Studie ke Klicniku

Dvě postavy, on a ona,
scénické čtení, dopisy ctouci dopisy. Surrealne dopisy, nepravděpodobné sbihani vnímání do vesmíru toho druhého.
Vytříbený jazyk, projekce i sound desing. Jako efemerni sen o povaze skutečnosti.
Hra nic neřeší.
Rozuzlení není důležité, jen proces, akt, myšlenka, vlákno, představivost diváka-tvůrce.
Otázky na diváka.
- forma scénáře-není.
Jen verše na papíře.
Scénické čtení do strun. Cello a housle. Apoteoza myšlenky.

Hledání absolutního výrazu mladého autora. Autor hledající své autorství ve snu. Přesahuje žánry.
Spojuje mosty a vesmírné dimenze.
Hledá lásku.
Upadá ve strachu.
Kololsalne klopita,
ale dokončí ten text.
Text světového formátu.
Text experimentální.
Horouci, filosofujici monstrum.
Nelehce stravitelné, nekriticke, nelineární, akauzalni text.
Fenomén ideji v básnické eseji.
Reflexe - kdo je básník v dnešní době a jaky má vztah k dramatu, lyrickemu dramatu?
Světlo na konci noci, životní etudy v mysli nás všech.
Probuzení, vykoupení tvůrčího času, chaoticka existence zkrocena ve světlem poezie prozarenou temnotou nahých hlubinných vláken srdce.
Iluminace.
Vesmírné vedení.
Aspirace moudrost.
Nesmrtelnost.
Absolutní výraz.