(MichELangelus, 14.07.2007, basne)
Nebyl tam nikdo - krom mě
byl jsem uvězněn v černočerné tmě
byl jsem zajat sám v sobě
ruce mé totiž strnuly obě.
A tak čekal jsem - utéct neschopen
na duši zlomené těžce nemocen
až mé trápení skončí jen...
Ale pak z hlubiny tmavé
jiný než ostatní stín vystoupil
co udělá, nebylo mi hned jasné
však chytil do náručí mě a zachránil.
Z pekla jsem unášen krásnou démonkou
po tváři mě hladí dlaní mrtvolně chladnou
při tom se nabídla, že bude pouze mou
a já jsem ochromen tou bytostí nelidskou.
Dalo by si jí splést s dívkou
tvář měla smrtelně bledou
kontrastovala s vlasů barvou hnědou
rty ji žhnuly jako rudý plamen
oči její jsou bezednou jámou
a pleť má jemnější než bílý satén.