(Diablek, 24.05.2007, basne)
Sebral jsem odvahu
a našel Tvůj sen,
našel Tvůj klíč
a duši otevřel jsem.
Otevřel duši
a našel další bránu,
další bránu, kterou otevřít sám nezvládnu.
Sebral jsem odvahu
a našel tvůj sen,
do duše tvojí vstoupil jen.
Odemkl klíčkem,
teď světem sám zas táhnu,
žít bez tebe už asi těžko zvládnu.
Jako kůl v plotě se tu cítím,
nemohu v noci klidně spát,
do snu se k tobě lásko vřítím,
miluji tě a mám tě rád!
Cedím krev Po kůži MI teče,
život prázdný se MI tak zdá,
každá minuta se jak hodina vleče,
Ticho MI divné připadá.
Ve snu tě hladím, laskám, svádím,
procitám na posteli sám,
Asi se z toho lásko zblázním,
žít v samotě navždy odmítám!
Čtyřstěn mého pokoje,
kloužu po tvých stopách
a odháním bílé závoje,
trápím se na marách.
Sebral jsem odvahu
a zavřel jsem oči,
padám teď z výšky,
padám a cítím, že našel jsem svůj cíl
a zámek k mému klíči.
Svobodné vykoupení v tísni,
promiň mi osude,
svět mě udupal svými křivými chtíči,
nejsem ten, co umí létat,
hledat lásku,
tam kde jsou jen slova bez citů
a bolest v sítích.