašslova více

   Lochness falus plému vaginalis Insabilis Šope ó lem sní

   Sláma lam prodejci zbraní amíci epesní

   Les vábí bílá těla jak pan Vašek o šém deníků černých lišek

   ryšavé bleší rysy Borůvkové spisy angažované hnisy

   Barbaru barbarsky vábí rustikálních skanků rej

   Lučí se pohučinkách

    skalí se v podskalinkách

    válí si šumčičky v podšulínkách

    v podšuminách

    jáří skvoucí květ

    májové krve máchův rozervaný svět,

    Božího bibliotékaře o oltář šemíkovského žháře,

    sen o praotci čechu a jeho hoře tkané z kalamáře,

    Připijte si na to matriarchové

    teď se ty lekavé bytosti prořeknou

    jsme to My a Paleovelrybák hudruje Mickyho slamu ňúračka

    Z plna hrdla zakřičte ááá bacha padá stříška

    Stroj času na lizardy z minulosti nevětři!

    Makokové se smějí (nástup košíků pojídačů hub)

    tedy košíků pojídajících pojídače hub!

   

    Kyselí slimák stinky na veverčáka acid fíká

    vesmír je hedvábná lubínka kterou sním 

     až řeknete Šup s ním na Bolka Slamu!

    Až sem na dranc Zubří věrozvěst Konstánc o Praho krámů a lajn

    věrný orangutan dějomet metá klání klády hned

    k mání kleinův návrat o kvadrant zášti vyvřískej

    abys Alois o kvádra olíznul hned amina Adictiva

    Šlup s nimi k vekslákům Slamu!

    Rozhlas slamové vaudeville:

    Inseminace politických oslů,

    za tři eura v Oslu, běženci a bioinventúra tura

    a Natura kunda Olívia k tomu blažené vříská vrtí a přede neskonalá!

    Z ouklandu roznět za frndu frnknout si frňák o káskádu

     mít krásnou ženu hned přes plot a k tomu zahradu

      a zdravou kládu a havaiskou rúži z vibratia

       připravte si zuby k proceknutí

       na jeviště světa přichází šalvějoví žolík

        sakuála sakumprásk skysquilíček pacholíček

  

        Veleprasnice paleokorporací políbí paleťáckou popelku

         paleček pupčích pulčíků slamu o thému prodá selku

          Holfštýn a hobitova ségra - Hraběnka břichmluvkyně

           jež jak blázen z hašišové kaše káže jazýčkem plyně

            podbít ji slovem a šup s ní do šlukovky slamu

              a zři slovane že slamofobiky já nezkouřím 

                říká dřív než uděláš holotrop pikový poděs Bob!

            a pro něj ve smyslu marjuhánkového hlášení

             pláč Hamletů bych položil ke kloboučkům z pamfletů

             Žoviální krocan vážení připravte si slámou plněné krůty a krotony

               kvantový pohon zařazen Mindwarp a skartovaná pepřenka Mysl - Odlítáme!

             

             Jetti sapien Jerry Antropos eón jezevec Slamu slajduje fotonový rododendrón

              řeknětě maminčiny muly muškají muly a lůšňají amen

                  ve světě svaté vši jež vládne lži

                    a proto všichni jsme jen řasy na horské dráze 

                      kde šklebící se komik v první káře ve světelným rychtiku

                          rozhazuje a pleje nápady do aurální severky záře

                            a v zadu sjetá popelka blije do dinosauřího pytlíku!

                         Na svém talíři jsme sezřali bodrých núší jed, stoly jsou podmázlé

                          svět se cuká ke koutkům odlitků, kamrádi do deště kypří mlýn padlého mládě,

                            skutečnost je a) buď slaměnej Bůh oděněj do kamaší pážat

                                  šprýmař na hostině stažených opekaných kuřatek

                                    Gigantický  Hendrixův stratocaster v technikoloru všech psychedelickejch udělátek

                                       Který Somnambulní alieni šaramantně převlečení za princezničky archaismu

                         vysázeli do spór kosmických kvant kybernetickejch Hub!

 

                                         Maddemauzí Maldoróra klíčí jak mise v laterna magica abys en amíme apocalypsó 

                                           abysmální mim daroval vorvaňi vir  doloróna

                    a než přijde démantový BobMakak Slampytlík Slamu 

                pokloním se uzývancům klopýtavých slabiček korouhtviček

                              ze šmátravých šmajdavých pajdů upejpám pajzl ze sněhurčiných střemhlavých víček 

                                                  

                                      a než by se zlatý lvíček dotkl zlatého ciferníku uhořelé Orlice 

                                            moucha tse tse šeptně karmínium kapilár procesem sektorální transfigurace umouří

                        ó človíčku, ty už umíráš...? Holosetnutím žufánkem rožnu tvá vezdizdání!

                         Přípravte se přichází bezvýznamost velkého herce přepínání kanálů života!

                          

                           Těla lidských smotků Telemorfujeme, Koherenci R.E.M patternů Mindwarpujeme,

                              Scalpované mozky uploadujeme a zapomínáme, že přírodu Milujeme se Světla se obdivujem

                         Jež drží šerpa Vesmír a všechny Jehovovi hvězdy na bosé hostině bláznů!

Nad ní sv. Jankůš Kellnerů srýpavým pýrem lúbí oči neviňátek  a nerosty klistýrních klů monstrózního leporela Slamu

vašich šimravých snů - a na počátku vesmíru bude vlajka

                                         s přikázáním 'slamovat se bude Všude v ševelící v agonii géniů

                                             ve skladech superexplozivní masy lidstva na syntetických sluncích

                                               na smeťáku v raketových šalinách i ve střevech fraktálního blitkočerva plnýho astronapalmu!'

         Přestaňte se připravovat na život, archa je dnes plná smíchu, a tak málo místa pro šílenou lásku!

               Jen šílenství Vás nakonec činí Vámi, Dámové a paranoidní pámy, Tykadélko slamu

               Šup s nimi na satelitní hostinu bláznů

         (Oblázky dějin zakvétají ve stratosférách) 

                                   

                          

   Outro 

- odchází ve zmatené přítomnosti za ovací nebo s rajčatem v obličeji a šípem v zátylku,

   pár překopnutých stolů, podlamuje se v úklonu, zírá do prázdna,

     z uší a úst mu crčí ještě krvavé verše a básně...

  A tak pokračuje jeho jednotná cesta za dlouhým snem o performace one man show...

      sdělit vše nebo odejít, vrátit budoucnosti co je jí nadčasové pole dlužno,

          forfor je duše v níž nalézáš odpověď!.