O smutné sani

SCÉNA I. U LESA

 

Na scénu přichází sluha Alfons a čte z pergamenu:

Sluha Alfons:“Na vědomost se dává,

                    co se v královstvích občas stává,

                    že ukrutná saň unesla našeho prince

                    při procházce na mýtince.

                    Hledá se odvážná princezna

                    od nás i ze zahraničí,                     

                    která ho osvobodí

                    a strašlivou saň si vycvičí.

                    Nabízíme prince a půl království k tomu,

                    zkrátka domov v českém regionu!”

Smotá pergamen, ukloní se a odchází.

 

SCÉNA II. KRÁLOVSKÝ TRŮN

 

Zní kousek hymny EU ÓDA NA RADOST (0:18), je večer, svítí měsíc a hvězdy, smutný král usedá na trůn.

Král Blahomil: “Ach, jaké strašné neštěstí postihlo naše české království! Co si jen počnu? Kdyby ještě žila královna Hortenzie, zvládal bych to lépe”, povzdychne si. Král Blahomil zpívá písničku HÁDEJ (1:26).

Král Blahomil: “Kdyby byla žila královna, snášel bych vše lépe”, hlasitě smrkne do kapesníku, zvuk smrknutí, ale to už přichází sluha Alfons, ukloní se a stojí vedle trůnu.

Sluha Alfons: “Na Váš rozkaz milosti

                    rozhlásil jsem v širém kraji,

                    že hledáme princezny,

                    které nad saní vyzrají.”

Král Blahomil: “To jsem tedy zvědav, která nás zachrání.” Oba se schovávají.

 

SCÉNA III. DRAČÍ SLUJ NA KRAJI LESA

 

V té sedí vyděšený princ Vladimír a saň Safíra.

Saň Safíra: “Neboj se mě princi Vladimíre. Neublížím ti.”

Princ Vladimír: “A proč jsi mě tedy unesla?”

Saň Safíra: “Bylo mi tu samotné smutno. Již několik staletí tu žiji sama, chtěla jsem společnost. Zahrajeme si spolu pár her?”

Princ Vladimír: “A kdy se budu moci vrátit domů?”

Saň Safíra: “Král dal vyhlásit, že která statečná princezna tě osvobodí, stane se tvou ženou. Do té doby mi budeš dělat společnost. Neboj, užijeme si spoustu legrace. Znáš Králi, nezlob se nebo Umí princezna létat? Pojď, zahrajeme si je.” Oba mizí za kulisou.

 

SCÉNA IV. KRÁLOVSKÝ TRŮN A ZÁMECKÁ KOMNATA

 

Zní kousek hymny EU ÓDA NA RADOST (0:18), vchází král Blahomil se sluhou Alfonsem. Král usedá na trůn, sluha stojí vedle něj, než začne mluvit, ukloní se.

Sluha Alfons: “Vaše královská milosti,

                    princezny z evropských království

                    jsou již na našem zámku.

                    Přijmete je zde nebo v altánku?”

Král Blahomil: “Nechť vstoupí.”

Na scénu přicházejí princezny Špagetka, Tatranka, Oliva, Levandule, Čajová, Pralinka, Tulipánová, Polka, Pipi, Mazurka a Korida a sedají si.

Král Blahomil: “Jak už víte milé princezny, našeho prince unesla strašlivá saň Safíra. Kdo jej osvobodí, získá trůn a půl království k tomu. Můžete se mi prosím představit?”

Princezna Špagetka: “Bonžorno. Jsem princezna Špagetka z italského království. V naší královské říši máme moře i hory. Naši kuchaři vymysleli pizzu, těstoviny, zmrzlinu a malinkatou káva zvanou pikolo.”

...