(Lumír Podešva, 15.08.2014, aforismuscitatrikanka)
Byli jsme odvážní,
do hlubin jsme v klecích sjeli,
prachu se nebáli,
v plicích jej měli.
Po tvářích nám pot stékal,
s přírodou nebyly žerty,
a když jsme vyjeli nahoru,
byli jsme jako ti čerti.
Už hodně nás nežije,
šachta je necita,
a kdo zůstal naživu,
tak to je rarita.
Krásně je nahoře, na zemi,
nestačí vět, jak krásný je svět,
i dolů do hlubin, stačilo,
jen jednou sjet.