(HarryHH, 04.06.2007, basne)
.
Sépie noci vypustila mrak,
a ze zaprášených koutů
se zvedá bahno k měsíční hladině.
Sediment myšlenek, mrtvá vinná sedlina
kde dávno již bouřlivé kvašení...
................... ... ... ... ... ... .... ustalo ...
Vzpomínky na prapůvod,
ve výhoncích révy
a jejich cestě za sluncem ....
Pažemi v drátěných stěnách, dnes jako tehdy
znovu vyrážíme z ukřižovaných hlav,
a hrozny jako prsy obtěžkaných matek se nalévají nadějí.
Vždyť přece se tehdy říkalo, že by to měl být skvělý ročník …
Tak sakra, … kam se poděly ty naše štěpy ….
*