(j.c., 25.06.2007, basne)
Konečně
jsem sundal kravatu a „frak“
a zpocenou si holou utřel hlavu,
ten úspěch dnes brát lze za zázrak
když předčil vše, co bylo v plánu
Ta partnerka se ráda rve jak lvice
(byť kožich půjčila si od slepice)
a v rukávu, jak kimono by měla
má argumentů tisíc, ne-li více,
mnohé jak výstřely jsou z děla
Konečně
zavřela ústa ta celkem fešná ženská,
jejíž slovo nemalou má váhu,
k ní váže mě povinnost společenská
nočního zúčastnit se tahu
(úspěch stál přec za námahu)
a Múza ochable jen mávla rukou
dnes že si mně věru neužije
když myšlenky co mám pod parukou,
zcela vzdáleny jsou poezie ...