(Mišpule, 28.05.2007, basne)
Padají kapky deště z nebe,
v každé z nich vidím odraz tebe.
Všude plno deště, páry
chlad se sápe svými spáry.
Padají kapky deště z nebe,
voda mě u bosých nohou zebe.
Kráčím bosa přes kaluže,
nenajdu už toho muže.
Padají z nebe kapky deště,
padají pořád , padají ještě.
Padají dlouho, či teprv chvíli?
Ozvěny v ulicích tiše kvílí.
Padají z nebe kapky deště,
padají v celém tomhle cizím městě.
Padají všude - v ulicích, v kostele
kdo mi dnes v noci postel ustele?
Padají z nebe deště kapky,
noc vystrkuje svoje drápky.
Noc nejdelší ze všech nocí,
noc s tajemnou temnou mocí.
Padají z nebe deště kapky,
z ulic mizí poslední šlapky.
Na ulicích už nikdo není,
všechno je najednou tak strašně němí.
Kapky deště z nebe padají,
ale jen tiše - jen tak potají.
Padají z výšky, na těle zebou,
odnášejí tě ze mě po kouscích s sebou.
Kapky deště z nebe padají,
zastavit se ničím nedají.
každá z nich mi bere kousek tebe,
už necítím nic - ani sebe.