(STIMPRE, 15.06.2007, basne)
Šel údolím včel
a v ruce držel kopretinu...
Šel údolím včel
a chtělo se mu létat...
Šel údolím včel
a vzpomínal...
Na parné léto,
tři roky po válce,
když na cestě
podobné této,
zahlédl v dálce
černého koně...
Vzpomínal,
jak potkal dívku,
voněla kapradím...
A pak ji před deštěm
schoval
v březovém háji...
Ve starém srubu
měli se rádi,
za měsíc rukoval...
Vzpomínal,
na ty dva roky,
které mu vzali
z jeho mládí
a těšil se na den,
kdy zpátky se vrátí...
Vzpomínal
na starý kostel
se zvonicí...
Stával
na na malém kopečku
za vesnicí
a každou neděli
se lidé modlili,
aby se válka nevrátila...
Šel údolím včel
a znova začínal...