Schůzka

On: (Sedí v křesle, popíjí whiskey. Z hluboka se nadechne, jako by chtěl něco říct, ale mlčí. Po chvíli se odhodlá.) Jste velice půvabná. Mohl bych vás pozvat na večeři? Někdy o pracovní dnu, o víkendu mám bohužel nejvíc práce.

Ona: (Opírá se o sloup, kouří viržinko. Z hlboka potáhne, s požitkem vyfoukne kouř a až potom odpoví.) Přes týden bývám plně zaměstnána, ale že jste to vy, podívám se do diáře. (Odkudsi vytáhne malý černý bloček a listuje jím.) Hmm. V pondělí nemůžu, to rozvracím šťastná manželství. V úterý také ne, musím pomstít nějaké ty nevěry. Ve středudělám nešťasné lásky ještě tragičtějšími a ve čtvrtek ulevuji nemohoucím. Ale ano, máte štěstí, v pátek mi odpadá kurz gymnastiky, budu na vás míti čas. (Odchází.)

On: Počkejte. Nejsme domluveni na čas ani místo.

Ona: Máte kočku?

On: Ano, černého Felixe. Jak to s tím souvisí?

Ona: Vlastně nijak. Věděla jsem, že jste sympaťák. Čekejte na mne u vás doma. Nebojte, až budu na cestě, poznáte to. (Odejde.)

On: (Sedí v křesle a popíjí whiskey.

Zatáhne se opona)