Co viděly komety

SCÉNA I. OORTŮV OBLAK

Na scénu přiletí tři komety, hraje krátký instrumentální podklad vhodný pro přílet vlasatic, volně se pohybují vesmírem, nesmí se srazit.

Vánoční hvězda: „Dovolte, abych nás představila: jsme komety, též nazývané vlasatice.“

Kometa: (povýšeně) „I když jsme stvořeny jen z ledu, plynu a prachu, umíme se rozzářit tak, že se na nás upírají zraky všech obyvatel Země.“

Vlasatice: „Bydlíme v Oortově oblaku a jednou za pár desítek až stovek let se vydáváme na vesmírný výlet ke Slunci.“

Vánoční hvězda: „V dávných dobách lidé komety považovali za zlá znamení.“

Kometa: (namyšleně) „Dnes nás obyvatelé Země sledují s obdivem a zatajeným dechem, stejně jako zatmění Slunce.“

Vlasatice: „Myslím, že je právě vhodný čas, aby se jedna z nás vydala ke Slunci.“

Vánoční hvězda: „Já poletím, jsem zvědavá, co se děje na Zemi.“

Kometa, Vlasatice: „Šťastnou cestu sestřičko!“

Všechny komety se schovávají za kulisy.

SCÉNA II. PUTOVÁNÍ VESMÍREM KE SLUNCI

Vánoční hvězda opouští Oortův oblak, míjí Kuiperův pás, všechny planety Sluneční soustavy od těch nejvzdálenějších a míří k samotnému Slunci.

Slunce: (moudře a vážně) „Vítám tě z ledu, plynu a prachu zrozená kometo. Je tomu již několik stovek let, kdy jsme se viděli naposledy.“

Vánoční hvězda: (s pokorou) „Moc ráda bych díky tvé síle znovu rozzářila hvězdnou oblohu nad Zemí.“

...