(Ahimsa, 10.07.2007, basne)
Nehty jedeš-dech se chvěje-
po zdi mého obličeje
Pod kůži se snažíš vtesat
to co nejde nevytesat
Slza padá směrem k zemi
a tříští se v zapomnění
Na obleku mého stínu
pořád nosím svoji špínu
Prsty hladíš klasy vlasů
zakreslené do atlasů
Celý svět je ukryt v hlavě
Rozum usnul na oslavě
Trošku soli do ran starých
-otrokářů světaznalých-
sypu pro tu trochu akce
propocené na matračce