(Kozoroh 1, 19.07.2007, basne)
Chladivý vánek zase hladí
obilí něžně po klasech,
a chrpa s modrým nebem ladí,
až z krásy té se tají dech!
Matička Země duhou září,
pevniny moři střežené,
láska má úkryt ve Tvé tváři,
propůjčila si oči Tvé!
Jdem spolu, Lásko, létem žhavým,
a já jsem šťasten, že Tě znám,
skládáním veršů zas se bavím,
abych Ti řekl: "Rád Tě mám!"
Kobercem vzácným zdá se louka,
s tisíci květů vetkaných,
mně srdce pro Tebe jen pouká,
a slova má jsou samý smích!
Co se to s námi jenom stalo,
že svět je náhle plný krás,
léto nám hlavu zamotalo,
do srdcí vstoupil Lásky čas!