(aravara, 08.08.2015, baladyromance)
*
Chtění tě mít
mi roztáčí ruletu myšlenek,
kolotoč touhy
jak galaxii...
Vyznávám po staru,
že nemohu spát a jíst,
myslet na práci,
psát ani číst...
Směješ se v křeči
až nos se ti orosí,
že tyhle řeči
se dneska už nenosí.
Najednou zvážníš:
Snad máš mne rád
jako já tebe
a chceš se mnou spát...
Viděl jsem temně,
však řekla's -
jdem ke mně.
Mám zástavu krve:
zjistil jsem po prvé,
že
se z toho nedá
dělat velká věda.
Poprvé - i po sté:
když si šíp svůj terč hledá
(a to i opačně - teda)
je to velmi prosté!