Anotace: Pohádka, kterou se chystám v lednu hrát s dětmi.
Sbírka: Hrajeme divadlo
SCÉNA I. CHALUPA „HRNČÍŘE U STROMU“
Babka: Za devatero horami, za devatero řekami nebylo jedno velké království ale docela obyčejná chalupa.“
Dědek: „V té chalupě bydlel hrnčířský mistr se svou rodinou.“
Máma, táta a syn stojí s hrnčířkou Aničkou před chalupou.
Babka: „Každé ráno táta hrnčíř, jeho žena a syn Toník vyprovázeli jejich dceru na trh do města.“
Dědek: „Hrnčířova dcera Anička chodila na tržiště prodávat hrníčky a talířky, které vyráběli doma.“
Máma: „Aničko vrať se brzy!“
Táta: „A ne že zase prodáš někomu na dluh!“
Toník: „Sestřičko! Dávej na sebe pozor!“
Anička: „Nebojte se o mě, večer jsem zpět i s groši.“
Máma, táta i Toník mávají Aničce na cestu, ta jim zamávání opětuje a před sebou tlačí svůj krámek na kolečkách. Máma, táta a Toník mizí za kulisou.
SCÉNA II. CESTA NA TRŽIŠTĚ „U LESA A KEŘE“
Anička prochází pomalu kolem lesa a keře.
Babka: „Anička moc dobře věděla, že prodávání na trhu bylo jejich jediným zdrojem obživy.“
Dědek: „Proto se každé dopoledne vydávala na královský trh, aby večer přinesla domů alespoň pár zlatých grošů.“
Babka: „Cestu Anička znala již zpaměti. Vydala se pěšinkou v hlubokém lese, pak přešla louku posetou kopretinami a most přes Řeku krále Miroslava a už stála před zámeckými hradbami.“
Hraje píseň KRŮČEK PO KRŮČKU (1:28), zpívá Anička, od zámku přichází kluk v teniskách, zpívá s ní. Písnička dohraje, Anička se dá do hovoru s klukem v teniskách.
Anička: „Kdopak jsi, že tě neznám? Já prodávám na trhu každý den a tebe jsem tu ještě neviděla.“
Princ Bob: „Já, já, já, však nevidíš? Jsem jen obyčejný kuchtík v teniskách. Říkají mi Bob.
Dědek: „Pozorný divák naší pohádky asi pochopil, že Aničce mladý neznámý kluk padl do oka.“
Babka: „Pozorný divák naší pohádky si také povšiml, že ten koktající kuchtík v teniskách ztratil z Aniččina půvabu řeč.“
Princ Bob: „Co prodáváš na trhu?“
Anička: „Hrníčky a talířky z hlíny, tatínek je hrnčíř.“
Princ Bob: „Můžu si od tebe koupit hrníček? Ten se srdíčkem za pět grošů se mi líbí.“
Anička: „S láskou vyrobený hrníček.
U čaje i káviček
budeš radost mít
každý den z něj pít!“
Anička podává princi hrníček, ten jí dává dukáty.
Princ Bob: „Děkuji ti, už musím jít.“
Anička: „Já také.“
Anička a princ se schovává za kulisu.
...