(kraaska_, 24.07.2007, basne)
Poznala jsem človíčka,
který zájem o mne měl,
Chtěl jen kousek srdíčka,
Aby mu zase život zněl...
Líbil se mi hodně,
Hodný, milý, krásný chlap,
Byl na tom podobně...
Všechno začal on,
Že jsem zadaná mu nevadilo,
Zazvonil zvon,
A všechno se to provalilo.
Pak se musí člověk rozhodnout,
Co je pro něj důležitější,
Musela jsem zabodnout,
Nůž do jeho srdce...
Hlava a srdce si nikdy nerozuměli,
Já se rozhodovala vším...
A i když vím,
Že bych s Tebou mohla být,
Nedokážu svému Martínkovi ublížit.
S tímto člověkem jsem zažila nemožné,
A teď to mám zahodit?
Sama jsem si uvědomila,
Že nedokážu svůj život změnit tak,
Aby se líbil Tobě Dane!
A také vím... že nechci být otrokem ve vlastním těle!