(prostějanek, 13.06.2007, basne)
Řinčení kovových vrat
mi připomíná
cestu do pekla.
Má trpělivost dávat i brát
už dávno
poslední kapkou přetekla.
Jen ruletu smrti musíme teď hrát,
nábojník je plný
a cesta daleká.
Jen jednou mohla jsem tě milovat,
víc šancí nebylo...
Snad jsem se nespletla
když chtěla jsem ti všechno dát
srdce a hlavu jsem ti
bez námahy popletla.
A vrata kovaná se otevřou...
Co za nimi je??
To bych vám nikdy neřekla...