(barbar, 09.06.2007, basne)
Ráno v blankytu snídá,
na zlatém talíři hoduje,
rosu v kapkách si hlídá,
a čas jen pomalu boduje.
V zahradách visutých,
do korun stromů kryje se,
jak v dobách minulých,
tiše noci, směje se.
Vánek vlahý předvojem,
po úbočích skal hledá,
omotán mlžným závojem,
kde družka jeho bledá.
Výš stoupá mince zlatá,
štíty horské rozpaluje,
do orlích hnízd padá,
kapky rosy vysušuje.
Stín lásky hledám,
pálí mne den,
ve skrytu si počkám,
než přijde nový sen...