(Totenkopf, 02.05.2005, basne)
Utopen v bolesti,
vlastního štěstí;
na kraji radosti,
hraju si s ratolestí
Půl srdce pro lásku,
a půl jen tak ze slušnosti;
přežívám pro lásku,
v bolavé poslušnosti
Pohasla svíčka,
co jméno má Naděje;
Plamínek, co duši vždycky zahřeje,
je nenávratně ztracený
Účet žití, splacený;
leží zmuchlán v kaluži
Zbytky trnů na růži,
roseny jsou krví;
vryté rány na kůži,
mě z polospánku budí