(vapiti, 19.07.2007, basne)
Smutek obepíná tvář
zjizvenou samotou,
zrcadlí se v odrazu kaluží,
stínů poledních hodin,
na věži odbíjejí
dvacátou hodinou
setmění.
Slzy, krčící v koutě pokoje,
přešlapují, vyrazí,
vodopád výčitek...
podpaluji,
odplavují,
snad jednu smutnou etapu...