Zpátky do budoucnosti...

Na jevišti je temno.  Jedno plátno ozarovane jen sérii svetelek. Dvě az sedm rad sedadel kinosálu namirenych proti divákovi. Ze zadu svítící rozprasovaci projektor. 

Diváku rozlicna sorta. Někteří mají na hlavě tři de brýle s barevnými C M filtry. Mají nejrozlicnejsi poznámky. Spousta popcornu a popkulturnich narážek.

Znají se mezi sebou. Měni se hudba facialni exprese a zvukový desing. Film si divák představuje sám. I každý představitel. V hlavách se odehrávají příběhy. Monology.

Jejich myšlenkové pochody. Jejich vnitřní úvahy. Jejich hudba a interpretace mysli. Někteří uvažuji nove jini postaru.  Filmovými prostředky. Jini nemají moc myšlenek.

Někteří prozivaji stav změněného vědomí.  Dva z nich jsou zkoureni a homosexuálové. Pikantní narážky strida epitaf o vesmíru. Tři dějství. Dvě dejove linie. Flashbacky.

Někteří přemýšlejí nahlas. Jini jsou zkoušení vlastni představivosti. Jména postav a věk zůstávají neznáme az do konce. Nakonec se ukáže ze je to film o nich natočeny jejich přáteli. Pointa. 

Rozuzlení. Otazník na konci prostoru a času. Sjednocene perspektivy. Vizáž života a smrti.  Dlouhosahly trip o kinoripu lidské podstaty. Ticho ohm prapuvodni zvuk. Zhouba a chaos.

Ozvěny nadcasove mysli i slib do budoucna. Prace ve verších i na obetisti. Každý sni o tom co muže byt  předtím rozhovor v sále. Scénárista. Producent a režisér. Hrdina i herec.