(kudlankaW, 14.07.2024, aforismuscitatrikanka)
Jakmile je člověk po dlouhé měsíce vystaven podmínkám robotárny,
tak naříká na útrapy, ústrky, vjemy svršků zbrocených čpícím potem.
Je obtížné snášet nepohodlí, vyčerpání.
Pak ale nadejde den, dny, týdny, zaslouženého oddechu.
S nimi obvykle menší proleženiny, naditý břich, dost nepochopitelně také únava,
apatie, dříve nepoznaná nuda.
JINÝ
Proč musí lidská mysl všemu dávat tvar, vše pojmenovat , svázat formou.
proč musí být jednání člověka vymezené pravidly, normou.
Proč musí mít každá akce nějaký další očekávání, vývoj?
Je horké léto a tak není divu, že po několika drincích
nalezne zalíbení třeba princezna v tělnatém princi
pak pod klasy obilí
jen na malou chvíli
dojde ke spojení
splynutí
v jedno
pak bez vyzrazení jména
půjdou každý jiným směrem
není nutné pojmenovávat
odstavte rozum na vedlejší kolej
Jít do toho proč ne?
ale nevím
jestli dokážu poručit svému srdci a s ním spjaté části mozku