(Tanis, 01.06.2007, basne)
Je to už den,
co viděl jsem Tě naposled.
To jsme se smáli,
šachy hráli,
společně filmy shlédli.
Je to už týden,
co viděl jsem Tě naspoled.
To jsme se smáli
a společně si hráli.
Příteli, kdy zase čas dovolí nám
spolu se smát?
Příteli koukni na měsíc,
stejně vypadal, když jsem viděl naposled svit v očích tvých.
Kde jsi a kam míří kroky tvé?
Jsi v pořádku?
Proč jsi mi nenapsal ani řádku?
Den za dnem ubýhá
a mě z paměti vytrácí se tvé tvář.
Jak se máš?
Co děláš?
Vzpomínáš?
Já tu sedím a vzpomínám
Na dobré i zlé
Na časy k smíchu i k pláči.
Tak prosím vzpomeň si na mě
a dej mi vědět,
že světTě nespokl.