(Erien, potulný bard, 01.06.2007, basne)
Je bílá ruka písařky.
Jež bílý brk svírá.
Já k ní neznám přetvářky.
s ní beznaděj má zmírá.
Jest bílé to peří
jímž pergamen černí.
Píše jen v co věří
a neztrácí pel v ní.
Za plamenů dlouhých svíček
soustředěnost ztělesní.
Oči krásné z pod svých víček
při tom v jejím těle sní.
Ač často zrak můj na ni hleděl
až teď jsem poznal její krásu.
Na mysli svojí jsem si seděl
a nepoznal jsem slastnou spásu.
E